Ukrajina a Francie oznámily klíčový krok směrem k dosud největší modernizaci ukrajinského letectva. Jak uvedla agentura AFP po setkání prezidentů Volodymyra Zelenského a Emmanuela Macrona na základně Villacoublay, Ukrajina deklarovala záměr koupit až 100 víceúčelových bojových letounů Rafale. Podle Elysejského paláce jde o historickou dohodu, která má zásadně změnit budoucnost ukrajinských vzdušných sil.
O tom, že záměr je reálný, informovala i agentura AP. Podle ní Zelenskyj po podpisu potvrdil, že dokument počítá nejen s letouny, ale i s výzbrojí a dalšími moderními technologiemi, přičemž dodávky mají probíhat zhruba deset let. Agentura Reuters dodala, že letouny mají být nové a vyrobené přímo společností Dassault Aviation, nikoliv převzaté z francouzské armády.
Zelenský označil podpis dokumentu za „velký historický moment“, jak odvysílala francouzská stanice TF1 Info. Zdůraznil, že stíhačky Rafale představují nejen zásadní modernizační krok, ale také jasný signál, že Ukrajina „není ve své obraně sama“. Podle něj by první stroje měly dorazit do roku 2035. Macron k tomu uvedl, že se Francie a Ukrajina posouvají do „nové etapy“ spolupráce v obranném průmyslu, informovala o tom stanice France 24.
Francie kromě stíhaček poskytne také bezprostřední podporu v podobě dodávek dronů, včetně tzv. „anti-drone“ systémů určených k likvidaci nepřátelských bezpilotních prostředků, a přesně naváděné munice. Jak napsal deník Le Monde, v dalších letech má následovat také nový systém protivzdušné obrany SAMP-T, evropská alternativa amerického Patriotu. Součástí balíku je i dodávka 55 lokomotiv od společnosti Alstom, což podle francouzského tisku dokládá, že partnerství není čistě vojenské.
Podle francouzských expertů, na které se odvolává server Defense News, bude hlavní výzvou produkční kapacita Dassaultu. Výroba sto nových letounů pro jediného zákazníka je ambiciózní a potrvá několik let. Stejně tak náročný bude výcvik ukrajinských pilotů, o jehož rozsahu informovala například britská BBC s tím, že přechod na francouzskou technologii vyžaduje dlouhodobé programy.
Financování celého projektu zatím není plně vyjasněné. Jak upozornil deník The Guardian, Francie počítá s tím, že část nákladů by mohla být hrazena z unijních fondů určených na obrannou pomoc Ukrajině. Macron v této souvislosti zmínil i možnost využití výnosů ze zmrazených ruských aktiv, pokud se státy EU na tomto kroku shodnou.
Zpráva přichází krátce poté, co švédský premiér Ulf Kristersson oznámil, že Ukrajina podepsala předběžnou dohodu o nákupu 100 až 150 letounů JAS-39 Gripen. Podle Reuters jde opět o rámcovou deklaraci, která má být rozpracována v příštích měsících. Kyjev tak naznačuje, že po skončení války chce vybudovat letectvo, které se stane jednou z nejmodernějších sil v Evropě.
Pokud bude dohoda s Francií naplněna, stane se Ukrajina největším zahraničním uživatelem stíhaček Rafale. Zároveň to bude podle agentury AP jasný politický signál Rusku: Evropa se zavazuje k dlouhodobé podpoře ukrajiny, nikoli jen k řešení akutních potřeb války.
gnews.cz – GH