Česká Poslanecká sněmovna definitivně prosadila kontroverzní změny pravidel pro sestavování veřejných rozpočtů. Vládní koalice ve středu 26. srpna přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla a otevřela kabinetu širší prostor pro výdaje na obranu, strategickou infrastrukturu i mimořádné výdaje při zhoršení bezpečnostní situace. Opozice varuje před dalším zadlužováním a oznámila, že se obrátí na Ústavní soud.
Pro opětovné schválení zákona hlasovalo 104 koaličních poslanců, přičemž zapotřebí bylo nejméně 101 hlasů. Proti se postavilo 72 opozičních zákonodárců. Tím Sněmovna překonala červencové veto prezidenta a novela bude moci vstoupit v platnost.
Více prostoru pro obranu i velké stavby
Jednou z nejvýznamnějších změn je prodloužení možnosti navyšovat obranné výdaje nad schválené výdajové rámce až do roku 2036, tedy o tři roky déle než podle dosavadních pravidel. Výdaje na obranu nad dvě procenta HDP se přitom nebudou započítávat do stanovených rámců.
Podobný režim se nově vztáhne také na strategické infrastrukturní projekty, například některé dopravní, vodohospodářské či energetické stavby. Novela zároveň umožní vládě při zhoršené bezpečnostní situaci zvýšit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, pokud takový krok navrhne Bezpečnostní rada státu. V podmínkách letošního rozpočtu by teoretická horní hranice představovala zhruba 240 miliard korun.
Pavel varoval před oslabením kontroly
Prezident Petr Pavel zákon vetoval 22. července. Ve svém odůvodnění upozornil především na riziko dlouhodobé neudržitelnosti veřejných financí a na oslabení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
Za problematické označil zejména možnost vyjmout některé infrastrukturní výdaje z rozpočtových rámců. Upozornil také na odhad Národní rozpočtové rady, podle něhož by Česká republika při současném vývoji mohla narazit na takzvanou dluhovou brzdu kolem roku 2037. Prezident kritizoval rovněž omezení některých kontrolních mechanismů Sněmovny.
Schillerová: Bez změny nelze sestavit realistický rozpočet
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) kritiku odmítá. Podle ní změna sama o sobě automaticky nezvyšuje deficit a vláda potřebuje nová pravidla, aby mohla připravovat „odpovědný, realistický a transparentní rozpočet“. Kabinet zároveň deklaruje, že chce udržovat schodek veřejných financí bezpečně pod hranicí tří procent HDP.
Opozice naopak hovoří o výrazném rozvolnění fiskálních pravidel a obává se, že vláda získává příliš velký prostor pro výdaje financované dluhem. Spor proto přehlasováním prezidentského veta nekončí. Další dějství se má odehrát před Ústavním soudem, kam chce opozice část nových pravidel napadnout.
gnews.cz - GH