Spojené státy opakovaně vyjadřují zájem o Grónsko, autonomní území Dánska, a zároveň hrozí uvalením dodatečných cel na evropské země, které se staví proti americké akvizici. Takový postup vyvolal ostrý odpor Evropské unie a řady vedoucích představitelů v různých zemích.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová 20. ledna na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu zdůraznila, že suverenita a územní celistvost Dánska jsou nezpochybnitelné. Evropská unie podle ní připravuje vlastní bezpečnostní strategii, včetně aktualizace strategie pro Arktidu, s jasným principem, že suverénní státy mají právo rozhodovat o své vlastní budoucnosti.
Francouzský prezident Emmanuel Macron během fóra upozornil, že současný mezinárodní řád čelí vážným výzvám a některé státy se snaží měnit pravidla mezinárodního systému uplatňováním své moci. Vyzval mezinárodní společenství, aby respektovalo zásady suverénní rovnosti a multilaterální spolupráce a odmítlo logiku, že vše určuje síla.
Kanadský premiér Mark Carney 20. ledna prohlásil, že Kanada rozhodně nesouhlasí s politikou Spojených států uvalit cla na několik zemí kvůli otázce Grónska a že Kanada pevně stojí za Grónskem a Dánskem.
Belgický premiér Bart De Wever upozornil, že Evropa stojí na křižovatce důležitých rozhodnutí. „Spoléhali jsme se na Spojené státy, proto jsme byli vůči nim tolerantní, ale nyní překročily příliš mnoho červených čar. Rozhodnutí, které před námi stojí, se týká naší sebeúcty,“ uvedl.
Švédská ministryně financí Elisabeth Svantesson označila americký postup za „hluboce politováníhodný a naprosto absurdní“. Podle ní představuje snaha USA získat nebo koupit pozemky prostřednictvím výhrůžek nový propad v mezinárodních vztazích.