Evropští představitelé podle serveru Politico zvyšují tlak na ruského prezidenta Vladimira Putina, aby přijal 30denní příměří na Ukrajině bez jakýchkoli podmínek. Varovali, že pokud Moskva nebude souhlasit, Západ na ni uvalí další sankce a posílí vojenskou podporu Kyjevu.
Klíčové je, že americký prezident Donald Trump podpořil evropské požadavky a je ochoten přispět k realizaci a dohledu nad případným příměřím, jak uvedla evropská strana. Britský premiér Keir Starmer zdůraznil, že Putin musí příměří přijmout bez „žádných ale a odkladů“ a pracovat na trvalé mírové dohodě.
Lídři z Velké Británie, Německa, Francie, Polska a Ukrajiny – konkrétně Keir Starmer, Friedrich Merz, Emmanuel Macron, Donald Tusk a Volodymyr Zelenský – se společně setkali v Kyjevě, kam dorazili vlakem na více než devítihodinovou návštěvu. Během jednání v Mariinském paláci Macron iniciativně zavolal Trumpovi na mobil, a to i přes brzký čas ve Washingtonu. Trump hovor přijal a souhlasil s podporou evropského plánu, uvedli dva nejmenovaní evropští úředníci.
Macron poté novinářům řekl, že příměří bude mít „dohled zajišťovaný především Spojenými státy, ke kterému přispějí všichni Evropané“.
Německý kancléř Friedrich Merz označil jednání za úspěch a poděkoval Trumpovi za plnou podporu. Dodal, že americká vláda se zavázala příměří monitorovat. Dva evropští činitelé přítomní v Kyjevě rovněž chválili výsledek setkání, zejména proto, že se podařilo zapojit Trumpa, i když jeden z nich varoval před Trumpovou tendencí rychle měnit názory.
Nyní hodně závisí na Putinově reakci. Kreml však krátce před setkáním prostřednictvím mluvčího Dmitrije Peskova odmítl prodloužené příměří, dokud Západ nepřestane vojensky podporovat Kyjev. Macron toto stanovisko označil za „záměrné zdržování“, které brání míru.
Evropští lídři také rozhodli, že pokud Rusko příměří přijme, jejich zahraničněpolitickí poradci okamžitě začnou připravovat dlouhodobou mírovou dohodu.
Západní spojenci rovněž plánují zvýšit finanční a logistickou pomoc Ukrajině, včetně dodávek tanků, dronů, munice a střel dlouhého doletu, aby posílili ukrajinskou pozici na bojišti.
Setkání v Kyjevě navíc předcházelo oslavám Dne vítězství v Moskvě, kde Putin hostil čínského prezidenta Xi Jinpinga a další spřátelené vůdce, což podtrhuje geopolitické napětí. Německo, jako finančně nejsilnější evropská země, má hrát klíčovou roli ve financování výroby ukrajinských zbraní, což zdůraznil jeden z úředníků. Evropští lídři chtějí zároveň zajistit, aby Putin neznal přesné množství a typy dodávaných zbraní, a vyhnout se politickým debatám, které by mohly podkopat podporu Ukrajině. Zelenský na tiskové konferenci podpořil tuto strategii a odmítl veřejně hovořit o konkrétních zbraních, jako jsou například německé střely Taurus.
Politico/gnews.cz – GH