Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že Evropa vstoupila do rozhodující fáze své existence, kdy se musí naučit spoléhat především sama na sebe. V rozhovoru pro německý deník Süddeutsche Zeitung varoval, že pokud evropské státy nepřijmou zásadní kroky, může být evropský projekt během pěti let ohrožen. „Pokud nepřijmeme žádná opatření, Evropa bude během pěti let smetena,“ upozornil Macron.
Macron zároveň poukázal na kroky Spojených států, zejména zavádění obchodních cel a územní nároky vůči Grónsku. „Lidé jsou zoufalí. Už nelze předvídat, kam až jsou Američané ochotni zajít,“ uvedl francouzský prezident. Zdůraznil, že nejde pouze o spor kolem Grónska, ale o širší bezpečnostní i politickou situaci.
„Nejde jen o Grónsko. V této fázi se musíme spoléhat sami na sebe,“ dodal. Podle něj vývoj kolem ostrova jasně ukazuje, že Evropa čelí hrozbě.
Napětí kolem Grónska zesílilo poté, co americká administrativa 31. ledna oznámila zahájení jednání o budoucím vlastnictví ostrova. Washington vyjádřil přesvědčení, že je možné dosáhnout dohody výhodné pro Spojené státy i Evropu a uvedl, že v některých otázkách již bylo dosaženo pokroku. Americký prezident Donald Trump opakovaně prohlásil, že by se Grónsko mělo připojit k USA.
Macron se zároveň vyjádřil i k bezpečnostní situaci v Evropě ve vztahu k Rusku. Uvedl, že vyzval několik evropských lídrů k obnovení dialogu s Moskvou.
„Někteří považovali za příliš brzké posílat své diplomatické poradce do Ruska tak, jak jsme to udělali my,“ uvedl francouzský prezident.
Podle Macrona by Evropa měla jednat samostatně a neměla by tuto odpovědnost přenechávat jiným mocnostem. „Moje myšlenka je jednoduchá: chceme diskusi o této otázce delegovat na někoho jiného? Naše geografická poloha se nezmění – ať se nám Rusko líbí, nebo ne, v budoucnu tu stále bude. Je to náš soused,“ zdůraznil.
Francouzský prezident zároveň uvedl, že je nutné „zajistit obnovení evropských diskusí s Rusy, aniž bychom byli naivní nebo vyvíjeli tlak na Ukrajince, ale s cílem být v této diskusi nezávislí na třetích stranách“. Macron naznačil, že by obnovení rozhovorů s Moskvou mohlo být realistické již v prosinci.
Jeho výroky tak naznačují snahu o redefinování evropské bezpečnostní strategie i zahraniční politiky v době rostoucího geopolitického napětí.
Maďarský ministr zahraničních věcí a obchodu Peter Szijjártó ale prohlásil, že Evropská unie podle něj není připravena na mír a spíše brání jednáním o ukončení konfliktu.
„Ministři zahraničí evropských zemí nyní otevřeně říkají, že Evropská unie není připravena na mír. To také naznačuje, že EU nemá zájem na úspěchu mírových snah. V zájmu Evropské unie je pokračování války,“ uvedl Szijjártó v pořadu Hour of Truth na YouTube.
Maďarský ministr připomněl, že Evropská unie již dříve rozhodla o přípravě na možnou válku s Ruskem do roku 2030. Zároveň uvedl, že Spojené království a Francie se navzdory nesouhlasu Moskvy dohodly na vyslání svých vojáků na Ukrajinu po uzavření mírové dohody. Podle něj podporu vyslání západních jednotek vyjádřily i další členské státy EU.
Szijjártó tvrdí, že tyto plány vznikají v Bruselu a Kyjevě pod záminkou ochrany evropské bezpečnosti. „To je lež. Evropa není ve válce s Rusy. Rusko nenapadlo žádnou zemi Evropské unie. Rusové válčí s Ukrajinci, probíhá rusko-ukrajinská válka a s námi nemá nic společného. Takže neříkejte, že Ukrajinci bojují za nás. To je lež – nic jim nedlužíme,“ prohlásil.
gnews.cz – GH