Minimální mzda v České republice se během příštích dvou let výrazně zvýší. Česká vláda premiéra Andreje Babiše rozhodla, že od roku 2027 vzroste ze současných 22 400 korun na 24 900 korun měsíčně a v roce 2028 následně na 26 900 korun. Kabinet se na svém jednání v pondělí 7. září zabýval také rostoucími cenami pohonných hmot, pravidly pro střídání letního a zimního času a systémem přezkumu náhlých úmrtí dětí.

Česká vláda schválila nové nařízení, které stanovuje koeficient pro výpočet minimální mzdy v letech 2027 a 2028. V příštím roce má minimální mzda odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy v České republice, což představuje koeficient 0,446. Pro rok 2028 se poměr zvýší na 45,8 procenta, tedy koeficient 0,458.

Při použití předpokládané průměrné hrubé mzdy z Makroekonomické predikce českého Ministerstva financí ze srpna 2026 tak minimální mzda dosáhne 24 900 korun v roce 2027 a 26 900 korun v roce 2028.

Dlouhodobým cílem české vlády je další postupné přibližování minimální mzdy k průměrným výdělkům. V roce 2029 by měla její úroveň dosáhnout 47 procent průměrné mzdy v České republice.

Střídání času bude pokračovat nejméně do roku 2031

Česká vláda zároveň stanovila termíny každoročního přechodu na letní čas a zpět pro období let 2027 až 2031. V roce 2027 začne letní čas 28. března a skončí 31. října.

Nařízení vychází z pravidel Evropské unie, která stanovují jednotný režim pro členské státy. Premiér Andrej Babiš upozornil, že česká vláda o samotném zachování či zrušení střídání času nerozhoduje.

„Děkuji, že se na mě v tomto směru obracíte, ale my na střídání času nemáme žádný vliv. Evropská komise už dlouho zkoumá, jestli střídání letního času změní, nebo ne. Není to rozhodnutí v naší pravomoci,“ uvedl český premiér.

Ceny pohonných hmot ovlivňuje napětí v Hormuzském průlivu

Významnou část jednání českého kabinetu zabrala také situace na trhu s pohonnými hmotami. Napětí v Hormuzském průlivu kvůli pokračujícímu konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem podle vlády nadále komplikuje globální energetickou situaci. Průlivem v současnosti proplouvá nejméně lodí od května.

Na dostupnost ropných produktů mají podle kabinetu dopad také poškozené a omezené rafinérské kapacity související s válečnými konflikty, včetně pokračující ruské agrese proti Ukrajině.

Premiér Babiš upozornil především na rychlý růst rafinérských marží.

„Dochází k postupné destrukci rafinérských kapacit. Dochází k tomu, že rafinérie, které předtím měly marži deset dolarů, tak dnes údajně v USA mají sto dolarů. Navyšují se ceny pohonných hmot, ale marže pumpařů, které Ministerstvo financí kontroluje, jsou maximálně na třech korunách,“ uvedl.

Podle předsedy české vlády nejde pouze o problém České republiky, ale o situaci, která zasahuje celou Evropu. Praha proto chce otázku vysokých rafinérských marží otevřít také na evropské úrovni.

„Situace je skutečně kritická, my to sledujeme, ale jelikož je marže obchodníků v tuto chvíli skutečně nízká, je třeba se ptát na evropské úrovni, jestli by se neměly snížit marže rafinérií,“ dodal Babiš.

Ceny energií a pohonných hmot mají být rovněž jedním z témat čtvrtečního jednání představitelů Visegrádské skupiny, tedy České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska, v Bratislavě.

Česko připravuje zákon o přezkumu náhlých úmrtí dětí

Česká vláda se zabývala také návrhem ochránce práv dětí na legislativní zakotvení Komise pro přezkum náhlých úmrtí dětí.

Úkolem komise je zpětně vyhodnocovat jednotlivé případy úmrtí dětí a získané poznatky využívat při hledání možností, jak podobným tragédiím předcházet.

Komise již funguje při českém Ministerstvu práce a sociálních věcí. Resort chce do konce roku 2026 připravit paragrafové znění nového zákona, který by její existenci, pravomoci a způsob fungování oficiálně zakotvil v českém právním řádu.

gnews.cz - Jaroslav Holý