Italská premiérka Giorgia Meloniová se vyslovila pro to, aby Evropa začala přímo jednat s Ruskem, a navrhla jmenování zvláštního evropského vyslance pro jednání s Moskvou. Vyplývá to z informací serveru Politico, který o jejím vystoupení informoval z Říma.
„Domnívám se, že nastal čas, aby Evropa také mluvila s Ruskem,“ uvedla Meloniová na tiskové konferenci v Římě. Podle ní je problémem, že Evropa komunikuje pouze s jednou stranou konfliktu. „Pokud Evropa hovoří jen s jedním z aktérů na bojišti, obávám se, že její přínos bude omezený,“ citoval premiérku server Politico.
Meloniová tím navázala na výzvu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který už v prosinci vyzval k obnovení dialogu s Kremlem. Moskva tehdy reagovala tvrzením, že ruský prezident Vladimir Putin vyjádřil ochotu se do jednání zapojit.
Podle Meloniové Evropa nutně potřebuje jednotný a koordinovaný postup, jinak „riskuje, že tím udělá Putinovi službu“. Od počátku debat o možném příměří na Ukrajině se podle ní ozývá příliš mnoho nekoordinovaných hlasů, což oslabuje evropskou pozici. Právě proto dlouhodobě podporuje myšlenku jmenování evropského zvláštního vyslance pro ukrajinskou otázku.
Mírová jednání o ukončení války, kterou Rusko zahájilo v únoru 2022, podle Politico v posledních týdnech zrychlila poté, co se do Bílého domu vrátil Donald Trump. Moskva však dosud nenaznačila, že by byla ochotna k zásadním ústupkům.
Spojené státy navíc už v listopadu navrhly, aby bylo Rusko znovu přijato do skupiny G7. Meloniová to ale označila za „naprosto předčasné“ a jasně odmítla, že by nyní bylo možné o návratu Ruska mezi sedm nejvyspělejších ekonomik světa vůbec uvažovat.
Italská premiérka se rovněž vymezila vůči představě, že by se Itálie připojila k Francii a Velké Británii a vyslala vojáky na Ukrajinu jako garanci případné mírové dohody. Podle ní by to nebylo nutné, pokud by Ukrajina získala kolektivní obranné záruky po vzoru článku 5 Severoatlantické smlouvy. Malý kontingent zahraničních jednotek by podle Meloniové navíc nepředstavoval skutečný odstrašující prvek proti výrazně silnějším ruským silám.
Vyjádřila se také k ostré rétorice Donalda Trumpa vůči Grónsku. Možné vojenské převzetí ostrova Spojenými státy by podle ní neschvalovala. „Nevěřím, že by USA podnikly vojenskou akci v Grónsku. To bych nepodpořila a nikomu by to nepřineslo žádný užitek,“ řekla novinářům.
Meloniová nicméně dodala, že Trumpova administrativa podle ní používá „velmi asertivní metody“, aby upozornila na strategický význam Grónska pro americkou bezpečnost. Zároveň se ohradila proti Trumpovým výrokům, že nepotřebuje mezinárodní právo. „Mezinárodní právo je nutné bránit,“ zdůraznila, i když připustila, že neshody mezi spojenci jsou běžné, protože jejich národní zájmy nejsou vždy totožné.
gnews.cz – GH