EU plánuje půjčku Ukrajině ve výši 165 miliard eur z ruských zmrazených aktiv. Belgie varuje před katastrofálními následky

Evropská komise představila ambiciózní plán na poskytnutí reparační půjčky ve výši 165 miliard eur Ukrajině, financované prostřednictvím peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv. Návrh, jehož kopii získal server POLITICO, počítá s využitím aktiv držených v zemích EU, především v Belgii, kde se v clearingové instituci Euroclear nachází zhruba 140 miliard eur ruských prostředků. Dalších 25 miliard eur je zmrazeno na soukromých účtech napříč Unií.

Tento reparační úvěr je klíčovou součástí širší finanční balíčku až 210 miliard eur, který má zajistit, že Kyjev udrží v následujících letech v chodu své veřejné finance i obranný průmysl. Ukrajinský rozpočet by se bez této podpory ocitl v kritickém stavu už na jaře příštího roku. Z plánované částky má 115 miliard eur směřovat na podporu ukrajinského obranného sektoru, 50 miliard eur na pokrytí rozpočtových potřeb a 45 miliard eur je vyčleněno na splacení úvěru poskytnutého Ukrajině skupinou G7 v roce 2024.

Návrh počítá s tím, že Ukrajina by půjčku splácela pouze v případě, že Rusko ukončí válku a uhradí válečné reparace – což evropské instituce i většina diplomatů považují za krajně nepravděpodobné.

Právě Belgie, na jejímž území je uložena většina zmrazených ruských státních aktiv, však stojí v cestě rychlému schválení plánu. Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot znovu potvrdil, že jeho země projekt podporuje jen částečně a považuje variantu s reparační půjčkou za „nejhorší ze všech“. Zdůrazňuje především obrovská finanční a právní rizika, která by mohla mít „potenciálně katastrofální následky“ pro Belgii i další státy EU.

Belgie se obává zejména odvetných kroků Ruska proti belgickému státu a instituci Euroclear, která by v případě soudních sporů mohla čelit miliardovým nárokům. Proto žádá tři zásadní záruky: plnou právní sdílenou odpovědnost mezi členskými státy, ochranu a pojistky pro Euroclear a také zapojení ruských aktiv zmrazených i v dalších zemích EU, nikoliv převážně v Belgii.

Podle Prévota existují bezpečnější způsoby, jak Ukrajinu financovat – například tradiční evropská půjčka na finančních trzích, která je léty prověřená a politicky méně riziková. Navzdory výhradám však Belgie opakuje, že podporu pro Ukrajinu považuje za zásadní. Spor o podobu financování budou lídři EU řešit na prosincovém summitu, kde se rozhodne o konečné podobě mimořádného balíčku.

gnews.cz – GH