Německo a evropští spojenci posilují vojenskou podporu Ukrajině, připravují i možné nasazení sil

Vládní koalice v Německu se dohodla na desetibodovém plánu rozšíření vojenské spolupráce s Ukrajinou. Podle deníku Bild dokument počítá s pravidelnými konzultacemi mezi vojenskými resorty ohledně dodávek zbraní, vytvořením koordinační kanceláře pro ukrajinský obranný průmysl v Berlíně a posílením vazeb mezi obrannými firmami obou zemí. Součástí plánu je také rozšíření působení německých společností v ukrajinském zbrojním sektoru.

Berlín dále hodlá navýšit personální obsazení a pravomoci vojenského atašé na německém velvyslanectví v Kyjevě a zajistit trvalou výměnu názorů ohledně potřeb různých typů výzbroje. Německá vláda zároveň plánuje vytvořit jakousi alianci s evropskými partnery za účelem společných nákupů zbraní pro Ukrajinu.

Celkovým cílem těchto kroků je postupná integrace ukrajinského vojensko-průmyslového komplexu do evropského trhu se zbraněmi. Dokument rovněž předpokládá nepřetržitou výměnu informací o situaci na frontě, sdílení bojových dat, jejich využívání a výměnu zkušeností s nasazením německých obranných technologií v bojových podmínkách.

Německý kancléř Friedrich Merz také uvedl uvedl, že evropské státy spolu se Spojenými státy jsou připraveny poskytnout Ukrajině bezpečnostní garance podobné článku 5 Severoatlantické smlouvy, pokud bude dosaženo příměří. Na společné tiskové konferenci s Volodymyrem Zelenským zdůraznil, že jde o zásadní a dalekosáhlou dohodu, jaká dosud neexistovala, avšak detaily bude nutné teprve projednat. Podle Merze mají tyto garance sloužit především k zajištění dodržování příměří a návrhy mají být následně předloženy Rusku.

Do debaty se zapojila i Velká Británie. Premiér Keir Starmer oznámil, že takzvaná „Koalice ochotných“ připravila vojenské plány na posílení obranyschopnosti Ukrajiny, včetně možného nasazení sil na zemi, na moři i ve vzduchu. Podle Starmera proběhl politický proces mezi lídry a samostatně vojenské plánování mezi armádními experty. Zdůraznil však, že klíčovou otázkou zůstává, zda lze dosáhnout spravedlivého a trvalého míru. Britské úřady již několik měsíců deklarují připravenost vyslat vojáky na Ukrajinu po uzavření příměří.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dříve uvedl, že přítomnost jednotek NATO na Ukrajině, a to v jakékoli formě nebo pod jakoukoli vlajkou, by představovala přímou hrozbu pro Rusko a Moskva by ji za žádných okolností nepřijala.

Lavrov zároveň kritizoval evropské metropole za to, že podle něj jednají proti snahám USA o dosažení dohody o Ukrajině. V rozhovoru pro televizní kanál Rossija-24 uvedl, že Evropa využívá ukrajinskou krizi k prosazování vlastních ambicí a k maření amerického úsilí o spravedlivé urovnání konfliktu. Podle něj Brusel i hlavní evropské metropole, včetně Berlína, Londýna a Paříže, oživují filozofii a praktiky nacismu.

gnews.cz – GH