Vláda schválila návrh státního rozpočtu na rok 2025 s rekordními investicemi, novela rozpočtu 2024 zvýší výdaje na povodňové škody

Rekordní investice do dopravní infrastruktury, navýšení peněz na vzdělávání, vědu i obranu a výdaje na krytí následků zářijových povodní, to vše zahrnuje návrh státního rozpočtu na rok 2025 se schodkem 241 mld. Kč, který dnes schválila vláda. Současně s tím kabinet rozhodl, že novela letošního státního rozpočtu navýší z důvodu rychlého hrazení následků povodňových škod výdaje o 30 mld. Kč.

„Podařilo se nám dodržet klíčové priority vlády a samozřejmě i všechny zákonné závazky, našli jsme také rozumný kompromis pro meziroční navýšení všech rozpočtových kapitol z národních zdrojů tak, aby zůstal zachován sociální smír. Co je také podstatné, tento rozpočet v sobě zahrnuje rekordní investice, které jdou z národních zdrojů a nejen z fondů EU,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura a dodává: „I když konsolidujeme veřejné finance, nechceme snižovat deficit na úkor investiční aktivity. Stát má investovat hodně, protože od kvalitních a dostupných služeb jako je doprava, školství, dostupnost zdravotní péče nebo sociálních služeb se odvíjí prosperita jednotlivých regionů a ekonomický růst.“ 

Kromě toho se rozpočet bude vyrovnávat i s následky zářijových povodní v řadě krajů, a to jak posílením výdajů  roku 2025 o 10 mld. Kč proti srpnovému návrhu, tak novelou letošního rozpočtu, která zvýší výdaje a výsledný deficit o 30 mld. Kč. Schodek letošního rozpočtu se tak prohloubí na 282 mld. Kč.

„Veřejné rozpočty se mají postarat o obnovu veřejné infrastruktury, dodatečně jsme proto do rozpočtů 2024 a 2025 přidali celkem 40 mld. Kč, a to do kapitoly Všeobecná pokladní správa. Převážná část půjde z letošního rozpočtu v rámci jeho novely,“ říká ministr Stanjura s tím, že ačkoliv budou rozpočtové deficity navýšeny, neznamená to, že celá tato povodňová rezerva bude skutečně využita. „Povodňové výdaje jsou zatím pouze hrubě odhadnuté na horní hranici, protože škody ještě nejsou vyčísleny. Skutečné výdaje na rekonstrukci oblastí postižených povodněmi se budou odvíjet až od konkrétních dotačních programů, které jednotlivá ministerstva vyhlásí, až budeme mít z krajů přesnější odhady škod. Dle mého odhadu budou tak skutečné výdaje rozpočtu na škody po povodních nižší, než jak je plánuje novela roku 2024 i návrh rozpočtu na příští rok,“ dodává ministr financí. 

Mimořádné povodňové výdaje by neměly vstupovat do strukturálního schodku. Jeho snižování by tak v roce 2025 mělo pokračovat tempem 0,5 % HDP. Střednědobý rozpočtový výhled počítá na rok 2026 s deficitem státního rozpočtu 225 mld. Kč a v roce 2027 se schodkem 180  mld. Kč.

Pozn.: Bez peněz z EU a finančních mechanismů počítá návrh státního rozpočtu s příjmy 1931,8 mld. Kč (vs. 1811,4 mld. Kč v roce 2024), výdaji 2172,8 mld. Kč (vs. 2063,4 mld. Kč) a deficitem 241,0 mld. Kč (vs. -252,0 mld. Kč).

Z celkových výdajů 2327,1 mld. Kč tvoří největší objem mandatorní a kvazimandatorní výdaje (platy a odvody do EU) ve výši 1796,9 mld. Kč (meziroční nárůst o 62,7 mld. Kč). Z toho samotné mandatorní, tedy zákonem dané výdaje dosáhnou 1369,1 mld. Kč (+35,2 mld. Kč). Rekordní budou v příštím roce investice z národních zdrojů 153,5 mld. Kč (meziroční nárůst o 35,6 mld. Kč), resp. 249,6 mld. Kč po započtení fondů EU (meziroční nárůst o 65,0 mld. Kč), běžné výdaje státu vzrostou o 70,0 mld. Kč, tedy o 3,5 %. 

Struktura výdajů odráží priority vlády. Finance určené na školství byly v kapitole Ministerstva školství navýšeny o 21,9 mld. Kč včetně zdrojů z EU, což zahrnuje i posílení výdajů na vysoké školy meziročně o 4,0 mld. Kč z národních zdrojů. Do vysokého školství tak bude oproti srpnovému návrhu rozpočtu směřovat ještě o 1,0 mld. Kč více. Vláda tak využila 1,0 mld. Kč, kterou měla k dispozici jako rezervu do maximálního povoleného rozpočtového deficitu podle výdajových rámců. Celkové výdaje na vědu, výzkum a inovace meziročně vzrostou o 3,7 mld. Kč na 51,6 mld. Kč včetně peněz z EU. Největší podíl připadne MŠMT (22,9 mld. Kč, nárůst o 2,4 mld. Kč). Posíleny budou i rozpočty kapitol AV ČR, TAČR, GAČR nebo Ministerstva zdravotnictví. 

Investice státu budou směřovat především do dopravní infrastruktury, kapitálové výdaje Ministerstva dopravy dosáhnou celkové výše 93,3 mld. Kč včetně zdrojů z EU (nárůst o 51 mld. Kč). „Rozestavěno je v tuto chvíli 42 úseků dálnic a v příštím roce se zahájí výstavba dalších více než 100 km, například Pražského okruhu v úseku z Běchovic k D1, další část dálnice D35 do Lipníka n. Bečvou nebo obchvat Břeclavi. Rozšiřovat se budou také železniční koridory,“ uvádí ministr Stanjura. 

V mandatorních výdajích (1796,9 mld. Kč) představují sociální transfery a dotace (sociální dávky včetně důchodů) objem 936,8 mld. Kč (nárůst o 26,6 mld. Kč), z toho připadá na důchody 717,2 mld. Kč (nárůst o 11,0 mld. Kč). Výdaje na dluhovou službu mají v příštím roce dosáhnout 100 mld. Kč (nárůst o 5 mld. Kč). Zákonem daný každoroční objem výdajů na obranu 2 % HDP (v roce 2025 se jedná o sumu 160,8 mld. Kč) je rozprostřen do více rozpočtových kapitol – kromě 154,4 mld. Kč v kapitole Ministerstva obrany jsou výdaje na obranu také např. v kapitolách SSHR, NÚKIB, NBÚ a MZV. 

Pro učitele, kteří mají zákonem garantováno 130 % průměrné mzdy, bylo vyčleněno na platy o 7 % více než loni (celkem 103,5 mld. Kč, nárůst o 6,6 mld. Kč), pro ostatní státní zaměstnance počítá rozpočet s nárůstem objemu peněz na platy o 5 % (celkem 286 mld. Kč, nárůst o 19,4 mld. Kč). V jejich případě však vláda ještě musí rozhodnout, zda navýšení půjde výhradně do tarifní složky, nebo i do té nadtarifní a v jakém poměru.  

Největšími rozpočtovými kapitolami (se zahrnutím peněz EU) nadále zůstávají Ministerstvo práce a sociálních věcí s objemem rozpočtových peněz ve výši 968,8 mld. Kč (meziroční nárůst o 42,2 mld. Kč vzhledem ke zvýšení povinných výdajů ze zákona), Ministerstvo školství s rozpočtem 290,8 mld. Kč (meziročně +21,9 mld. Kč), Všeobecná pokladní správa s 269,1 mld. Kč (pokles o 4,5 mld. Kč), Ministerstvo obrany s rozpočtem 154,4 mld. Kč (navýšení o 3,2 mld. Kč) a Ministerstvo dopravy s rozpočtem 139,5 mld. Kč (navýšení o 35,8 mld. Kč). 

Celkové příjmy státního rozpočtu by měly v roce 2025 dosáhnout 2086,1 mld. Kč, z toho inkaso z pojistného na sociální zabezpečení představuje částku 809,4 mld. Kč (meziročně o 53,2 mld. Kč více), výběr DPH se očekává ve výši 414,0 mld. Kč (+27,2 mld. Kč), výběr spotřebních daní ve výši 157,0 mld. Kč (-1,7 mld. Kč), inkaso daně z příjmu právnických osob ve výši 244,3 mld. Kč (+29,1 mld. Kč) a výběr daně z příjmu fyzických osob ve výši 184,7 mld. Kč (+29,2 mld. Kč). Rozpočet také zahrnuje příjem 153,6 mld. Kč z rozpočtu Evropské unie a z finančních mechanismů.

Vláda odešle návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2025 do Poslanecké sněmovny do konce září. Spolu s ním předloží novelu zákona o státním rozpočtu 2024. Ta bude projednána ve stavu legislativní nouze, který umožňuje zkrácení lhůt mezi jednotlivými čteními zákona. Novelu státního rozpočtu 2024 začnou tak poslanci projednávat už 1. 10. 2024. 

mfcr/ gnews – RoZ

FOTO – X Úřad vlády ČR