V Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky proběhl 26. května 2026 odborný kulatý stůl věnovaný tématu souběhu čínské a ruské propagandy. Diskuze organizovaná poslankyní Helenou Langšádlovou ve spolupráci s Asociací pro mezinárodní otázky se zaměřila na hybridní hrozby, informační operace a bezpečnostní výzvy spojené s geopolitickým působením Ruska a Číny. Řečníci upozorňovali na význam ochrany demokratického prostoru i potřebu koordinovaného postupu evropských států.

V prostorách Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se v úterý 26. května uskutečnil odborný kulatý stůl s názvem „Souběh čínské a ruské propagandy“. Akci zaštítila poslankyně Helena Langšádlová ve spolupráci s Asociace pro mezinárodní otázky. Debata byla věnována především otázkám hybridních hrozeb, informační bezpečnosti, geopolitického vlivu autoritářských mocností a dopadům informačních operací na evropské demokratické prostředí. Vystoupili analytici a odborníci zabývající se mezinárodní bezpečností, Ruskem i Čínou.

Screenshot_20260527_152426.jpg

Ve svém úvodním projevu Helena Langšádlová označila informační působení cizích mocností za významnou bezpečnostní výzvu současnosti. „Jde o strategickou bezpečnostní hrozbu, která se dotýká celé společnosti i budoucích generací,“ uvedla během konference. Současně zdůraznila, že demokratické státy podle ní musí věnovat větší pozornost ochraně veřejného prostoru před manipulativními informačními kampaněmi. Jedním z hlavních vystupujících byla analytička Ivana Karásková z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO). Ve své prezentaci popsala mechanismy, které podle ní tvoří základ čínského informačního působení v zahraničí. Hovořila například o konceptu „mezinárodní diskursní moci“, jehož cílem má být posilování pozitivního obrazu Číny a současné oslabování kritických hlasů.

„Cílem je vytvořit dojem normality a marginalizovat kritiku vůči čínské politice,“ zaznělo během její prezentace. Karásková dále zmínila mechanismy označované jako „půjčování hlasů“, tedy využívání influencerů, veřejně známých osobností nebo některých médií k šíření pozitivních narativů o Číně. Upozornila také na fenomén překladů a přebírání zahraničních článků, které mohou podle ní sloužit k šíření pročínských postojů.

Výraznou pozornost vyvolalo vystoupení politického geografa Michala Romancova. Ten upozornil na proměnu současných konfliktů, které podle něj již nejsou vedeny pouze vojenskými prostředky, ale také prostřednictvím informačních operací a ovlivňování veřejného mínění.

„Jsme ve válce a je potřeba dávat si pozor na bezpečnostní rizika,“ uvedl Romancov. Ve svém vystoupení se věnoval také ruskému historickému narativu a sporům kolem interpretace událostí druhé světové války či role Rudé armády. Podle něj se Rusko snaží posilovat vlastní výklad historických událostí jako součást širší geopolitické strategie.

Analytik Pavel Havlíček se zaměřil především na současné geopolitické vztahy a dopady války na Ukrajině. Konflikt označil za „brutální agresi Ruska vůči Ukrajině a Západu“ a upozornil na ekonomické i společenské důsledky války pro region i mezinárodní prostředí. Havlíček se věnoval také vztahům Ruska s Čínou a Indií a připomněl význam energetických a obchodních vazeb. V souvislosti s Čínou uvedl, že podle jeho názoru Peking „velmi důsledně prosazuje své geopolitické a informační zájmy“.

V následné diskuzi zazněla rovněž témata čínských diaspor, otázky informační bezpečnosti nebo kontroverze spojené s údajnými „čínskými policejními stanicemi“ v zahraničí. Účastníci se shodovali na tom, že informační prostor a hybridní hrozby budou v následujících letech představovat významné bezpečnostní téma pro evropské státy i instituce. V závěru konference Helena Langšádlová zdůraznila tři hlavní body a to že Čínu nelze podcenovat, je nutné jednat v zájmu Spojených států evropských a širšít veřejné debaty o bezpečnostních rizicích spojených s informačním působením autoritářských režimů.

Jan Vojtěch, šéfredaktor General News