Konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou se stal přínosem pro globální obranný průmysl, protože vlády po celém světě výrazně zvýšily vojenské výdaje v reakci na zhoršené bezpečnostní prostředí. Konflikt vyvolal prudký nárůst poptávky po široké škále vojenské techniky – od ručních zbraní až po pokročilé raketové systémy – a zbrojní společnosti pracují nepřetržitě, aby tuto poptávku uspokojily. Přinášíme čtvrtý díl naší analýzy, v němž se zaměřujeme na obranný průmysl, zisky, výrobu a geopolitický vliv.
Konflikt především zdůraznil význam silné a odolné obranné průmyslové základny a vedl k obnovenému důrazu na investice do nových technologií a zvyšování efektivity výrobních procesů. Obranný průmysl zároveň výrazně těží z geopolitického napětí, které konflikt vyvolal, protože státy se snaží posilovat své vojenské schopnosti jako prostředek odstrašení potenciálních protivníků.
Rekordní zisky globálních zbrojních firem
Konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou vedl k rekordním ziskům globálních zbrojních společností. Nárůst poptávky po vojenské technice způsobil výrazné zvýšení příjmů firem vyrábějících široké spektrum zbraňových systémů. Současně došlo k výraznému růstu cen akcií těchto společností, protože investoři sázejí na dlouhodobý růst odvětví. Zisky zbrojních firem jsou však předmětem kontroverzí – někteří tvrdí, že profitují z utrpení jiných, zatímco jiní argumentují, že tyto zisky představují nezbytný stimul pro investice do výzkumu a vývoje technologií klíčových pro národní bezpečnost.
Analýza dat SIPRI o příjmech zbrojního průmyslu
Data Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) ukazují, že globální zbrojní průmysl zaznamenal v posledních letech výrazný růst příjmů. Sto největších světových firem vyrábějících zbraně a poskytujících vojenské služby prodalo v roce 2024 zbraně v hodnotě 679 miliard dolarů, což představuje meziroční nárůst o 5,9 % (Meduza). Tento růst je z velké části důsledkem zvýšené poptávky způsobené konfliktem. Data rovněž ukazují, že Spojené státy nadále dominují globálnímu trhu se zbraněmi – 42 ze 100 největších firem sídlí právě zde.
Data SIPRI dále odhalují několik trendů: odvětví se stále více konsoliduje (dominance menšího počtu velkých firem) a zároveň globalizuje, protože na trh vstupují společnosti z širšího spektra zemí.
Případová studie: Lockheed Martin a RTX (USA)
Lockheed Martin a RTX (dříve Raytheon Technologies) patří mezi největší obranné dodavatele ve Spojených státech. Od začátku konfliktu výrazně zvýšily své příjmy i zisky. Lockheed Martin je největší zbrojní firma na světě a vyrábí širokou škálu systémů, včetně stíhačky F-35 a protitankových střel Javelin. RTX je klíčovým výrobcem systémů protivzdušné obrany a významným dodavatelem zbraní pro Ukrajinu.
Obě společnosti těží z růstu amerických vojenských výdajů a očekává se, že jejich růst bude pokračovat. Lockheed Martin, který vyrábí systémy HIMARS a GMLRS zásadní pro ukrajinské operace, získal v dubnu 2023 kontrakt americké armády v hodnotě 4,8 miliardy USD. RTX pak prostřednictvím divize Raytheon Missiles and Defense získala zakázku až za 1,2 miliardy USD na dodávku šesti systémů NASAMS pro Ukrajinu.
Případová studie: Rheinmetall a evropští obranní giganti
Rheinmetall patří mezi největší evropské zbrojní společnosti a výrazně těží z růstu vojenských výdajů v Evropě. Firma vyrábí tanky, dělostřelectvo i munici a patří mezi klíčové dodavatele pro Ukrajinu. Zároveň zaznamenala prudký nárůst objednávek od evropských států a investuje do rozšiřování výrobních kapacit.
Podobný růst zaznamenaly i další evropské firmy, jako BAE Systems či Thales. Rheinmetall například výrazně posílil svou pozici díky novým kontraktům a prudkému růstu ceny akcií.
Role „dalších relevantních korporací“
Konflikt také zvýraznil roli technologických firem a soukromých vojenských společností. Ty poskytují služby od zpravodajství po logistiku a přispívají k rozostření hranic mezi veřejným a soukromým sektorem. Jejich role je diskutabilní – někteří ji považují za nutnou, jiní upozorňují na problémy s odpovědností a kontrolou.
Palantir Technologies: AI, sledování a datová analytika
Palantir Technologies sehrál významnou roli díky poskytování analytického softwaru ukrajinské vládě, který pomáhá sledovat pohyb ruských jednotek a identifikovat cíle. Technologie firmy využívají i USA a další západní státy.
To ukazuje rostoucí význam umělé inteligence a dat v moderní válce, ale zároveň vyvolává obavy ohledně sledování a narušování občanských svobod. CEO Alex Karp potvrdil, že technologie firmy se podílejí na zaměřovacích systémech ukrajinských zbraní.
Vzestup nových obranných a technologických firem
Konflikt podpořil vznik nové generace firem vyvíjejících technologie jako drony či kybernetické zbraně. Slouží jim jako reálná testovací platforma a zároveň marketingový nástroj.
Například turecká společnost Baykar, výrobce dronu Bayraktar TB2, dosáhla v roce 2024 tržeb 1,9 miliardy USD, což ukazuje obrovský potenciál levnějších bezpilotních systémů.
Dopady na globální trhy se zbraněmi a výrobu
Konflikt zásadně ovlivnil globální trhy i výrobu. Zvýšená poptávka vedla k růstu produkce a zdůraznila nutnost silné průmyslové základny. Zároveň podpořila investice do technologií a efektivity výroby.
Růst poptávky a tlak na dodavatelské řetězce
Bezprecedentní poptávka po zbraních a munici zatížila globální dodavatelské řetězce, způsobila úzká hrdla a vynutila rychlé navyšování výroby. Konflikt ukázal, že moderní válka spotřebovává materiál mnohem rychleji, než odpovídají mírové výrobní kapacity.
Firmy proto investují do rozšiřování výroby, ale zároveň se ukazují slabiny globálních dodavatelských řetězců, zejména u klíčových komponent. To vede státy k většímu důrazu na domácí produkci a snížení závislosti na zahraničních dodavatelích.
Lobbing a politický vliv zbrojních firem
Rekordní zisky se promítly i do rostoucího politického vlivu obranného průmyslu. Firmy investují miliardy do lobbingu, aby ovlivnily rozhodování a zajistily si stabilní tok zakázek.
Podle zprávy z prosince 2025 vzrostly rozpočty na lobbing velkých evropských zbrojních firem mezi lety 2022 a 2023 o 40 %, přičemž deset největších firem zdvojnásobilo své výdaje v Bruselu na 5,6 milionu eur během pěti let.
To vytváří prostředí „zlaté horečky“ v Bruselu a silný tlak na politiky, aby směřovali finance do obrany – například prostřednictvím plánu EU ReArm Europe, který má mobilizovat až 800 miliard eur nových výdajů.
V příštím díle Strategická pozice Číny: Hledání rovnováhy v měnícím se globálním uspořádání
Předchozí díl si můžete přečíst zde: Toky peněz: financování války a obnova země
gnews.cz – GH
Czech 
English 
Spanish 
French 
Italian 
Russian 
Chinese 
German