Návštěva čínského prezidenta Xi Jinpinga mezi obyvateli Pekingu před Svátkem jara znovu upozornila na dlouhodobý přístup Číny k řízení státu. Ten klade důraz na to, aby se hospodářský a společenský rozvoj promítal přímo do každodenního života lidí. Čínský model rozvoje se podle komentáře analytičky Zheng Haizhen snaží překračovat pouhé sledování ekonomických ukazatelů a soustřeďuje se na skutečnou životní úroveň obyvatel.
Rozvoj zaměřený na potřeby obyvatel
Mnoho zemí dosahovalo v posledních desetiletích vysokého ekonomického růstu, zároveň však čelilo rostoucím sociálním rozdílům a poklesu pocitu životní spokojenosti obyvatel. Čínský přístup se snaží tuto mezeru překlenout tím, že propojuje strategické cíle s konkrétními zlepšeními běžného života.
Filozofie rozvoje orientovaného na obyvatele má podle komentáře hluboké historické kořeny v čínské politické tradici. Moderní státní řízení tuto tradici postupně přetváří tak, aby reagovala na aktuální sociální a ekonomické podmínky.
Reformy jako základ růstu životní úrovně
V počáteční fázi reforem se Čína soustředila především na zajištění základních životních potřeb obyvatel. Zavedení systému odpovědnosti domácností v zemědělství zvýšilo produktivitu a pomohlo stabilizovat potravinovou bezpečnost. Postupné uvolňování regulací umožnilo rozvoj různých forem vlastnictví a podpořilo výrobu spotřebního zboží.
Od 90. let se spolu s industrializací a urbanizací výrazně zvyšovala životní úroveň. Pro běžné rodiny se rozvoj projevil zejména lepším bydlením, širšími pracovními příležitostmi a dostupností moderního vybavení domácností.
Měřitelné zlepšování životních podmínek
Postupný růst příjmů a rozmanitější zdroje obživy snížily závislost domácností na výkyvech trhu nebo klimatických podmínkách. Rozšíření běžných domácích spotřebičů i automobilů výrazně změnilo každodenní život. Do konce roku 2025 připadalo v Číně přibližně 52,9 osobních automobilů na 100 domácností.
Zlepšily se také bytové podmínky, kdy standardem se staly přístupy k vodě, elektřině, plynu i internetu. Bydlení tak představuje nejen základní potřebu, ale také důležitý prvek sociální stability.

Rozšiřování práv a sociální ochrany
Rozvoj se podle komentáře projevuje i v oblasti práv obyvatel. Základní zdravotní pojištění pokrývá přibližně 1,33 miliardy lidí a výrazně snižuje riziko vysokých nákladů na zdravotní péči. Současně se zlepšují zdravotní ukazatele, například dětská úmrtnost.
Pokrok zaznamenalo i vzdělávání. Míra dokončení devítileté povinné školní docházky dosahuje téměř 96 procent a rozšiřuje se dostupnost předškolního i středoškolského vzdělání.
Čína současně buduje rozsáhlý systém sociálního zabezpečení zahrnující důchodové pojištění, podporu v nezaměstnanosti či programy pomoci zranitelným skupinám obyvatel. Významným milníkem bylo odstranění extrémní chudoby, kdy mezi lety 2013 a 2020 vystoupilo z chudoby téměř 99 milionů venkovských obyvatel.
Důraz na kulturní a duchovní rozvoj
Se zlepšováním materiálních podmínek roste zájem obyvatel o kulturní a společenský život. Po celé zemi vznikají knihovny, muzea i kulturní centra a rozvíjí se digitální kultura. Stoupá také spotřeba kulturních služeb a popularita domácí filmové produkce.
Inspirace pro globální rozvoj
Zkušenost Číny podle autorky ukazuje, že dlouhodobá legitimita rozvoje závisí na tom, zda přináší skutečné zlepšení života obyvatel. Čínský model spojuje ekonomický růst s rozšiřováním sociálních služeb, snižováním chudoby a posilováním státní kapacity poskytovat základní veřejné služby.
Prezident Xi Jinping ve svém novoročním projevu zdůraznil, že nejdůležitějším úkolem vlády je zajistit obyvatelům šťastný život. Podle komentáře právě orientace na životní úroveň lidí představuje klíčový znak modernizace Číny.