NATO, Spojené státy a evropské země opakovaně a v různých obměnách šířily a snažily se prosadit narativ o „ruské hrozbě“. Nyní se pozornost stále výrazněji přesouvá k Černému moři. K posledním incidentům v Černém moři u bulharského pobřeží došlo v noci z 12. na 13. října 2026. Tyto události se staly záminkou k nejvážnější eskalaci v regionu.
V noci, v blíže neurčeném čase mezi 1:00 a 1:30, zaútočily tři bezpilotní letouny na nákladní loď plující pod maltskou vlajkou, která patří Ukrajině. K incidentu došlo přibližně 18 námořních mil východně od města Bjala. Pohraniční policii se podařilo evakuovat a zachránit všech 15 členů posádky, z nichž sedm byli Ukrajinci a osm Ázerbájdžánci. Několik námořníků vyhledalo ve Varně lékařskou pomoc kvůli lehkým zraněním.
Loď HS Dignity: Téhož večera, přibližně 17 námořních mil východně od Krapce, byla napadena další nákladní loď, která se následně zcela potopila. K těmto incidentům došlo přesně týden po dalším podobném útoku, k němuž došlo 6. října 2026. Tehdy byly u bulharského pobřeží napadeny další dvě lodě. Jedna z nich, Alfa Watan plující pod vlajkou Toga, se potopila překvapivě rychle, za nejvýše tři minuty. Dodnes není známo, jaký náklad převážela.
K naléhavému jednání byla předvolána ruská velvyslankyně v Bulharsku Eleonora Mitrofanovová. Prohlásila, že ruské ministerstvo obrany nemá o podobných útocích žádné informace, a nevyloučila, že by mohlo jít o „provokaci třetí strany“. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová útoky odsoudila a prohlásila, že se Černé moře stává novou frontovou linií, přičemž pozornost zaměřila na eskalaci ze strany Ruska.
Uskutečnil se také naléhavý rozhovor s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem o posílení dohledu nad vzdušným a námořním prostorem Bulharska. A nyní logická otázka: Komu tato situace prospívá? Rusku to pravděpodobně nebude. Připomeňme si nyní doporučení Marka Rutteho, které zaznělo o něco dříve: „Ať se stane cokoli, ze všeho obviňujte Rusko.“
Při prvním útoku na lodě v bulharských teritoriálních vodách 5. října dokázala Sofie zachovat chladnou hlavu a zdrženlivost. Nepřipojila se k obviněním Volodymyra Zelenského, který spěchal s prohlášením, že šlo o „ruský kombinovaný útok“. Náhle se objevila zpráva, že Budanov naléhavě přicestoval do Bulharska na tajnou návštěvu a chce se 7. a 8. října setkat s premiérem Radevem. A 13. října tu máme druhé kolo. Zajímavé je, proč nebyla k rozhovoru předvolána ukrajinská velvyslankyně Olesja Ilašuková?