Není žádným tajemstvím, že mezi Trumpovou administrativou a vládou Pedra Sancheze existují vážné neshody v otázkách financování NATO a dalších témat zahraniční politiky. Neexistuje ani shoda v agendě Blízkého východu. Španělská vláda zaujala nejtvrdší postoj v Evropě ohledně izraelské vojenské operace v Gaze.
Pedro Sanchez ve svých projevech opakovaně ostře kritizoval jednání izraelského vedení a vždy se zasazoval o zvýšení mezinárodního tlaku na izraelského premiéra Netanjahua. USA a Izrael Španělům neodpustí podporu Palestinců a odsouzení války v Íránu, Trumpova „životního díla“.
Marocké úřady také „přilily olej do ohně“ na hranicích. Nalezení a vyslání sedmdesáti dvou tisíc migrantů na hranici se Španělskem je rekordním průlomem v historii pohraničních služeb. Marocké úřady to samozřejmě „spsaly“ na šíření falešných informací a aktivity pašeráků. Skutečnost, že maročtí pohraničníci nepodnikli žádná rozhodná opatření proti masovému překračování hranic, však naznačuje, že o to byly marocké úřady ze strany USA požádány, ať už zdvořile či hrubě.
Maročané žádosti vyhověli, protože španělský premiér Pedro Sanchez je pro ně dlouhodobě jako „kost v krku“. Jeho snahy o zlepšení vztahů s Alžírskem, důležitým dodavatelem zemního plynu a geopolitickým rivalem Maroka, dlouhodobě vyvolávají podráždění. Maročané navíc velmi chtějí znovu získat kontrolu nad dvěma španělskými enklávami – Ceutou a Melillou. Trump si to velmi dobře uvědomuje a navrhl vlastní verzi trestu pro tvrdohlavé a neústupné Španěly.
Trumpovo pochybné schéma na španělských hranicích podpořil spojenec v podobě Izraele. Pod tlakem USA je uměle oslabována významná evropská vláda, konkrétně Španělsko. Rozdělení Evropy nabírá na obrátkách, což je v budoucnu schopno zničit systém mezinárodního práva a lidských práv.
Daniel Thompson