PRAHA – Český premiér Andrej Babiš vyzval k okamžitému omezení schengenského režimu vůči Španělsku. Reagoval tak na rozhodnutí španělské vlády umožnit legalizaci pobytu velkého počtu nelegálních migrantů. Podle předsedy vlády jde o krok, který je v přímém rozporu se snahou Evropské unie zpřísnit migrační pravidla a posílit ochranu vnějších hranic.
Babiš označil postup Madridu za „naprosto skandální“ a uvedl, že je nepřijatelné, aby členský stát Evropské unie prosazoval migrační politiku založenou na dodatečné legalizaci nelegálního pobytu právě v době, kdy evropské instituce i většina členských zemí usilují o omezení nelegální migrace a důslednější návratovou politiku.
Premiér kritizoval zejména rozhodnutí španělské levicové vlády, která umožnila získat legální pobyt migrantům dlouhodobě žijícím ve Španělsku před 1. lednem letošního roku. Podmínkou bylo doložení nepřetržitého pobytu a čistého trestního rejstříku. Žádosti bylo možné podávat do konce června a podle dostupných údajů této možnosti využilo téměř 1,2 milionu lidí.
Podle Babiše může takto rozsáhlá legalizace představovat nebezpečný precedent pro další členské státy. Varoval, že podobná opatření mohou zvýšit atraktivitu Evropské unie pro další migrační vlny a oslabit důvěru občanů ve společnou evropskou migrační politiku.
Předseda vlády proto navrhl, aby Evropská unie zvážila omezení výhod plynoucích ze schengenského prostoru vůči státům, které podle jeho názoru postupují v rozporu se společně dohodnutými pravidly. Takový krok by měl podle něj vyslat jasný signál, že jednostranná rozhodnutí s dopadem na celý schengenský prostor nemohou zůstat bez odezvy.
Otázka migrace patří dlouhodobě mezi nejdiskutovanější témata evropské politiky. Zatímco některé státy prosazují přísnější ochranu hranic, rychlejší návraty neúspěšných žadatelů o azyl a omezení nelegální migrace, jiné země hledají cesty k integraci osob, které se na jejich území dlouhodobě nacházejí.
Návrh premiéra Andreje Babiše pravděpodobně vyvolá další debatu mezi členskými státy o budoucnosti schengenského prostoru i o tom, do jaké míry mohou jednotlivé vlády samostatně rozhodovat o migrační politice, aniž by tím ovlivnily bezpečnost a fungování celé Evropské unie. Spor zároveň ukazuje na přetrvávající rozdílné pohledy evropských zemí na řešení migrační problematiky a budoucí podobu společné azylové politiky.
gnews.cz - GH