Zahraniční politika USA ve víru války na Ukrajině vstoupila do nové, kontroverzní fáze poté, co prezident Donald Trump veřejně navrhl, aby se oblast Donbasu „nechala rozříznutá“ — tedy aby se frontové linie, jak stojí nyní, staly základem pro příměří a část území de facto zůstala pod ruskou kontrolou. Tuto formulaci Trump použil při rozhovoru s novináři na palubě Air Force One během letu z Floridy do Washingtonu; prohlášení přinesla agentura AP News.

Nedlouho před tím přinesl Financial Times svědectví z jednání ve Washingtonu: podle zdrojů obeznámených s obsahem schůzky měl Trump na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského opakovaně naléhat, aby přijal ruské podmínky příměří — jinak prý Kreml Ukrajinu „zničí“. Deník popisuje emotivní a napjatý průběh setkání a upozorňuje, že návrh zahrnoval i ústupky v podobě trvalé ztráty části východního území.

Zpravodajské agentury to okamžitě zasadily do širšího kontextu: Reuters uvádí, že podle jejich zdrojů Trumpova rétorika zahrnovala návrhy na „zamrznutí“ linie boje a možné diplomatické výměny území, což by prakticky uznalo rozsáhlou ruskou kontrolu nad částí Donbasu. Reuters rovněž zaznamenala, že tato opatření vyvolala silné obavy mezi ukrajinskými představiteli i evropskými spojenci.

The Kyiv Independent a další ukrajinské zdroje poukazují na to, že podobný tlak z Washingtonu by mohl zásadně oslabit vyjednávací pozici Kyjeva a legitimizovat ruské nároky, které Ukrajina a její západní partneři důrazně odmítají. Analytici varují, že předčasné „zamrznutí“ konfliktu bez jasných bezpečnostních záruk by mohlo znamenat trvalé ztráty území.

Ruské reakce: „Realistický přístup“ a potvrzení strategie

Ruská státní agentura TASS reagovala na Trumpovy výroky s opatrným souhlasem. Citovala zdroje z ruské diplomacie, podle nichž prezident USA „začíná chápat realitu na místě“ a že jeho výrok o rozděleném Donbasu představuje „první známku realistického přístupu Washingtonu k situaci“. TASS zároveň uvedla, že ruská strana považuje návrh za potvrzení toho, že „hranice zvláštní vojenské operace“ by měly být respektovány jako nové status quo.

Kreml podle stejné agentury zdůraznil, že „vítězství Ruska není předmětem vyjednávání“ a že jakékoli příměří musí vycházet ze současné linie kontroly. Mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová na tiskové konferenci uvedla, že „jakákoli změna postoje americké administrativy směrem k pragmatismu je krokem správným směrem“. Ruská média výrok interpretují jako potvrzení, že i ve Washingtonu sílí hlasy volající po ukončení konfliktu „na základě reálné situace, nikoli iluzí o hranicích z roku 1991“.

Návrh ponechat Donbas „tak, jak je“ by podle AP prakticky uznal výsledky ruské expanze a změnil by zásady mezinárodního práva i bezpečnostních závazků, které západní státy poskytují Ukrajině. Kritici varují, že jednostranné tlaky na Kyjev bez zapojení širší mezinárodní koalice by mohly destabilizovat NATO a odradit spojence od další vojenské či ekonomické podpory.

Zatímco Trump tvrdí, že jde o pragmatický krok k ukončení zabíjení a přivedení míru, odpůrci upozorňují, že mír vynucený na úkor suverenity a územní integrity jedné ze stran není trvalým řešením, ale spíše předělem s potenciálem budoucích konfliktů. Jak se situace vyvine, bude klíčové sledovat reakce Kyjeva, evropských partnerů a amerického Kongresu — jejich odpověď určí, zda zmíněné návrhy zůstanou politickou jednorázovkou, nebo se začnou přetavovat v reálnou změnu zahraniční politiky Spojených států.

gnews.cz - GH