PREZIDENT USA – JOE BIDEN: Děkuji vám, pane rabíne, za úvodní slovo. A ještě než začnu, chci říct, že jsme připraveni na to, že Floridu zasáhne další hurikán, a to je to, co jsem dělal a proč jsem musel odsunout tyto setkání několikrát. A omlouvám se.
Nařídil jsem svému týmu, aby udělal vše, co je v našich silách, abychom zachránili životy a pomohli komunitám před, během a po hurikánu – tom, který právě prošel, i tom strašném, který se chystá udeřit.
Mým nejdůležitějším dnešním vzkazem pro ty, kteří se nacházejí v zasažených oblastech, je: prosím, prosím, poslouchejte své místní úřady, dodržujte všechny bezpečnostní in- – pokyny a příkazy k evakuaci. Je to vážné – velmi vážné.
Ale nyní k událostem dnešního dne. Víte, jak vám mohou říct – moji přátelé, – rabíni v Delaware, s nimiž jsem se v průběhu let spřátelil, s nimiž jsem se angažoval, byl jsem jedním z těch šťastných křesťanů, kteří byli vychováváni – křesťanem, který byl – měl – chápal, co se děje.
Můj otec byl tím, co bychom – nazvali „spravedlivým křesťanem“. Můj táta nás doslova vychovával k tomu, že se musíme zastat – jakékoli pronásledované komunity, a u večeře se rozčiloval – rozčiloval se, proč jsme nebombardovali železniční trať v Osvětimi a proč jsme – a to je Boží pravda, jak by vám mohli říct rabíni u nás doma.
A mluvil o tom, jak jsme nenechali přistát – tu jednu loď a – a – s židovskými uprchlíky na ní v té době, za – za – Hitlera. A víte, on – mluvil o tom, jak je důležité, aby lidé věděli, co se stalo, a nezapomněli.
A jedna z věcí, kterou mě naučil, byla, že jsem – každé ze svých dětí a vnoučat, když dovršily 14 let, posadili jsme je do letadla a já jsem s nimi letěl do Dachau, protože jsem chtěl, aby viděly – chtěly vidět, že nikdo nemůže předstírat, že se to nedělo.
Projdete – projdete bránou a budete osvobozeni. No a stát – vidíte ty krásné domy podél té brány zvenku, a poznáte, že to museli vědět. Museli vědět, co se děje. A – a já jsem chtěl, aby to pochopili. Chtěl jsem, aby viděli, kde jsou ty pece. Chtěl jsem, aby věděli, co se děje, a – protože jsem chtěl, aby si byli vědomi – vědomi.
A myslím, že jedna z věcí, o které se chystám mluvit, je – víte, že země byla tak trochu – nevím, jak bych to řekl – nevěnovala téměř žádnou pozornost naší hi- – historii, která nám přinesla –
Ale když jsem se tam vydal krátce po druhém, menším holocaustu, který ale celý svět viděl ještě živěji sedmého, bylo to proto, že jsem chtěl dát světu najevo, kde stojím já a kde stojí Amerika. A viděl jsem pozůstatky toho, co se stalo deset dní předtím. Viděl jsem – a to – ostatně všichni to víte; rozumíte tomu.
Ale teď, při této dnešní události – chci vám poděkovat, že jste se připojili k tomuto hovoru, a omlouvám se, že jsem ho musel přeložit.
Víte, že na můj pokyn minulý týden armáda Spojených států opět podnikla bezprecedentní akci, aby aktivně pomohla úspěšné obraně Izraele. Už jste – už jste mě slyšeli říkat, že jsem byl jako mladý senátor velmi kritizován za to, že jsem říkal: „Jsem sionista.“ To je pravda. Nemusíte být Žid, abyste byl sionista. Není to nutné.
A myšlenka – jsem o tom pevně přesvědčen – bez Izraele je bezpečnost každého Žida na světě méně stabilní. Myslím to vážně. Neznamená to, že židovské vedení nemusí být progresivnější, než je, ale znamená to, že musí existovat, a to mě na tom, co se teď děje, znepokojuje nejvíc.
Už jste mě slyšeli říkat, že můj závazek k bezpečnosti židovského národa a bezpečnosti Izraele jako práva na existenci je nezávislý – nezávislý na tom – na všem ostatním. Židovský stát musí zůstat zachován. Musí zůstat zachován – ten železný závazek vůči němu.
V posledních třech letech mi bylo ctí, že jsem s vámi všemi mohl z Bílého domu prožít tento Velký svátek v období radosti i bolesti. A právě tím jsme procházeli: obdobím radosti a bolesti.
Víte, že jste pro svůj lid oporou. Chci vám poděkovat za vše, co každý den děláte pro své sbory, pro své komunity, pro naši zemi.
Víte, vím, že letošní výzva je velmi odlišná a je to velmi – těžké období pro židovskou komunitu a pro Židy na celém světě. Uprostřed vysokých svátků jsme si před dvěma dny připomněli první výročí 7. října, nejsmrtelnějšího dne pro židovský národ od holocaustu.
A rok poté, po traumatu a ztrátě z toho dne a jeho následků, je to stále ještě drsné. Je těžké připomínat a oplakávat tragédii, která stále trvá. Rukojmí jsou stále v zajetí – někteří z nich jsou i američtí Židé; jejich blízcí jsou stále v ohrožení; přeživší si nesou viditelné i neviditelné rány, které nikdy nezmizí. Rodiny a přátelé, kteří po nich zůstali, už nikdy, nikdy nebudou stejní.
Dnes ráno jsem asi hodinu mluvil s premiérem Netanjahuem a vyjádřil jsem mu soustrast k tomuto smutnému výročí.
Po celý tento rok jsme s mojí ženou Jill, Kamalou a Dougem truchlili spolu s vámi všemi, a to i po otřesné popravě šesti rukojmích, včetně Američana Hershe Goldberga-Polina, čtyřiadvacetiletého mladíka, kterému bylo minulý týden právě – minulý týden by mu bylo 24 let.
Moje administrativa zdvojnásobuje naši práci na zajištění propuštění zbývajících rukojmích, stejně jako jsme rukojmí již osvobodili. A nedáme pokoj, dokud nebudou všichni doma.
Jak jste viděli právě minulý týden, Spojené státy plně podporují právo Izraele bránit se proti Íránu a všem jeho zástupcům – Hizballáhu, Hamásu a Hútíům. Děláme vše, co je v našich silách, abychom zmírnili utrpení všech lidí z této války proti Hamásu, kterou Hamás začal.
Jak řekl izraelský velvyslanec ve Washingtonu na vzpomínkové akci před dvěma dny, cituji: „Připomínáme si židovské přikázání, že všichni jsme stvořeni k obrazu Božímu“ a „ztráta nevinného života – izraelského – izraelského, palestinského, libanonského nebo jiného – je tragédií“. No, já to cítím stejně. Během letošního konfliktu trpělo příliš mnoho civilistů.
Chci také, abyste věděli, že vás vidím, slyším a vnímám vaši bolest z divokého nárůstu antisemitismu v Americe a upřímně řečeno na celém světě – naprosto odporného. A doufám, že jsme se od generace našich rodičů poučili. Musíme se postavit. Musíme to zakřiknout. Musíme to zastavit.
V Americe respektujeme a chráníme základní právo na svobodu projevu a na pokojný protest. Ale nikde v Americe není místo – zdůrazňuji, není místo – pro antisemitismus, nenávistné projevy nebo vyhrožování násilím jakéhokoli druhu vůči Židům nebo komukoli jinému.
Dlouho před 7. říjnem – dlouho předtím – jsem zahájil první národní bezpečnostní [strategii] boje proti antisemitismu v americké historii – poprvé v americké historii. Viceprezident Harris, já i celá naše administrativa tento závazek agresivně realizujeme.
Od našeho nástupu do funkce jsme zajistili rekordních více než 800 milionů dolarů na fyzickou bezpečnost neziskových organizací, včetně synagog, židovských komunitních center a židovských denních škol po celé zemi.
Od 7. října ’23 – v roce 2023 jsme zajistili dalších 400 milionů dolarů, což je největší jednorázové navýšení finančních prostředků – vůbec.
A máme konkrétní důkazy, že naše historická pomoc má dopad a že tato investice má význam.
Ministerstvo školství upozornilo naše vysoké školy na něco, co by mělo být každému jasné – že antisemitismus je diskriminace. Zopakujte to: Antisemitismus je diskriminace a je zakázán hlavou VI zákona o občanských právech z roku 1964.
A ministerstvo vnitřní bezpečnosti dokázalo – poskytlo prostředky na školení univerzitních policejních orgánů, správců, jak zajistit bezpečnost židovských studentů na akademické půdě. A my budeme i nadále pracovat na tom, abychom zajistili – zajistili, že židovští studenti budou moci získat vzdělání bez zastrašování a obtěžování.
Ministerstvo spravedlnosti také rychle postupuje při vyšetřování a stíhání antisemitských zločinů z nenávisti a pohání pachatele k odpovědnosti.
Vyzýváme vás, abyste jako členové své komunity hlásili případy místním orgánům činným v trestním řízení.
Moje administrativa vyzývá společnosti provozující sociální média, aby přijaly politiku nulové tolerance vůči antisemitismu a dalšímu nenávistnému obsahu, včetně odporných antisemitských útoků na internetu, které jsme v posledních dnech zaznamenali vůči veřejným činitelům, kteří vedou reakce na odstraňování následků hurikánu Helene a hurikánu Milton.
Víte, je to děsivé, ale my – musí to okamžitě skončit. Musíme se ozvat a ukončit to hned.
V celosvětovém měřítku je prvním velvyslancem našeho národa na úrovni zvláštního vyslance a pro monitorování a boj proti antisemitismu Deb- – Debor- – Deborah Lipstadtová – Lipstadtová. A Deborah zmobilizovala více než 40 zemí a mezinárodních organizací, aby podpořily naše nové směrnice pro boj proti antisemitismu na celém světě. A to je důležité, ale vím, že je třeba udělat ještě mnohem víc.
A dovolte mi, abych vás jako váš prezident ujistil, že nejste sami. Patříte k nim, vždy – vždy jste byli, vždy budete a vždy musíte být chráněni.
Američané židovského původu obohacují od počátku našeho národa každou část amerického života. Dovolte mi to zopakovat. Od samého počátku našeho národa obohacovali židovští Američané každou část amerického života a budete v tom pokračovat ještě mnoho let.
Na závěr mi dovolte toto. Přemýšlím o moudrosti, kterou jsem se naučil od židovských komunit v Delaware a v celé zemi, které jsem za ta léta poznal. Zdá se mi, že ve Vysokých svátcích existuje křehká, ale hluboká rovnováha mezi radostí a bolestí.
Roš ha-šana je dnem oslav v židovském Je- – of – pro židovský nový rok. Je to však také den soudu.
Podobně Jom Kipur je nejslavnostnějším dnem v židovském kalendáři, ale podle židovských učenců je to také nejšťastnější den, protože je to čas – pro odpuštění a obnovu.
A za dva týdny slavíte další svátek pro zpěv a tanec – pro – pro Tóru. Víte, vím, že tak budete činit s hlubokým zármutkem v duši, protože loni byl tento svátek zničen 7. říjnem.
Z mého pohledu židovský lid ztělesňuje tuto dualitu bolesti a radosti již po generace. Je to vaše síla. Židovský lid se vždy rozhodl najít radost, štěstí a světlo, navzdory staletím utrpení, pronásledování a bolesti.
To je konec a – toho, co – to – podívejte, to je – je trvalé – je to trvalé poučení a odkaz pro židovský lid a pro celou Ameriku, aby to pochopili.
Děkuji vám tedy, že i nadále nacházíte radost v temnotě a svítíte na národ a na svět.
Bůh vám všem žehnej. A přeji vám šťastný nový rok.
whitehouse.gov / gnews.cz-jav
Czech 
English