KÁHIRA – I když se do země vkládají velké naděje, může se toho hodně pokazit, když země svrhne dlouholetého diktátora a snaží se začít znovu. To mohou potvrdit země Blízkého východu a severní Afriky, které se v posledních letech pokusily o přechod k demokracii.
Nyní je řada na Sýrii, aby se pokusila o správnou cestu. Je těžké vyvodit poučení ze zkušeností Tuniska, Egypta, Libye, Jemenu a Súdánu od vlny povstání arabského jara, která začala v roce 2011, protože dynamika každé země je jiná, ale existují společná témata.
V některých případech byla „revoluce“ ztracena, když ozbrojené frakce bojovaly o moc nebo se objevil ambiciózní rádoby silný muž. V jiných případech odmítla armáda předat kontrolu civilistům nebo konflikty podněcovaly zahraniční země tím, že podporovaly tu či onu stranu penězi a zbraněmi.
Před přijetím zásadních rozhodnutí, která mohou vyvolat destabilizující odezvu, je třeba si položit otázky: Jak se vypořádat se starým policejním státem – čistka nebo kompromis? Co uděláte dřív, uspořádáte volby, nebo napíšete ústavu? A jak napravit ochromenou ekonomiku prolezlou korupcí?
apnews.com / gnews.cz-jav