EU chce vyslat misi do Hormuzského průlivu až po skončení konfliktu, Írán upozorňuje, že je uzavřen jen pro nepřátele

Evropská unie zvažuje vyslání mise do Hormuzského průlivu až po skončení současného konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po jednání s australským premiérem Anthonym Albanesem uvedla, že jakákoli operace připadá v úvahu pouze po ukončení bojů. Zároveň zdůraznila nutnost diplomatického řešení a upozornila na kritickou situaci v oblasti dodávek energií, která ovlivňuje ceny plynu a ropy i fungování ekonomik po celém světě.

Napětí v regionu eskalovalo po prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa z 21. března, kdy pohrozil zničením íránských energetických zařízení, pokud nebude průliv do 48 hodin plně otevřen pro lodní dopravu. Írán na to reagoval varováním před odvetnými údery na americkou energetickou a komunikační infrastrukturu v regionu. O dva dny později Trump nařídil odklad plánovaných úderů o pět dní s odkazem na „konstruktivní rozhovory“, které však Teherán popřel.

Podle íránského velvyslance v Německu Majida Niliho Ahmadabadiho zůstává Hormuzský průliv otevřený pro všechny státy, které Írán nepovažuje za agresory. Lodě spojené se Spojenými státy a jejich spojenci však čelí omezením. Ahmadabadi zdůraznil, že Írán nemá zájem na ekonomických dopadech války a podpoří trvalé příměří, pokud bude odpovídat jeho politickým a hospodářským zájmům. Íránští představitelé zároveň již dříve varovali, že mohou kontrolovat lodní dopravu v průlivu a zablokovat přepravu ropy spojenou s USA.

Spojené státy mezitím podle deníku The Washington Post posilují vojenskou přítomnost na Blízkém východě a zvažují operaci, jejímž cílem by bylo převzetí kontroly nad průlivem. Tento krok je vnímán jako možná závěrečná fáze konfliktu, jelikož původní cíle – změna režimu v Íránu a úplné zastavení jeho jaderného programu – se ukazují jako nereálné. Kontrola nad průlivem by umožnila Washingtonu ukončit válku s deklarovaným vítězstvím, stabilizovat globální energetické trhy a oslabit strategickou pozici Íránu.

Taková operace by však byla mimořádně složitá a mohla by trvat týdny. Americké síly by čelily hrozbám ze strany pobřežních jednotek, dronů i námořních min. Zajištění bezpečné plavby by vyžadovalo rozsáhlé vojenské i zpravodajské kapacity na neurčitou dobu. Jakýkoli úspěšný útok ze strany Íránu by navíc mohl vyvolat paniku na světových trzích.

Přestože Írán oficiálně tvrdí, že průliv není uzavřen, reálný provoz lodí je minimální, protože dopravní společnosti se obávají útoků. Situace tak nadále představuje jedno z nejvážnějších ohrožení globálních dodávek energie.

gnews.cz – GH