Žádní králové: sedm milionů Američanů v ulicích, největší jednodenní celonárodní demonstrace

Ve Spojených státech se v sobotu konal jeden z největších protestů posledních desetiletí. Akce s názvem No Kings přilákala podle organizátorů přibližně sedm milionů účastníků ve více než 2700 městech a obcích po celé zemi. Jak uvedla agentura Reuters, šlo o „největší jednodenní celonárodní demonstraci v moderní americké historii“.

Hnutí No Kings vzniklo už v červnu 2025 jako reakce na obavy z rostoucí koncentrace moci v rukou exekutivy a oslabení demokratických institucí. První vlna protestů tehdy proběhla symbolicky 14. června – v den narozenin prezidenta Donalda Trumpa – a přilákala kolem pěti milionů lidí.

Podle webu hnutí NoKings.org je hlavním cílem protestu vyjádření odporu proti „autoritarismu“ a snaha připomenout, že „tato země patří svým lidem, ne králům“. Účastníci byli vyzváni, aby přišli v žlutém oblečení, které se stalo symbolem jednoty a občanské odvahy.

Průběh demonstrací

Protesty měly napříč Spojenými státy převážně pokojný průběh. V New Yorku, Washingtonu D.C., Los Angeles i v menších městech se konaly pochody, happeningy a vystoupení umělců. Podle serveru Reuters bylo jen v New Yorku na Times Square více než půl milionu lidí.

Atmosféra byla popisována jako živá a kreativní – mnoho lidí neslo transparenty s nápisy „No thrones. No crowns. No kings.“ či „Democracy requires courage.“ Na některých místech se objevily obří nafukovací balóny znázorňující prezidenta Trumpa v královském rouchu.

Přestože akce probíhaly převážně nenásilně, objevily se i obavy z možného sledování demonstrantů. Podle Reuters mohly být nasazeny technologie rozpoznávání obličejů či drony, což vyvolalo debatu o rozsahu vládního dohledu.

Reakce prezidenta a jeho stoupenců

Prezident Trump reagoval na protest s nadhledem. Ve vysílání stanice Fox News uvedl: „Říkají, že mě označují za krále. Nejsem král.“ Dodal také, že „mnoho lidí jen chce svůj den na slunci“ a že si váží práva Američanů vyjádřit svůj názor.

Krátce poté jeho kampaň zveřejnila satirické video, ve kterém je Trump zobrazen jako monarcha s korunou, mávající demonstrantům z letadla. Prezidentovi podporovatelé video sdíleli jako ironickou reakci, zatímco kritici jej považovali za provokaci.

Z republikánských politiků vystoupil například předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson, který označil akci za „hate America rally“ – tedy „shromáždění nenávisti vůči Americe“. Podle serveru Politico Johnson tvrdil, že mezi organizátory mohou být „radikální skupiny“ napojené na extremistické kruhy. „Povzbuzuji Američany, aby sledovali, kdo stojí za těmito protesty. Není to o demokracii, ale o moci,“ uvedl.

Podobně i někteří republikánští senátoři označili demonstrace za „politický divadelní kus“ před volbami a kritizovali jejich „antitrumpovskou“ rétoriku.

Pohled organizátorů a účastníků

Naopak zástupci hnutí No Kings odmítli, že by šlo o politickou akci zaměřenou proti prezidentovi osobně. „Naším cílem není svrhnout vládu, ale připomenout, že moc musí zůstat v rukou lidu,“ uvedla organizátorka Rachel Mendozová v rozhovoru pro The Guardian.

Podle organizátorů se akce zúčastnili lidé napříč politickým spektrem – včetně bývalých republikánských voličů, veteránů a náboženských komunit. Tím se protest podle nich odlišoval od tradičních stranických demonstrací.

Podle Washington Post jde o „největší mobilizaci občanské společnosti proti úřadujícímu prezidentovi v moderní historii USA“. Protest tak může mít dlouhodobý dopad nejen na veřejné mínění, ale i na předvolební dynamiku.

Zatímco kritici prezidenta tvrdí, že akce odhaluje obavy z autoritarismu, jeho stoupenci zdůrazňují, že Trump byl demokraticky zvolen a že protesty představují „snahu podkopat legitimní vládu“.

Analytici se shodují, že No Kings odráží hlubokou polarizaci americké společnosti. Pro jedny jde o symbolickou obranu demokracie, pro druhé o politický útok převlečený za občanský aktivismus.

Protestní den No Kings 18. října 2025 se zapíše do amerických dějin jako mimořádný okamžik veřejného projevu. Sedm milionů lidí vyšlo do ulic, aby vyjádřili své pojetí demokracie – ať už v odporu proti prezidentovi, nebo na obranu republikánských principů.

Jak poznamenal komentátor The Atlantic, „v časech, kdy se Američané neshodnou téměř na ničem, zůstává jejich společným jazykem ulice“.

gnews.cz – GH