Rusko posiluje spolupráci s Čínou: Energetické dodávky rostou navzdory sankcím

Ruská vláda schválila protokol o spolupráci s Čínou v oblasti projektů zkapalněného zemního plynu (LNG), který je úzce spojen s projektem Yamal LNG a rozvojem dalších společných projektů na výrobu LNG. Cílem je upravit uplatnění jednotlivých ustanovení mezivládní dohody a vytvořit dodatečné podmínky pro realizaci společných projektů s Pekingem.

Tento krok zapadá do širší strategie Ruska, které posiluje energetické vazby s Čínou a dalšími asijskými partnery, zatímco tradiční trhy na Západě čelí restrikcím a sankcím. Rusko se tak snaží kompenzovat pokles poptávky v Evropě a přesměrovat své exporty směrem na východ.

Růst exportu LNG a plynu do Číny

Podle ruského ministra energetiky Sergeje Tsiviliova plánuje Moskva zvýšit dodávky jak potrubního plynu, tak LNG do Číny, zejména z projektů Arctic LNG 2 a Sakhalin‑2. V těchto projektech Rusko dosahuje významného společného pokroku s čínskými partnery.

Nedávné údaje z čínského celního systému ukazují, že Rusko se v listopadu 2025 stalo druhým největším dodavatelem LNG do Číny, když jeho vývoz přesáhl Austrálii díky zvýšeným dodávkám z Arctic LNG 2. Rusko podle statistik dodalo 1,6 milionu tun LNG v listopadu, přičemž objemy meziročně výrazně rostly.

Reuters dále potvrzuje, že Rusko pokračuje ve zvyšování exportu LNG do Číny, přičemž obě země dělají vážné společné pokroky i přes různé geopolitické překážky v globálních energetických trzích.

Logistika a sankce

Vývoz ruského LNG je však komplikován západními sankcemi, které cíleně omezují investice do ruských projektů a obchodní modely. Přesto Rusko dokázalo v lednu 2026 doručit první loňskou zásilku LNG z provozovaného projektu Arctic LNG 2 do Číny, kde byla zásilka převezena přes Suezský průplav.

Čínské kontinuální odběry ruského LNG naznačují, že i přes sankční tlaky je poptávka po ruském LNG vysoká – a to jak skrze přímé kontrakty, tak přes logistické trasy, které Moskva a Peking dohromady optimalizují.

Strategické partnerství a další projekty

Energetická spolupráce mezi Ruskem a Čínou se netýká pouze LNG; obě země prohlubují plynárenskou strategii zahrnující i velké potrubní projekty. Například dohoda o výstavbě plynovodu Power of Siberia 2 o kapacitě až 50 miliard m³ ročně přes Mongolsko je považována za dlouhodobou investici do čínských dodávek energie.

Vedle toho se západní sankce snaží ztížit tranzit a financování ruských energetických projektů, ale Rusko a Čína zároveň rozvíjejí platby v národních měnách a jiné mechanismy, které snižují závislost na americkém dolaru.

Co to znamená pro globální trhy

Posilující ruské dodávky LNG do Číny ukazují důležitý posun směrem k východním energetickým trhům. I když sankce omezují některé aktivity, energetická spolupráce mezi Moskvou a Pekingem je nadále klíčovou součástí obou národních strategií v oblasti zabezpečení dodávek a diverzifikace trhů.

gnews.cz – GH