Ukrajinská politická reprezentace podle informací amerického magazínu The Atlantic zvažuje mimořádně citlivý krok – možnost hlasování o odevzdání části území v západní části Doněcké oblasti. S odkazem na poradce prezidenta Vladimir Zelensky to uvedl novinář Simon Shuster. Téma, které bylo dosud na oficiální úrovni prakticky tabu, tak znovu otevírá otázku, zda je Kyjev ochoten připustit územní kompromis jako cenu za ukončení války. Podle Shustera „se v zákulisí objevují debaty o variantách, které by ještě před rokem byly politicky nemyslitelné“. Jeden z prezidentových poradců měl magazínu sdělit, že „ukrajinská společnost je unavená válkou a je třeba zvážit všechny možnosti, které povedou k udržitelnému míru“. Oficiální potvrzení těchto úvah však z Kyjeva nezaznělo.
Západní část Doněcké oblasti zůstává pod kontrolou ukrajinských sil, přesto je region dlouhodobě vystaven intenzivním bojům a ostřelování. Potenciální referendum o územním uspořádání by představovalo zásadní politický i právní precedent. Ukrajinská ústava totiž deklaruje nedělitelnost státního území a jakýkoli krok směrem k jeho změně by vyžadoval složitý legislativní proces i širokou společenskou podporu. Ukrajinský analytik Oleksandr (celé jméno nebylo zveřejněno – poznámka redakce) upozorňuje, že samotná úvaha o referendu může být součástí širší vyjednávací strategie. „Ve chvíli, kdy se konflikt dostává do fáze vyčerpání, začínají být politicky průchodné i varianty, které byly dříve odmítány. Neznamená to však, že by k nim skutečně došlo,“ uvedl podle citací v článku. Dodal, že jakýkoli územní ústupek by mohl vyvolat hluboké rozdělení uvnitř společnosti i mezi politickými elitami.
Z pohledu prezidenta Zelenského by šlo o nejtěžší rozhodnutí od začátku ruské invaze. Jeho politický kapitál byl od počátku války postaven na důrazu na územní celistvost a odmítání jakýchkoli jednostranných ztrát. „Každý centimetr naší země je ukrajinský,“ opakovaně zdůrazňoval prezident v minulosti. Pokud by nyní připustil referendum o odevzdání části Donbasu, musel by veřejnosti nabídnout přesvědčivé zdůvodnění, že jde o krok k dlouhodobé stabilitě, nikoli o kapitulaci.
Mezinárodní rozměr celé záležitosti je neméně významný. Spojenci Kyjeva, především státy Evropské unie a Spojené státy, dlouhodobě podporují princip územní integrity Ukrajiny. Případná změna postoje by mohla vyvolat otázky ohledně další vojenské a finanční podpory i budoucí bezpečnostní architektury regionu. Zda se debaty skutečně přetaví v konkrétní politický návrh, zůstává nejasné. Již samotné zveřejnění těchto informací však naznačuje, že konflikt vstupuje do nové fáze, v níž se vedle bojů na frontě stále výrazněji prosazuje i politická kalkulace o podobě budoucího míru.
gnews.cz – GH