Přerušovaný půst volím namísto večeře vždy, když vnímám, že si mé tělo žádá pauzu a malý restart. Ať už ve chvílích akutní infekce, ve dnech nadměrného vyčerpání a únavy, či jen občas, kdy jednoduše nemám na jídlo chuť. Přerušovaný půst se stal mým životním průvodcem a pomocníkem. Stav lehkosti, kvalitního spánku a čerstvého probuzení, síly a zdraví na těle i mysli, který se po něm dostavuje, stojí za to.
Primární prevence zdraví je zodpovědností každého z nás. MUDr. Jan Vojáček zmiňuje v úvodu své nové knihy Umění být zdráv, že: „Umění být zdráv neleží vně nás, nýbrž v nás. Být zdráv ve 21. století znamená zvědomit si důležité aspekty našeho života.“
Zodpovědnost za své zdraví nese každý z nás sám a záleží čistě na nás, jaké nástroje si zvolíme. Pozitivní je, že tyto nástroje máme většinou všichni na dosah, jen se pro ně natáhnout… Občas to může znamenat vykročit mimo zaběhnutou rutinu a komfortní zónu, učinit krok do neznáma.
V rámci preventivní a laskavé péče o své tělo i ducha bychom si měli uvědomit následující oblasti a prvky svého života a případně je obnovit či osvěžit. Patří mezi ně zdravý pohyb respektující možnosti a případná omezení celého organizmu, zdravé návyky (např. kvalitní spánek, otužování, duševní hygiena a zdravé vztahy) a v neposlední řadě zdravá strava.
Co je zdravá strava? Počítá se nejen CO, ale také KDY
V dnešní době máme na výběr mezi mnoha směry stravování: strava v bio kvalitě, vegetariánství, veganství, vitariánství, makrobiotika, paleo stravování… Nejdůležitější však je zaměřit se na vědomou volbu primárních kvalitních a výživných potravin s dostatečným obsahem mikro a makroživin. Při výběru vhodného stravovacího režimu je třeba zvážit svůj zdravotní stav, charakter každodenních činností a celkový energetický výdej.
Mnohé studie dokázaly, že zásadní roli v tom, jak se cítíme a jakou máme odolnost a funkční imunitu hraje vedle toho, CO JÍME, také ČAS, KDY JÍME.
V současné době se fenomén TRE (Time Restricted Eating – časově omezeného stravování) a tedy přerušovaného půstu šíří po celém světě a získává na stále větší popularitě. V odborných lékařských časopisech se objevují stále častěji zprávy, jež potvrzují, že občasné snížení příjmu anebo dokonce úplné vynechání pevné stravy může mít velmi pozitivní vliv na kvalitu a délku života.
Proč půst?
V celé živé přírodě jde o hluboce zakořeněný jev. Jako zažíváme pravidelné střídání aktivity a odpočinku, bdění a spánku, tak je našemu tělu i mysli vlastní a blahodárné respektovat čas jídla a čas půstu. Během půstu tělo nepřijímá žádnou pevnou stravu, hojně ho však zásobujeme tekutinami (voda, bylinné čaje, minerální vody…). Půst může trvat od několika hodin, tehdy hovoříme o přerušovaném půstu, až po několik dní či týdnů.
Staré čínské přísloví praví: „Večeři dej svým nepřátelům.“
Co rozumíme pod pojmem přerušovaný půst?
Přerušovaným půstem rozumíme stravovací vzorec, kdy se střídají fáze půstu a fáze jídla. Pravidla jsou: 16/8 (16 hodin půstu a osmihodinové okno pro jídlo), který Margit Slimáková doporučuje spíše pro muže a 14/10 (14 hodin půstu a desetihodinové okno pro jídlo), který doporučuje ženám.
Důležité je mít na zřeteli, že v okně pro jídlo konzumujeme dvě až tři jídla a dodržujeme mezi těmito jídly dostatečné pauzy, asi 4 až 5 hodin. Současně také objem pokrmů zůstává stejný, tedy se nezvyšuje jejich kalorická hodnota.
Jak prázdný žaludek uzdravuje?
Celkově bychom mohli lékařsky ověřené přínosy přerušovaného půstu shrnout takto:
– Přerušovaný půst v kombinaci s pravidelným pohybem přispívá k dosažení ideální váhy, tělesné síly a odolnosti, k mentální síle a duševní radosti. Dle Dr. Karin Manteové z knihy Přerušovaný půst tělo může odbourávat tuky pouze v přestávce mezi jídly, protože při vylučování inzulínu tento proces nefunguje. Proto by se měly mezi jídly dodržovat alespoň čtyř až pěti hodinové přestávky. Pokud pauzu mezi jídly prodloužíme (až na 12 či 16h), tělo pokračuje ve spalování tuků dále. Současně by měla být pravidelná i doba příjmu potravy.
– Dodržování pauz mezi jídly chrání cévy před aterosklerózou, normalizuje krevní tlak a hladinu cholesterolu.
– Podporuje metabolismus, játra, žlučník a ledviny pracují účinněji. Vylučovací a detoxikační funkce se zrychlují.
– Normalizuje se hladina krevního cukru.
– Střevní sliznice má prostor pro regeneraci a střevo se coby centrální imunitní orgán opět ujímá své imunitní funkce.
– Vědecké studie dokonce potvrdily blahodárný účinek přerušovaného půstu v prevenci zdraví na buněčné úrovni. Podle autorů knihy Přerušovaný půst podporuje sekreci tzv. neurotrofních činitelů. Jsou to faktory, které zodpovídají za růst, diferenciaci a kondici nově vzniklých nervových buněk a současně chrání všechny buněčné membrány i DNA.
Dodržováním pauz mezi jídly zabraňujeme degeneraci a předčasnému stárnutí buněk celého organizmu.
– Přerušovaný půst má velmi blahodárný vliv na produkci hormonů (ghrelin, serotonin, melatonin). Tím mimo jiné přispívá k prevenci deprese a udržuje dobrou náladu.
– Prázdný žaludek před spaním zlepšuje kvalitu spánku a prospívá mozku a nervům. U hormonu růstu a melatoninu bylo prokázáno, že přerušovaným půstem, zvláště, je-li zahájený večer, se oba hormony vylévají efektivněji a mohou lépe využít své omlazující působení.
– Celkově tělu pauzy mezi jídly odlehčují a organizmus se pak daleko lépe vyrovnává s občasnými nemocemi, stresem a dalšími zatěžujícími faktory.
S přerušovaným půstem máme lepší náladu, prožíváme více radosti a spokojenosti. Čím tomu tak je? Díky produkci hormonů dobré nálady – ghrelinu a serotoninu. Pojďme se na tyto i další hormony související s přerušovaným půstem podívat důkladněji.
Ghrelin – hormon hladu a štěstí
Když nepřijímáme potravu, začne se vyplavovat řídící hormon ghrelin. V hypotalamu vyvolává zvýšené nutkání jíst a stimuluje sekreci žaludeční kyseliny, aby bylo tělo připravené na příjem potravy. Krátce před konzumací jídla dosáhne hladina ghrelinu svého maxima.
Sekrece ghrelinu podporuje mimo jiné uvolňování pocitu štěstí. Tento efekt označujeme jako antidepresivní nebo anxiolytický účinek. Jakmile se žaludek naplní, klesne hodnota ghrelinu na nejnižší bod. V současné době bohužel přibývá lidí, kteří neustále jedí, mají tedy nízkou hladinu ghrelinu a jsou tedy i náchylnější ke strachu a depresím. Tím, že budeme dodržovat delší pauzy mezi jídly a necháme žaludek skutečně plně dotrávit předchozí pokrm, aniž bychom ho zatěžovali další náloží živin, udržíme si pocit štěstí delší dobu.
Vedle řízení pocitu hladu má ghrelin ještě další velmi důležitou úlohu. Funguje jako přenašeč regulující růstový hormon v hypofýze. Podporuje tedy růst, ke kterému dochází především během spánku. Děti se zdravými spánkovými návyky využívají svůj růstový potenciál lépe než ty, které neřízeně jedí a nemají pravidelný režim bdění a spánku.
Leptin – hormon sytosti
Leptin hraje důležitou úlohu při ukojení pocitu hladu a současně při metabolismu tuků. Jakmile se nasytíme dostatkem živin, dá tento hormon signál k pocitu sytosti a potlačuje chuť na další jídlo. Stává se ovšem, že mozek na jeho signál nereaguje (často tím, že je ho v těle příliš), a dokonce se domnívá, že hladovíme. V tu chvíli hovoříme o leptinové rezistenci. Ta vede k přejídání a nadváze až obezitě. Mezi spouštěče leptinové rezistence patří jídlo bohaté na tuky a stres. Zvýšená hladina leptinu také stimuluje aktivitu sympatického nervového systému, což často vede k vysokému krevnímu tlaku, bušení srdce a nespavosti. To se děje u lidí pod stále přítomným tlakem a stresem. Hladinu leptinu v organizmu je třeba normalizovat správnou životosprávou a zdravým snižováním hmotnosti. Přerušovaný půst je jedním z účinných nástrojů.
Serotonin – hormon dobré nálady
Serotonin známe jako hormon štěstí a dobré nálady, plní však také důležitou úlohu neurotransmiteru střevního, nervového a oběhového systému. Po uvolnění do krevního řečiště se uchytí na některých orgánech a vyvolá tam následnou reakci. U člověka je doposud známo 14 různých serotoninových receptorů. Například signalizuje embryu v těle matky bezpečí, jistotu a blízkost. Přítomnost prenatálních pocitů štěstí je klíčovým faktorem pro pozitivní přístup k životu v dospělosti. Dostatek serotoninu nám pomáhá vyrovnat se se strachem a starosti lépe zvládnout, jeho nedostatek naopak vede k depresi. Serotonin také přijímá důležité funkce od vegetativního nervového systému a opětovně doplňuje potřebnou energii. Coby součást melatoninu, který se z něj vytváří, pečuje o blahodárný, výživný a regenerující spánek. Trvalý stres, přetěžování organizmu a akutní i chronický zánět negativně ovlivňují tvorbu serotoninu. Nadměrný dlouhodobý výkon vede často k burn-out efektu, úplnému vyhoření. Tehdy potřebuje organizmus jediné: klid a dostatek odpočinku pro obnovení tvorby serotoninu. V období infekce organizmus upřednostní tvorbu jiných přenašečů podporujících imunitní a ochranný systém a tvorba serotoninu je dočasně omezena.
Serotonin vzniká téměř výhradně ve střevě. Je tedy nasnadě domyslet si vztah mezi zdravou střevní mikroflórou, celkovou kondicí střeva, produkcí serotoninu a duševní pohodou.
Melatonin
Za zdravý spánek odpovídá hormon melatonin, který v noci produkuje epifýza (šišinka). Každou noc snižuje tělesnou teplotu a uvádí tělo do stavu podobného hibernaci. Jeho působením je omezena sekrece pohlavních hormonů, kůra nadledvinek a pohlavní žlázy pracují pomaleji, krevní tlak klesá. Díky snížené teplotě miliony buněk našeho těla pracují pomaleji, a jsou tedy méně zatěžovány. Tělo získá dostatek času pro vnitřní opravy na úrovni buněk, tkání i orgánů. Melatonin mimo jiné chrání mozek před škodlivými vlivy, např. účinky elektromagnetického záření.
Závěrem:
Mezi nemoci, jimž se dá přerušovaným půstem předejít nebo jejich průběh alespoň zmírnit, patří:
– Nadváha, vysoký krevní tlak, zvýšené hodnoty krevního tuku a močoviny
– Nemoci kardiovaskulárního systému
– Diabetes 2. typu
– Revmatismus a artróza
– Fibromyalgie
– Chronické bolesti zad a hlavy, migrény
– Nemoci žaludku a střev
– Neurodermitida, ekzémy a zarudnutí pokožky, lupénka
– Alergie
– Potíže v přechodu
– Zvýšená náchylnost k infekcím
– Deprese a únava
– Za určitých okolností může přerušovaný půst zvýšit účinky chemoterapie. Zatímco zdravé buňky se při půstu dostanou do klidového stavu, rakovinné buňky se nedostatku živit nedokáží přizpůsobit. Nemohou dále růst a citlivěji reagují na buněčné jedy. Předpokladem je, aby konstituce pacienta přerušovaný půst dovolovala.
Vědomý přístup ke stravování a přerušovaný půst vytváří dokonalé epigenetické prostředí pro rozvíjení samoléčebných schopností těla. Dodržovat dostatečné pauzy mezi jídly, nejíst více než tři jídla denně a dopřávat si pravidelně přerušovaný půst je minimum, co pro své zdraví v rámci celostního přístupu můžeme učinit.
Přeji vám pevné odhodlání a dostatek disciplíny pro vaše první krůčky směrem k přerušovanému půstu. Výsledky, které se dostaví, věřím, budou dostatečnou motivací k tomu, abyste na této cestě setrvali.
Autorka: Mgr. Lucie Vybíral Pastrňáková, instruktorka jógy a jógové terapie, spoluautorka uzdravujících meditací Light Soul Meditations, www.light-soul.eu
Článek publikován s laskavým svolením časopisu Sféra
casopis-sfera.cz/ gnews.cz – HeK
Czech 
English 
Spanish 
French 
Italian 
Russian 
Chinese 
German