Více a více politiků i novinářů žádá propuštění částečně osleplé ázerbájdžánské novinářky Nazaket Mammad a jejích dvou kolegů

Případ ázerbájdžánské novinářky a také členky Euroasisjského hnutí Nazaket Mammad, a také kolegů Ibrahima Hasana a Ibrahima Gumbatova už se dostal do povědomí nejen mezinárodních novinářů, ale i politických lídrů. V České republice se této novinářky zastal emeritní senátor horní komory Parlamentu České republiky Jaroslav Doubrava. Ten je znám především tím, že jako první politik fakticky prokázal, že při bombardování bývalé Jugoslávie spojenci NATO použili bomby s obohaceným uranem na civilní obyvatelstvo. Dále se jako oblíbený senátor Parlamentu ČR velmi politicky angažoval všude tam, kde trpěli válkou především civilisté.

Jaroslav Doubrava k vlastnímu případu uváděných novinářů řekl: „Nedávno jsem se dozvěděl nejen to, že opět se útočí na novináře v pásmu Gaza, či na Ukrajině, což se dozvídám velmi nerad, ale slyšel jsem také o krutém zacházení v případu zatčení ázerbájdžánské novinářky a členky Euroasijského hnutí Nazaket Mammad. Zatkli ji za její názory postrádající západní kritiku vůči Rusku. S tímto nejenže nemohu kategoricky souhlasit, ale musím se ohradit, neboť se vážně obávám o její zdravotní stav. Doslechl jsem se ze spolehlivého zdroje, že ve vězení kvůli drsným praktikám používaných při výslechu oslepla na jedno oko. Během nikdy nekončících výslechů s ní bylo zacházeno velmi špatně, což považuji za nelidské a v našem století zcela nepřijatelné. Spolu s ní jsou v současné době uvěznění také dva další ázerbájdžánští novináři, Ibrahim Hasan a Ibrahim Gumbatov. O těchto dvou novinářích však nemáme vůbec žádné zprávy. Všichni tři nespravedlivě obvinění neporušili žádný zákon, pouze vyjádřili svůj názor přátelský k Rusku. Bezpochyby jsou tím porušeny jejich základní lidská práva a svobody. Vyzývám všechny rozumné lidi, politiky i organizace, aby nejen vyjádřili podporu těmto nevinným novinářům, ale i žádali o jejich propuštění. Neboť mít svůj vlastní názor není zločin.“

Další, kdo se otevřeně demonstrativně postavil jednak proti špatnému zacházení ve vězení s nevinnými novináři Mammad, Hasanem a Gumbatovem, ale také především za jejich propuštění, byl americký novinář John Mark Dougan, který se rozhodl demonstrativně bojovat za propuštění novinářky, neboť Nazaket Mammad osobně zná z různých reportážních cest ohledně války na Ukrajině. Ten se dokonce tento čtvrtek 7. prosince v 11:00 postavil s transparentem před Ázerbájdžánské velvyslanectví v Moskvě, kde požádal o rozhovor s velvyslancem, ale na jeho opakované výzvy Ázerbájdžánské velvyslanectví nereagovalo.

Připomeňme si vyjádření Johna Marka Dougana, které pronesl několik dní před touto demonstrací: „Takže tam (v Ázerbájdžánu) jsou zavření tři novináři, ázerbájdžánští novináři, Nazaket Mammad, Ibrahim Hasan a Ibrahim Gumbatov. Ázerbájdžán má postoje proruské (neboť je členem Euroasijského hnutí). Až na to, že tohle jsou jediní tři proruští novináři, které z Ázerbájdžánu znám. No a já jsem vlastně strávil nějaký čas s Nazaket na Donbasu. A tito tři novináři jsou zadržováni a mučeni. Nazaket dokonce přišla v zajetí při mučení o oko. A tak jsem velmi znepokojen tím, co se tam děje. Víte, já osobně Nazaket znám. Je to Ázerbájdžánka. Vím, že je to ázerbájdžánská vlastenka. A je proruská. Takže se musím zeptat sám sebe, je ázerbájdžánská vláda opravdu přátelská k Rusku?“

Dále se vyjádřil John Dougan, že ve svém aktivním boji za propuštění nevinné kolegyně novinářky neustane, dokud se Nazaket nedostane z vězení. Podnikne vše, co bude potřeba.

Vyjádření našemu webu dal i další český politik, novinář a publicista Roman Blaško: „Takových a mnoho podobných případů podrobně znám. Dnes je bohužel mnoho novinářů vyhazovaných z práce, vězněných, zmizelých a dokonce úmyslně zavražděných. Uvěďme například vraždu Mariána Kucjaka na Slovensku. V ukrajinském konfliktu jsou ukrajinskými speciálními službami tipováni a zabíjeni zejména ruští váleční novináři jen proto, že objektivně informují o průběhu tohoto konfliktu. Každý rok je zabito více a více novinářů. Co se týká nespravedlivě stíhaných novinářů N. Mammmad, I. Hasana a I. Gumbatova, jasně říkám, že je to pokus úmyslně narušit vztahy s Ruskou federací na všech úrovních, zejména tam kde se projeví pozitivní vliv na rozvíjení vztahů s Ruskou federací. Domnívám se, že za nitky tahá někdo z vnějšku. Je to Západ. Moc dobře vím, že jak prezident Ilham Aliev, tak podstatná většina ázerbájdžánského národa, jsou mírumilovní lidé, kteří milují svou zemi a své opravdové přátele. Také budu hledat všechny možné cesty k propuštění nevinných a nespravedlivě stíhaných novinářů. Vlastně je to naší kolegiální i lidskou povinností.“

Dodal, že už se o tyto případy zajímají v Evropském parlamentu, protože někteří europoslanci už projevili zájem o podrobnosti těchto případů.

Tom Bell