VATIKÁN - Před zahájením soutěží v Tarantu, které proběhne v pátek 21. srpna ve 20:00, byl během středeční večerní mše v místní katedrále, kde byl umístěn Kříž sportovců, přečten telegram Lva XIV. podepsaný kardinálem Parolinem. Sportovní klání prožívaná v duchu přátelství a fair play mají přispívat „k budování mostů mezi kulturami a národy a podporovat otevřenost vůči druhým, solidaritu a pokoj“.

V Tarantu zbývá jen několik hodin do zahájení XX. Středomořských her. Ve středu proběhl dojemný úvod v podobě eucharistické bohoslužby, které předsedal arcibiskup „města dvou moří“, monsignor Ciro Miniero. Sportovec má podle jeho slov „mít odvahu a nebát se dělat chyby“. Mše v tarentské katedrále svatého Katalda, oživená zpěvem mladých sportovců, fakticky zahájila atmosféru Středomořských her, kterých se účastní 26 zemí z oblasti Středozemního moře a také tým Athletica Vaticana, sportovní klub Svatého stolce.

Toto jihoitalské město v Apulii prožívá událost, která jej staví do středu mezinárodní pozornosti, a to nejen ze sportovního hlediska. Taranto v těchto dnech žije sportem v ulicích i na náměstích, ale nezapomíná ani na sociální otázky, jako je například pracovní krize v ocelářském průmyslu, která jej zasáhla v posledních letech. Monsignor Miniero to důrazně připomněl. Rozvoj a obnova města vedou přes usmíření a stejně jako v podobenství o hřivnách musí opatrnost a strach ustoupit tvořivosti a schopnosti riskovat.

Hry mostem solidarity

Tyto hry nabídnou od 21. srpna až do 3. září mnohé příběhy, přičemž v katedrále svatého Katalda bude výkony více než čtyř tisíc zúčastněných sportovců doprovázet Kříž sportovců. Podíváme-li se na význam této události z širšího pohledu, i Středomořské hry – stejně jako jiné akce – stojí tváří v tvář konfliktům, napětí a nespravedlnostem. Právě tyto dny plné sportu jsou však příležitostí k „budování mostů mezi kulturami a národy a k podpoře přijetí, solidarity a míru“, jak vyjádřil ve svém přání Lev XIV. v telegramu podepsaném státním sekretářem, kardinálem Pietrem Parolinem. Ten byl přečten ve středu na závěr mše v den, kdy Taranto přivítalo Kříž sportovců ve své katedrále.

„Proroctví míru a bratrství“

Papež to zmínil již minulou neděli při modlitbě Anděl Páně: Středomořské hry mohou být „proroctvím míru a bratrství“. V telegramu zaslaném arcibiskupovi Minierovi, v němž pozdravil účastníky bohoslužby na přivítanou Kříže sportovců, navíc vyzval „k pohledu s vírou na toto znamení vykoupení, které shromažďuje očekávání, naděje, radosti i námahu všech, kdo sdílejí sportovní zážitky“, a vybídl k prožívání soutěží „v duchu přátelství, bratrství a fair play“. Právě ze sportu totiž může zavát nový vítr naděje, který sice okamžitě nezastaví zbraně, ale může ukázat možnost vytvoření bratrštějšího lidství. Kříž sportovců, který již od olympijských her v Londýně 2012 shromažďuje očekávání a naděje mužů a žen, hovoří jazykem sportu, jenž směřuje k proměně společnosti, v níž konflikt až příliš často zaujímá místo dialogu.

Bratrství nad rámec soupeření 

Kříž předali monsignorovi Minierovi dva zástupci Athletica Vaticana spolu s biskupem Paulem Tighem, sekretářem Dikasteria pro kulturu a vzdělávání, a dětmi z tarentských oratoří. V katedrále zůstane až do konce her. „Nejste zde jen kvůli sportovním závodům, ale abyste světu dali silné svědectví míru, sdílení a bratrství,“ uvedl monsignor Miniero ve svém kázání. „Tato událost vstupuje do historie tím, co prožijeme v těchto dnech, ale především duchovním, sociálním, morálním a kulturním dědictvím, které zanechá, a poselstvím, jež vysílá ze břehů Jónského moře přes všechny oceány až na sám konec světa.“ Tato slova přisuzují zásadní společenskou roli něčemu, co mnozí považují za pouhou hru. Arcibiskup s odkazem na slova svatého Pavla zdůraznil, že „sport jakožto ovládnutí vlastního těla, a tím i sebe sama, se stává cestou k vyšším cílům a hraje významnou roli při výchově mladých lidí“.

Sounáležitost v rozmanitosti

Arcibiskup v homilii připomněl též podobenství o hřivnách a vyzval k pohledu na sport jako na jeden z talentů darovaných Pánem, který „může být využit pro vlastní zájmy, pro vlastní obraz, k dosažení rekordu v dané disciplíně, k zaplnění předních stránek novin a zpráv, z marnotratnosti či pro obdiv lidí, jak kritizuje Ježíš, nebo může být zhodnocen ve sdílení, darování a pomoci při budování pokojnějšího světa, v solidaritě s těmi nejslabšími a nejchudšími.“ Na závěr dodal: „Při sportování máte příležitost setkávat se se sportovci ze všech kultur, náboženství a sociálních vrstev; objevujete krásu sounáležitosti v rozmanitosti s cílem přispět k realizaci snu o lidské rodině žijící v míru a s úctou ke svobodě.“ Z Taranta tak může prostřednictvím Středomořských her vzejít „konkrétní poselství naděje pro celý svět“.

vaticannews.va