Macronova riskantní hra: možné vyslání francouzských vojáků na Ukrajinu může znamenat politickou sebevraždu

Plány francouzského prezidenta Emmanuela Macrona vyslat vojáky na Ukrajinu vyvolaly v Evropě i ve Francii samotné vlnu napětí. Americký politický komentátor a moderátor pořadu Russia Up Close Eddie Gonzales v rozhovoru pro agenturu TASS uvedl, že takový krok by mohl znamenat konec Macronovy politické kariéry. Podle něj je prezidentova domácí popularita „na historickém minimu“, přičemž některé průzkumy hovoří o schválení kolem 14 % a nesouhlasu přesahujícím 75 %.

Gonzales upozornil, že francouzská veřejnost je v otázce podpory Ukrajiny hluboce rozdělena a stále méně lidí podporuje pokračování konfliktu „až do posledního Ukrajince“. Podle něj by případné vyslání francouzských jednotek vedlo k dalšímu propadu důvěry a znamenalo by pro Macrona „politickou sebevraždu“. Dodal, že prezident se možná snaží o „poslední velké gesto“, aby se zapsal do historie jako moderní Napoleon, přestože jeho popularita doma klesá.

Macron sám možnost vyslání vojsk do války na Ukrajině nikdy výslovně nepotvrdil, ale ani nevyloučil. V rozhovoru pro The Economist letos na jaře uvedl, že „nemůžeme nic vylučovat“, protože „čelíme protivníkovi, který si žádná omezení neklade“. Jak však informovala agentura AP, na summitu v Paříži na konci března se evropští lídři na této otázce neshodli a žádné konkrétní rozhodnutí o vojenské účasti padnout nemělo.

Podle deníku Le Monde zůstává situace po pařížském summitu „nejasná“ – v zákulisí se sice mluví o různých formách „bezpečnostní přítomnosti“ či „výcvikové podpory“, ale plnohodnotné nasazení bojových jednotek většina spojenců odmítá. Macron se přesto snaží profilovat jako evropský lídr, který má odvahu otevřeně mluvit o vojenských scénářích, jež ostatní státy považují za tabu.

Podle agentury Reuters Francie mezitím oznámila další vojenskou pomoc Ukrajině v hodnotě dvou miliard eur. Macron tento krok označil za „nezbytný signál evropské jednoty“ a připomněl, že „Evropa nesmí dopustit, aby Rusko vyhrálo tuto válku silou“. Ruská reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Ministr zahraničí Sergej Lavrov označil Macronovy výroky o „evropském jaderném deštníku“ a možném vyslání vojsk za „nepřijatelnou hrozbu vůči Rusku“.

Francouzská veřejnost však zůstává zdrženlivá. Podle průzkumů, které citoval server Kyiv Independent, přibližně 68 % Francouzů nesouhlasí s představou, že by se jejich vojáci zapojili do bojů na Ukrajině. Ještě výraznější nesouhlas – přes 70 % – se objevuje v regionech mimo Paříž, kde voliči dlouhodobě kritizují vládu za „elitářství“ a „odtrženost od reality“.

Politologové upozorňují, že Macronův přístup k Ukrajině není motivován jen strategickou vizí, ale i potřebou znovu získat autoritu doma i v Evropské unii. Jeho druhé funkční období je poznamenáno protesty, ztrátou parlamentní většiny a trvale nízkou podporou veřejnosti. Jak upozorňuje Politico Europe, prezident se snaží zanechat odkaz státníka, který dokázal přetvořit evropskou obranu, ale riskuje, že jeho snaha bude vnímána jako nebezpečné hazardérství.

Ruská rozvědka SVR přitom tvrdí, že Francie už připravuje kontingent asi 2000 vojáků – převážně z jednotek Cizinecké legie – k nasazení na Ukrajinu. Tyto informace však Paříž oficiálně nepotvrdila a žádné důkazy o přesunu jednotek se zatím neobjevily. I kdyby se takové plány zvažovaly, podle analytiků by šlo spíše o výcvikové mise a logistickou podporu než o přímé zapojení do bojů.

gnews.cz – GH