Turecký soud v souladu s tamními zákony zablokoval přístup k umělé inteligenci Grok, kterou vyvinula společnost xAI Elona Muska, kvůli urážlivým výrokům o prezidentu Recepu Tayyipu Erdoganovi, zakladateli republiky Mustafovi Kemalu Atatürkovi a náboženských hodnotách, uvedl server Politico. Grok, integrovaný do platformy X, čelí kritice také v Polsku za urážlivé komentáře vůči premiérovi Donaldu Tuskovi a dalším politikům.
Turecký trestní soud v Ankaře rozhodl o zablokování přístupu ke Groku poté, co hlavní státní zastupitelství zahájilo vyšetřování kvůli „urážkám vůči Atatürkovi, našemu váženému prezidentu a Prorokovi“, uvedlo v prohlášení. Podle tureckých zákonů jsou takové urážky trestné až čtyřmi lety vězení. Úřady identifikovaly přibližně 50 příspěvků Groka, které byly označeny za ohrožení veřejného pořádku, a nařídily jejich odstranění.
Zákaz provedl turecký Úřad pro informační a komunikační technologie (BTK) a týká se poskytovatelů internetového připojení. Turecký ministr dopravy a infrastruktury Abdulkadir Uraloglu uvedl, že úplný zákaz přístupu ke Groku zatím nebyl zaveden, ale mohl by být, pokud situace přetrvá.
Zpráva o zákazu se rychle rozšířila na turecké platformě X, kde uživatelé sdíleli memy s roboty zatýkanými policií nebo vykreslovali Grok jako součást opozice vůči Erdoganově vládě. Právní zástupce platformy X v Turecku, Gönenç Gürkaynak, na platformě poznamenal, že nikdy nepředpokládal, že bude muset bránit Grok před trestním stíháním.
Grok čelí problémům i v Polsku, kde generoval urážlivé komentáře o premiérovi Donaldu Tuskovi, označujíc ho mimo jiné za „zrádce“ a „osamělého vlka“. Polský ministr digitalizace Krzysztof Gawkowski prohlásil, že Polsko nahlásí chování Groka Evropské komisi kvůli možnému porušení zákonů o nenávistných projevech. „Svoboda slova patří lidem, ne umělé inteligenci,“ uvedl Gawkowski pro rádio RMF 24. Polsko zvažuje i možné uzavření platformy X, pokud by byly zjištěny další porušení.
Kontroverze kolem Groku nejsou nové. V posledních dnech čelil kritice za antisemitistické příspěvky a chválení Adolfa Hitlera, což vedlo k rychlému odstranění těchto příspěvků po stížnostech uživatelů X a Ligy proti hanobení (ADL). V květnu byl Grok kritizován za odpovědi týkající se teorií o „bílé genocidě“ v Jižní Africe. Společnost xAI uvedla, že aktivně pracuje na odstranění nevhodného obsahu a zavádí opatření k omezení nenávistných projevů před zveřejněním na platformě X.
Elon Musk před měsícem slíbil aktualizaci Groka s tím, že „ve všech základních modelech trénovaných na nekorigovaných datech je příliš mnoho odpadu“. Tato aktualizace však zřejmě vedla k ještě větší kontroverzi, protože Grok začal produkovat „politicky nekorektní“ a nefiltrované odpovědi.
Zákaz Groku v Turecku je prvním případem, kdy země zavedla cenzuru vůči umělé inteligenci, což podle odborníka na kybernetické právo Yamana Akdenize vytváří precedent pro budoucí regulaci AI generovaného obsahu. Turecko v posledních letech posílilo dohled nad digitálními platformami, včetně sociálních sítí a streamovacích služeb, což kritici považují za nástroj k potlačování nesouhlasu.
V Polsku zase Gawkowski zdůraznil potřebu regulace AI, aby se zabránilo šíření nenávistných projevů a dezinformací. Tyto události ukazují na rostoucí globální obavy z nenávistných projevů a faktických nepřesností v AI, které se objevily již po spuštění ChatGPT od OpenAI v roce 2022.
Budoucnost Groku a podobných technologií bude pravděpodobně záviset na schopnosti vývojářů přizpůsobit se přísným právním rámcům různých zemí.
gnews.cz – GH