Článek 4 NATO je po incidentu v Polsku aktivní, co to znamená?

Polsko požádalo v souvislosti s narušením svého vzdušného prostoru drony o aktivaci Článku 4 Severoatlantické smlouvy a NATO mu okamžitě vyhovělo. Tento krok následoval po bezprecedentním incidentu, kdy údajně ruské drony narušily polský vzdušný prostor během nočního útoku na západní Ukrajinu.

Polské ozbrojené síly označíly událost za „provokaci“ a sestřelily čtyři z nich. Incident probíhal od půlnoci do 6.30 ráno, způsobil škody na civilním majetku – včetně poškození rodinného domu v obci Wyryki-Wola – a dočasně uzavřel letiště ve Varšavě, což ovlivnilo tisíce cestujících. K obětem na životech nedošlo.

Polský premiér Donald Tusk v projevu před parlamentem okamžitě požádal o aktivaci Článku 4. „Článek 4 je teprve začátek pro hlubší spolupráci na bezpečí našeho nebe a naší hranice, která je hranicí NATO,“ dodal. Ministr zahraničí Radosław Sikorski to shrnul: „Když jeden nebo dva drony odchýlí kurz, může to být chyba, ale 19 narušení je nemožné vysvětlit náhodou.“

NATO reagovalo rychle: Generální tajemník Mark Rutte potvrdil aktivaci a svolal mimořádné zasedání Severoatlantické rady. „Jsme v těsné konzultaci s Polskem a spojenci. Incident představuje vážné ohrožení,“ uvedl Rutte v prohlášení na webu NATO. „Ať už to bylo záměrné nebo ne, je to absolutně bezohledné a nebezpečné. Ale minulá noc ukázala, že jsme schopni bránit každý palec území NATO, včetně jeho vzdušného prostoru.“

V reakci byly nasazeny stíhačky z Nizozemska (F-35), Švédska (Gripen) a Itálie, které zajistily vzdušný prostor. Německé systémy Patriot byly postaveny do pohotovosti a spojenci, včetně Velké Británie a Německa, vyjádřili plnou solidaritu.

Britský ministr obrany John Healey označil událost za „nebezpečnou a bezprecedentní“ a nařídil zvážit posílení obrany nad Polskem.

Článek 4, zakotvený v Washingtonské smlouvě z roku 1949, zavazuje členské státy k vzájemným konzultacím, „kdykoli se podle názoru některé z nich objeví hrozba pro územní celistvost, politickou nezávislost nebo bezpečnost kterékoli ze smluvních stran“.

Na rozdíl od Článku 5, který aktivuje kolektivní obranu při ozbrojeném útoku, umožňuje Článek 4 diskusi a koordinaci opatření, jako je posílení obrany nebo sdílení informací, bez nutnosti vojenského zásahu. Od založení NATO byl aktivován sedmkrát, naposledy v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.

Tento mechanismus se používá pro prevenci eskalace. Například v roce 2014 po anexi Krymu Polsko vyvolalo konzultace, což vedlo k nasazení rotujících sil NATO ve východní Evropě. V roce 2012 Turecko aktivovalo Článek 4 po syrském ostřelování, což přineslo systémy Patriot. Jak řekl bývalý generální tajemník Jens Stoltenberg: „Článek 4 je nástrojem pro dialog, který nám umožňuje reagovat na hrozby dříve, než se stanou krizemi.“

Rusko incident popírá: Ministerstvo obrany tvrdí, že drony měly dosah 700 km a cílily pouze Ukrajinu (Lvov, Vinnycii, Ivano-Frankivsk). Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov to označil za „náhodu“ a odmítl provokaci. Ukrajinský prezident Volodimir Zelenský varoval: „To nastavuje nebezpečný precedens pro Evropu“ a nabídl data ze svých radarů.

Aktivace Článku 4 signalizuje rizika pro NATO. Polsko (4,7 % HDP na obranu) žádá posílení protivzdušné obrany a americké vojáky. USA slíbily obranu „každého palce“. Konzultace mohou vést k „dronové zdi“ nebo sankcím. Jak řekl Tusk: „Tohle je jen začátek.“

gnews.cz – GH