Byl to historický okamžik nejenom pro Davos. V úterý to nebyl zakladatel a velikán Klaus Schwab, kdo zahájil 56. ročník Světového ekonomického fóra, ale sebekritický americký finanční manažer Larry Fink. Po odchodu zakladatele Schwaba převzal žezlo na krizí zmítaném Světovém ekonomickém fóru a svůj úvodní projev opepřil a osolil otázkou: Zajímá někoho mimo tuto halu, co tu děláme?
Autor příspěvku předpokládá, že zájem mimo halu je dostatečný již proto, že se v Davosu skrývají před veřejností pod ochranou policistů v uniformě a bez, stovky narcistů, podobných tomu, na kterého museli čekat až do středy odpoledne: prezidenta Trumpa.
Donald Trump
Jako vůdce bezprecedentně veliké americké delegace, která zahrnovala téměř všechny členy jeho administrativy a vůdce masivní psychologické operace vůči evropské veřejnosti ve svém dlouhém projevu, který začal přesně ve 13 hodin 48 minut a trval cca 72 minut, opakoval, že Spojené státy jsou ekonomický motor planety, Evropa nejde správným směrem, a že Evropa musí víc investovat do své vlastní bezpečnosti a ekonomiky. Trump nicméně řekl, že bez USA Evropa nic není. A že některé země by bez Ameriky vůbec neexistovaly. Můžeme něco takového ignorovat, když to říká americký prezident?
Ve svém třetím projevu v Davosu (předtím v roce 2018 a 2020) na téma Amerika na prvním místě prezident Trump projevil, jak je euforický, když cestuje do Švýcarska: Jsme na cestě do Davosu, abychom se setkali s hlavami států a podnikateli, abychom vytvořili dobré politické činy a přivezli stovky miliard zpět do USA, napsal 21. ledna 2026 na Twitteru. Své sdělení ukončil konstatováním: Teď jsme jednoznačně jednička ve vesmíru!
Ve svém projevu se vrátil k tématu Grónska, které si mimochodem spletl s Islandem. Naznačil, že USA by o jeho budoucnosti měly jednat okamžitě a jako pravý mírotvorce, prý neplánuje použití síly. Den předtím Trump oznámil sérii jednání na toto téma a ujistil, že jejich výsledky uspokojí jak NATO, tak Spojené státy. Připomínám, že Konflikt o Grónsko není prvním vnitřním rozkolem, který spojenectví EU – USA a NATO zažilo od svého vzniku. Vztahy mezi západními zeměmi jsou již dlouho napjaté. Spor o americkou kontrolu nad Grónskem je nejnovější epizodou v dlouhé historii napětí mezi Washingtonem a Evropou:
Suezská krize. Vietnamská válka. Euromissile krize. Invaze do Iráku. Nezákonné extradice. Konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou. Postoj k národní bezpečnosti. Celní a cenová válka.
Trump nicméně řekl, že bez USA Evropa nic není. A že některé země by bez Ameriky vůbec neexistovaly. Připomněl Švýcarům, že Švýcarsko by nebylo Švýcarskem bez Ameriky, zopakoval, že Švýcarsko je bohaté jen proto, že dokázalo prodávat Američanům hodinky osvobozené od daně a opakovaně napodoboval spolkovou radní Karin Keller-Sutterovou, aby na ní raději nikdo nevzpomínal a nepřipomínal nechvalně známý rozhovor o celní sazbě z 31. července 2025. Může EU něco takového ignorovat, když to říká americký prezident?
A když Evropa je největším obchodním partnerem Spojených států, zároveň je jedním z největších, ne-li největším investorem do amerických státních dluhopisů a má klíčové postavení v globální strategii Spojených států, například v Africe a na Blízkém východě?
A to i přesto, že Evropa již obětovala své základní ekonomické a bezpečnostní zájmy imperiálním diktátům USA, důvěra mezi velmocemi už dnes prakticky neexistuje a vztah se posunul do fáze tvrdého vyjednávání s vyhrožováním vojenské síly.
Skutečností je, že od Trumpova návratu do Bílého domu před rokem, prezident učinil řadu rozhodnutí, která vedla ke zániku mnoha pravidel po celém světě a dotknou se i Číny.
Hlavní téze Trumpova projevu v Davosu
- Spojené státy nemají v úmyslu použít vojenskou sílu k získání Grónska (kusu ledu), ale trvají na okamžitých jednáních. Washington potřebuje Grónsko ne kvůli těžbě zdrojů, ale kvůli bezpečnosti – nasazení protiraketového obranného systému Zlatá kopule a odstrašení nebezpečných protivníků.
- Jak Vladimir Putin, tak Volodymyr Zelenskij chtějí dosáhnout dohody o vyřešení konfliktu. Evropa, nikoli Spojené státy, by se měla vypořádat s Ukrajinou.
- Evropská unie se ubírá špatným směrem, její části se staly nepoznatelnými. Hlavními problémy jsou podle Trumpa: neustále rostoucí vládní výdaje, nekontrolovaná masová migrace a nekonečné dovozy.
- Washington uvaluje cla na jiné země, aby napravil způsobené škody a ochránil své zájmy. Toto opatření již umožnilo radikálně snížit rostoucí obchodní deficit USA.
- Spolupráce s Caracasem po americké invazi je velmi ceněna. Trump předpovídá, že v příštích šesti měsících země vydělá více než za posledních 20 let.
- Při nedávné razii použila americká armáda zbraně, o kterých nikdo nikdy neslyšel. Trump popsal jejich dopad takto: odpůrci dali rozkaz ke střelbě, ale nic se nestalo.
Odvetná opatření EU, potažmo i NATO
Odvetná opatření a nástroje mohou být rozdělená do tří kategorií: 1) známé a zavedené, 2) tzv. neznámé, protože neprověřené a 3) ad hoc v extrémní situaci.
Známé a zavedené nástroje představuje:
- Pozastavení obchodní dohody mezi EU a USA. Ursula von der Leyen naznačila, že obchodní dohoda mezi USA a EU, která stanovila cla na 15 %, měla zajistit stabilitu a předvídatelnost. Evropský parlament se rozhodl odložit hlasování o obchodní dohodě.
- Uvalení cel v hodnotě 93 miliard eur vůči USA (to se zatím nestalo). Uvažuje se o průmyslovém a zemědělském zboží, jako jsou motocykly, hovězí maso, whisky a citrusové plody.
- Diplomatický tlak. Přestože (prý) lídři EU vedou jednotnou, neústupnou diplomatickou reakci, a Francie, Německo a další spojenci odsuzují hrozby cel jako nepřijatelné a nelegální, diplomaté Evropské komise nejsou schopni vyvrátit argumenty vlády Spojených států a komprimáty na jednotlivé úředníky, politiky a tzv. enablery, které mají Spojené státy k dispozici.
Neznámé, protože neprověřené nástroje:
- Nástroj proti nátlaku (Nařízení 2023/2675 o ochraně Evropské unie a jejích členských států před ekonomickým donucováním, ACI), nazývaný obchodní bazuka. Jedná se o právní mechanismus platný od 27. prosince 2023. ACI byl navržený k ochraně EU před ekonomickou šikanou. Nikdy předtím nebyl použit, což činí jeho implementaci neznámým faktorem v transatlantických vztazích. Umožňuje EU: a) Uvalit omezení na americké společnosti, zejména ve finančním sektoru, které podnikají v Evropě. b) Omezit používání eura pro transakce s konkrétními americkými subjekty. c) Omezit dovoz zboží a služeb. d) Cílené sankce. ACI by mohla být použita k sankcím konkrétním jednotlivcům nebo institucím, které jsou považovány za vyvíjející nezákonný tlak na EU.
Nástroj, který vznikl poté, co Litva v roce 2021 obvinila Čínu z blokování jejího exportu a Vilnius rozhodl umožnit otevření tchajwanské diplomatické kanceláře. Případ, který přivedl EU na myšlenku, jak čelit ekonomickému tlaku.
Nástroj je jeho zástupci považován za impozantní a jako jaderná možnost, protože umožňuje EU reagovat širokými obchodními opatřeními na jejím jednotném trhu s 450 miliony občanů. Proti Spojeným státům by bylo poprvé, kdy EU tento nástroj vůbec použila. Pokud bude ACI aplikován na Trumpovy nejnovější obchodní hrozby, pravděpodobně by došlo k odvetným clům.
Kontext případu Grónsko obsahuje hrozbu 10% cla na osm evropských zemí – Dánsko, Švédsko, Francii, Německo, Nizozemsko, Finsko, Británii a Norsko – od 1. února 2026, které se do června zvýší na 25 %, dokud USA nebudou moci koupit Grónsko. Tuto hrozbu ale včera, 21. ledna prezident Trump po rozhovoru s generální tajemníkem NATO, Ruttem (1967), vzal zpět. Tuto očekávanou a současně neočekávanou změnu postoje prezidenta Trumpa vysvětlují narcismus a právně nevysvětlitelná drzost obou osobností. Rutte nemůže jednat a rozhodovat o členských státech NATO bez jejich souhlasu, a prezident Trump jako vrchní velitel amerických vojsk a tím i prakticky NATO jasně indikuje, kdo platí a objednává hudbu NATO.
Zda opatření třetí země, v daném případě USA, tyto podmínky splňuje, se rozhoduje individuálně. Proč?
Protože ekonomické donucení namířené proti Evropské unii nebo členskému státu EU může ovlivnit jakoukoli oblast politiky a může mít podobu legislativy nebo jiných formálních či neformálních kroků či nečinnosti. Nástroj a politika EU platí bez ohledu na zdroj nátlaku, a tedy bez ohledu na identitu třetí země.
Motiv prezidenta Trumpa k získání Grónska s odkazem na národní bezpečnost a Zlatou kopuli a varování, že cla budou cílit na členy EU stejně jako na Británii a Norsko mimo EU, pokud Dánsko nepředá Grónsko, autonomní území v rámci dánského království, šokovalo evropské politiky a představitele NATO. Kromě toho varování přiměla vůdce EU svolat na čtvrtek večer v Bruselu mimořádný summit, na kterém se bude s pravděpodobností hraničící s jistotou diskutovat dříve sestavený seznam amerických služeb, které by mohly být zasaženy. S ohledem na nejednotnost v EU, EK a NATO předem napsané nemusí bezpodmínečně znamenat, že jsou nebo byly či budou splněny všechny podmínky potřebné k aktivaci nástroje proti nátlaku.
Možné reakce privátního sektoru
- Dánský penzijní fond AkademikerPension plánuje do konce měsíce zcela opustit trh s americkými státními dluhopisy. Oficiálním důvodem jsou obavy, že politika prezidenta Donalda Trumpa vytvořila příliš velká úvěrová rizika, než aby je bylo možné ignorovat. Spojené státy v podstatě nejsou bonitním dlužníkem a z dlouhodobého hlediska jsou finance americké vlády neudržitelné, řekl v úterý agentuře Bloomberg investiční ředitel společnosti AkademikerPension Anders Schelde.
Fond AkademikerPension spravuje úspory univerzitních pracovníků v hodnotě přibližně 25 miliard dolarů, držel na konci roku 2025 v amerických státních dluhopisech zhruba 100 milionů dolarů.
- Fond Laerernes Pension svou expozici vůči americkým aktivům radikálně omezil ještě před vyostřením situace kolem Grónska v tomto měsíci, přičemž se odvolával na obavy z neudržitelnosti amerického dluhu a ohrožení nezávislosti Federálního rezervního systému.
Fond PFA, který spravuje penzijní aktiva v hodnotě zhruba 120 miliard dolarů, nedávno snížil své podíly v rámci širší úpravy produktů a portfolia. A podle serveru FinansWatch fond
- Paedagogernes Pension oznámil, že poté, co se zbavil státních dluhopisů, přestane zavádět nové strategie zaměřené na nelikvidní americká aktiva.
Ke stejnému kroku jako Dánové rozhodl i švédský penzijní fond Alecta. Ten zajišťuje penzi 2,8 milionu privátních klientů, 37 tisícům firem a ovládá majetek v hodnotě tři biliony českých korun. Připomíná mi to dobu, kdy mnoho lidí znalo cenu všeho, ale hodnotu ne.
Ne zcela realistické reakce ve spojení s NATO
V noci 18. ledna deník The Economist informoval, že jako poslední a nejradikálnější možnost se zvažuje dokonce i zrušení amerických vojenských základen v Evropě.
Později deník The Times uvedl, že Německo by mohlo alespoň výrazně zvýšit platby za pronájem amerických základen v Německu.
Nebudu pokračovat ve spekulativních reakcích NATO prakticky v komatu. Proč v komatu?
Vojenská porážka Ukrajiny v konfliktu s Ruskem bude představovat i v kontextu probíhající dlouholeté antropologické války na různých frontách, porážku NATO.
Kromě toho již v předdveří zmíněné porážky Pentagon se rozhodl snížit účast USA ve 30 strukturách NATO. Místo jednorázového stažení Pentagon hodlá jednoduše neměnit personál po vypršení jejich služeb. Je specifikováno, že účast USA na těchto aktivitách zcela nekončí.
Zdánlivě iracionální a ve skutečnosti přímo sebevražedný postoj evropských politických lídrů lze vysvětlit již jednoduchou skutečností a faktu: tak zvané elity jsou hluboce zakořeněny v transatlantickém systému, z něhož čerpají svou moc a legitimitu. Vnímají tento systém jako ohrožený a jsou připraveny ho bránit téměř za každou cenu, i když tato cena zahrnuje ztrátu evropské suverenity nebo území.
Prezident Trump, jeho okolí a ti, kteří je přivedli k moci udělali evropským a NATO elitám škrt přes rozpočet. Konečný účet nebyl ještě vystaven, ale bude. A to nehledě na to, bude-li prezident Trump prezidentem nebo ne. Viceprezident JD Vance, mocný politický poradce Stephen Miller, politik, diplomat a právník, Marco Antonio Rubio, abych jmenoval alespoň tři z mnoha, nezmizí ze scény v představitelné budoucnosti. Zmíněné osobnosti budou pokračovat v díle prezentovaném prezidentem Trumpem i po jeho odchodu z Bílého domu, zatímco Brusel bude nadále snít o strategické autonomii Evropy.
Závěr
Realita je taková, že pod rétorikou nezávislosti evropské vlády systematicky ustupovaly Trumpovi – od zvýšení vojenských výdajů NATO v počátku na 3 procenta, aby dnes se všichni snažili o 5 procent, z nichž velká část poputuje přímo do kapes amerických zbrojařských firem, přes represivní obchodní podmínky až po přijetí finanční odpovědnosti za udržení války na Ukrajině a její rekonstrukci.
Jakmile si uvědomíme, že současní evropští lídři již dávno přestali uvažovat v kategoriích národních nebo dokonce evropských zájmů a místo toho se stali závislými na jediném cíli – zachování umírajícího systému západní hegemonie, nebo takzvaného řádu založeného na pravidlech, a výhodách, které z něj plynou v jejich sub-imperiální roli, jejich zdánlivě iracionální chování dává smysl.
To, co by mělo Evropany znepokojovat, není vyhlídka na opustění USA nebo rozpad NATO, ale jak probudit občany k vývoji, který by mohl vytvořit prostor pro skutečnou autonomii. Ve skutečnosti je tomu naopak: s pravděpodobností hraničící s jistou lze předpokládat, že Evropa v objetí iluze vědění a omezený pohled na svět vůdců členských zemí NATO, které brání jejich nezávislosti na Spojených státech, způsobí uvěznění Evropy v podřízené roli i poté, kdy Washington se dohodne s Moskvou a Pekingem na správě nově vznikajících bloků, slavnostním menu a směru pochodu k obědu bez Evropy.
Připomínám, že prezident Putin poděkoval kolegovi Trumpovi za pozvání připojit se k v Davosu podepsaným stanovám Mírové rady, a řekl svému palestinskému protějšku Mahmúdu Abbásovi, že Rusko je připraveno poslat nové organizaci jednu miliardu dolarů z aktiv zmrazených předchozí americkou administrativou.
Proto nepřekvapuje reakce v USA na Trumpův projev: Republikáni jsou ulehčeni, demokraté znepokojeni, a nikdo nezná premiéra Švýcarska, ani české kotliny a jejího prezidenta. Za to před osmi lety Trump byl polichocen, před šesti lety byl vnímán kriticky a letos ukazuje svou sílu. Každý, kdo může si ho vyfotí. Pokud chce, zastaví se a odpoví na otázky: Uvidíme, co se stane. Ano, uvidíme, až přijde čas.
Do té doby je všem potřeba uvědomit si nový světový řád pod americkým vedením. Žijeme ve světě, kde něco ráno znamená a večer už ne, říká švýcarský ministr zahraničí Ignazio Cassis a nepředstírá: Nikdo z nás není na novou éru připraven, ani prezident Trump. Ale všichni vědí: Není cesty zpět. Ano: Není cesty zpět. Proto je důležité zjistit, jak se malé země jako Švýcarsko, Česko nebo i Rakousko může chránit před tím, že platí pouze zákon pěsti, zákon nejsilnějších.
Proto doporučuji seznámit se s 900stránkovým strategickým dokumentem Project 2025, který vydala Heritage Foundation. Dokument je považován za ideologický základ druhé Trumpovy administrativy a potenciálně může pomoci najít odpověď na otázku: Jak porozumět a jednat s dominátorem Davosu, prezidentem Trumpem? Protože autor příspěvku není děd vševěd, nabízí seznámit se s předem zmíněným dokumentem, jehož spoluautorkou je ekonomka Diana Furchtgott-Roth, blízká Bílému domu, současně zdůrazňující svoji nezávislost na vládě. Dáma pracovala pro všechny republikánské prezidenty v nedávné americké historii a prognostikuje Europě těžké ekonomické časy. Souhlasu netřeba.
Jan Campbell
Czech 
English 
Spanish 
French 
Italian 
Russian 
Chinese 
German