Prezident Donald Trump spustil iniciativu na radikální přestavbu amerického námořnictva, která v odborných kruzích nese pracovní název „Golden Fleet“ (Zlatá flotila). Podle deníku The Wall Street Journal (WSJ) jedná Bílý dům společně s představiteli United States Navy o možném nahrazení současné flotily novou generací válečných lodí určených především ke konfrontaci s rostoucí mocí Číny a dalším námořním hrozbám.
Nová koncepce flotily
Současná americká flotila zahrnuje destruktory, křižníky, letadlové lodě, ponorky a výsadkové lodě. WSJ uvádí, že se diskutuje o zavedení velkých povrchových plavidel vybavených dálkovými střelami – dokonce se hovoří o těžce pancéřované lodi s nosností mezi 15 000 a 20 000 tun, která by byla schopna nést hypersonické střely. Podle zdrojů je zatím plánování v počáteční fázi a Trump se samotného projektu aktivně účastní.
Cílový stav flotily by mohl být přibližně 280 – 300 obsazených lodí navíc s „velkým množstvím“ autonomních či bezpilotních plavidel.
Strategická motivace
Hlavním motorem je obava z rychlého rozvoje námořních schopností čínského námořnictva a nutnost zajistit, aby USA udržely schopnost operovat v prostředích, kde protivník má dosah či množství plavidel, které značně ohrožují klasické flotilní modely. Vize Golden Fleetu značí posun od dominantní role jedné-dvou superlodí (např. letadlových lodí) k distribuovanějšímu uspořádání, kde velké lodě slouží jako páteř a menší jednotky (včetně bezpilotních) podporují rozptýlený bojový řád.
Technické a industriální výzvy
Zatímco vize zní odvážně, realita je složitá. Vývoj a stavba lodě o tonáži 15 000-20 000 tun s novými radarovými, senzorovými a odpalovacími systémy potrvá řadu let – od designu, přes výstavbu až po uvedení do služby. Výrobní kapacity námořního průmyslu USA jsou již dnes značně vytížené, což vyvolává otázky o tom, zda projekt není spíše politickou vizí než praktickým programem.
I tak jde náklad odhadovaný v miliardách dolarů za kus. Menší jednotky – korvety či lehčí fregaty – mohou být vyrobeny rychleji, možná i ve spolupráci s zahraničními loděnicemi, ale zapadají spíše do krátkodobého přechodného řešení než do jádra nové flotily.
Co přijde – a kdy
Projekt Golden Fleet je zatím koncept na papíře – WSJ upozorňuje, že nejde o formalizovaný program s pevnou časovou osou či rozpočtem. Uvedení velkých plavidel tak nemusí připadnout na Trumpovo funkční období. Klíčová fáze bude příští rok, kdy se může objevit oficiální dokumentace Pentagonu či Námořnictva s návrhem požadavků, návrhů lodí a rozpočtové projekce.
Mezitím bude sledováno, jaké změny budou navrženy ve stávajících programech – např. ve vývoji třetí generace fregat, v modernizaci bezpilotních námořních systémů či v partnerství s aliančními loděnicemi.
Význam pro transatlantické vazby
I pro spojence včetně střední a východní Evropy je projekt relevantní: změna americké námořní doktríny by mohla mít dopad na nasazení v Atlantiku a v Indo-Pacifiku. Nová flotila by tedy neměla sloužit jen americkým zájmům při střetu s Čínou, ale mohla by se promítnout i do kolektivní obrany, logistiky a výměny technologií s NATO.
Zatím tedy platí – Golden Fleet je ambiciózní vizí, která kombinuje politickou značku i vojenskou modernizaci. Realizace však bude vyžadovat čas, peníze a průlomové technologie.
gnews.cz – GH
Czech 
English 
Spanish 
French 
Italian 
Russian 
Chinese 
German