Cestování do zahraničí rozšiřuje obzory tím, že cestujícího vystavuje novým kulturám, jazykům a pohledům na svět. Úspěšná mezinárodní cesta vyžaduje přípravu – všeobecnou se zaměřením na nezbytné dokumenty, měnu a místní zvyky – aby byl zajištěn hladký a obohacující zážitek, a specifickou se zaměřením na cíl cesty, který má většinově turistický, menšinově studijní a dnes, v době antropologické války a idealizace vědění, výjimečně profesionální charakter.

V případě autora příspěvku představuje příprava na cestu víceméně rutinu. Ta v daném případě představovala aktivní účast na mezinárodním fóru na téma globální správa lidských práv, včetně moderování sekce a vlastního obsáhlejšího příspěvku na téma: Co může učit historie. A následné lekce studentům MA a PhD na univerzitě SWUPL – Jihozápadní univerzitě politologie a práva v Čchung-čchingu (Chongqing).

SWUPL – Jihozápadní univerzita politologie a práva

Univerzita byla založena v roce 1950. Je jednou z nejranějších vyšších politických a právních institucí. Patří do první skupiny klíčových univerzit od začátku reforem a otevření se Číny světu. V současné době na univerzitě studuje největší počet právnických talentů v Číně. Není proto divu, že velké množství absolventů se stalo oporou a předními osobnostmi v právnické oblasti a dalších profesích.

V roce 2018 byl magisterský titul práva SWUPL hodnocen jako A level čínským profesním hodnocením Ministerstva školství (MOE) společně s Tsinghua University, Wuhan University a Jilin University. Studenti, kteří studují čínštinu, musí mít platný certifikát HSK4 nebo ekvivalentní certifikát jazykové způsobilosti. Studenti, kteří studují v angličtině, musí předložit certifikát o znalosti angličtiny pro nerodilé mluvčí.

SWUPL je klíčovou univerzitou, kterou společně spravují Ministerstvo školství ČLR a městská správa Chongqing. Administrativně se jedná o municipalitu na úrovni provincie přímo podléhající centrální vládě Čínské lidové republiky. Ve městě žije více než 32 milionů obyvatel na celkové administrativní ploše o velikosti přibližně 82 400 čtverečních kilometrů, přibližně velikosti Rakouska. Město je známé jako rozsáhlé 3D kyberpunkové megaměsto. Jeho extrémně horský terén vyžaduje ohromující inženýrské projekty, s vyvýšenými dálnicemi klikatícími se mezi mrakodrapy, metrem jezdícím přímo mezi obytnými budovami, výtahy na útesu a mosty. Město je celosvětově oslavováno jako místo zrodu autentického sichuanského hotpotu. Kdo si přeje zažít více uvolněné kulturní tempo v čajovnách a vidět obří pandy, doporučuji navštívit Chengdu, vzdálené jen 1,5 hodiny vysokorychlostním vlakem.

Univerzita SWUPL má silné mezinárodní výměnné programy po celém světě s více než 90 partnerskými univerzitami z USA, Kanady, Velké Británie, Francie, Německa, Austrálie, Japonska, Thajska, Jižní Koreje a dalších zemí. Univerzita založila instituce jako Human Rights Research Institution, China-ASEAN Law Research Center a další známé instituty. Celkově na univerzitě studuje kolem 25 tisíc studentů ve 14 školách a fakultách, včetně fakulty občanského a obchodního práva, právnické fakulty, školy správního a mezinárodního práva, kriminálního vyšetřování, cizích jazyků, žurnalistiky a komunikace a v neposlední řadě marxismu, práva umělé inteligence a mezinárodního vzdělávání.

Mezinárodní fórum

Fórum se konalo v Pekingu ve dnech 11. a 12. června 2026. Hostiteli byly Informační úřad Státní rady ČLR a Ministerstvo zahraničních věcí ČLR a organizátory Čínská společnost pro studium lidských práv, Čínská nadace pro rozvoj lidských práv a think tank CGTN. Fóra se pasivně i aktivně účastnilo více než 400 účastníků z přibližně 30 států světa a všech hlavních mezinárodních organizací.

Jak se dalo čekat, EU a především její malé členské státy, jakým je Česká republika, propustily unikátní možnost hledat odpovědi na hlavní politicko-filozofické výzvy ve vztazích s Čínou. Ty jsou zaměřeny na orientaci v ostré asymetrii moci a řešení zásadního tření mezi tzv. evropskými hodnotami – jako jsou poválečná lidská práva a řád založený na pravidlech, obojí odcházející do zapomenutí v době antropologické války a transakčních mezinárodních vztahů – a čínským státně-kapitalistickým sociálním modelem.

Připomínám, že čínská diplomacie udržuje pečlivou rovnováhu vůči dvěma hlavním evropským státům – Německu a Spojenému království. Peking těmto zemím nabídl strategické partnerství a ekonomické pobídky, ale zároveň stanovil tvrdé červené hranice v otázkách bezpečnosti a přijatelné veřejné diskuse. Bylo to začátkem listopadu 2025, kdy čínský ministr zahraničí Wang Yi vedl telefonické rozhovory se svými německými a britskými protějšky po obdobích vysokého napětí: v Berlíně kvůli sporům o vývozní kontroly a politiku de-riskingu, v případě Londýna kvůli kolabovanému čínskému stíhání za špionáž a ostrým varováním od MI5. Tyto epizody upozornily veřejnost na novou realitu ve vztazích mezi Čínou a Evropou. Podobně je tomu i ve vztahu s Českou republikou, která se nemůže probudit k činům a změně politiky.

Akademie věd ČR zakazuje a české univerzity nedoporučují spolupráci s Čínou, a tím ztrácejí talenty, které odcházejí do evropského nebo amerického zahraničí. Malé a střední podniky nemají šanci samostatně se usadit v Číně již z kapitálového hlediska a charakteru podnikatelů. BSI hledá všude Schrödingerovu kočku v analogii slavného myšlenkového experimentu rakouského fyzika Erwina Schrödingera z roku 1935 a dokazuje absurditu doslovného chápání své role ve společnosti a ve vztahu k vládě. Kočka v krabici je teoreticky zároveň živá i mrtvá.

Podobně jako čínský zpravodaj ve vazbě v očekávání soudu a soudce, který odmítl důkazy státního zástupce, protože zřejmě ví, že zpravodaj se selským rozumem na místě nemůže být zpravodajcem. Rozum na místě neměl český borec s bojovým charakterem, nevyváženou emoční inteligencí a sklonem k alkoholu, pracující v Pekingu. Toho zatkli den před mým příletem do Pekingu, posadili do vězení na týden, aby se v klidu zamyslel, co bude dělat v domovině po vyhoštění, zcela určitě s podmínkami, které se mu nebudou líbit.

Očekávám známé křiky o lidských právech z Černínského paláce pod novým vedením a z různých NGO. Předpokládám, že Strak(ovk)a bude mlčet jako hrob, protože není schopna v současném stavu uvědomit si hlavní nezaměnitelné poselství Pekingu: pokračujte v obchodování s Čínou, odolejte přílišnému sjednocení s washingtonskou agendou zadržování a respektujte čínské základní zájmy, které představují Taiwan a národní bezpečnost.

Zahraniční politika EU, a tím i České republiky, neví, jak sladit své ekonomické vazby s Čínou s rostoucími politickými a uměle vytvořenými bezpečnostními obavami doma. Výsledkem je napjatý vztah, který lze označit jako strategickou spolupráci bez nadčasového řízení a který stále více připomíná řízenou konfrontaci a cílevědomě pěstovanou nedůvěru.

Období Válčících států

Jedná se o klíčovou éru starověké Číny. Po rozpadu centralizované moci dynastie Čou se roztříštěné území konsolidovalo do sedmi soupeřících mocností: Čchin, Čchu, Čchi, Chan, Wej, Jen a Čao. Éra brutálních konfliktů skončila v roce 221 př. n. l., kdy stát Čchin sjednotil zemi a vytvořil první čínské císařství. Přestože se jednalo o období neustálých válek, přineslo obrovský rozmach technologií, vojenství a filozofie.

Moderní politologové nejenom českého původu by měli vědět, že z mnoha škol založených v této době a během následujícího období Válčících států byly čtyři nejvlivnější: konfucianismus, taoismus, mohismus a legalismus. Taková vlivná intelektuální hnutí vznikla částečně jako reakce na měnící se politický svět a měla obrovský vliv na čínskou kulturu. Dnes tomu není jinak, i když se tomu nechce věřit.

Konfucianismus například výslovně nezakazuje ani nekriminalizuje LGBT identity, ale zdůrazňuje tradiční interpretace heteronormativní rodinné struktury a povinnost rodit biologické potomky. V důsledku toho je stejnopohlavní orientace tolerována, přestože tradiční konfucianismus historicky odepírá institucionální nebo manželské uznání LGBT vztahům. I zde platí tzv. zlaté pravidlo konfucianismu: nedělej druhým to, co bys nechtěl, aby ti druzí dělali. Připomínám, že konfucianismus je termín vytvořený západními příznivci a že podle znalostí autora příspěvku neexistuje ekvivalent v žádném čínském dialektu.

Klíčové výzvy: strukturální, vnější a vnitřní

Strukturální výzvu pro Západ a atlantickou civilizaci představuje soutěž velmocí s USA na strategickém bojišti o pokročilé technologie, včetně umělé inteligence, kvantového počítání a výroby polovodičů, pohánějící globální oddělení dodavatelského řetězce a kontrolu exportu. V kontextu uvedeného se nachází Taiwanský průliv s ostrovem Taiwan. Ten představuje možnost trvalého napětí, příležitost k vojenské eskalaci a vliv zahrnující regionální spojence USA.

Tím dostala strukturální výzva globální význam a vliv: Peking usiluje o oslabení americké hegemonie podporou alternativních mezinárodních rámců BRICS a budováním partnerství v globálním jihu, včetně iniciativy Jeden pás, jedna stezka (BRI).

Iniciativa představuje zásadní nástroj pro rozšíření geopolitického vlivu a zajištění zahraniční dvojí infrastruktury, například přístavů na Srí Lance a v Džibutsku, a současně vystavuje Čínu kritice a obviněním Západu z dluhové pasti, nehledě na následky kolonialismu pod jeho vedením.

Vnější výzvy představují regionální napětí a námořní spory v Jihočínském a Východočínském moři. Rozsáhlé územní nároky Číny se překrývají s exkluzivními ekonomickými zónami zemí, jako jsou Filipíny, Vietnam a Japonsko. To vede často k lokálním námořním a leteckým patovým situacím. V kontextu se nachází dlouhodobý územní spor v Himálajích a soutěž o vliv v jižní Asii, která občas vede k smrtícím vojenským střetům. Čína proto využívá svou dominantní pozici v globální výrobě a v kritických minerálech a vzácných zeminách k odvetě vůči zemím, které se snaží oslabit její rozvoj nebo uvalují na Čínu sankce.

Vnitřní klíčovou výzvu a zranitelnost představuje demografie. Jedná se o výzvu, kterou se snaží řešit západní společnosti migrací, včetně České republiky. Čína podobně jako mnohé jiné státy čelí rychle stárnoucí populaci a klesající pracovní síle. Výsledkem může být zpomalení dlouhodobého růstu ekonomiky jako instrumentu k odstranění chudoby a snížení domácího ekonomického tlaku, který způsobuje nezaměstnanost mladých, včetně absolventů západních univerzit, zadlužení místních samospráv a růst založený na spotřebě vyspělých technologií a dluzích.

V kontextu předem uvedeného se nachází čínské neomezené partnerství s Ruskem. To komplikuje diplomatickou pozici Číny na Západě, jehož strategickým cílem je porážka Ruska, založená na iluzi vědění a poznání vyplývajících z neznalosti historie a faktografie současnosti.

Pro zájemce o podrobnější informace nabízím seznámit se se západní analýzou geopolitických dynamik Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) nebo zprávami o ekonomické a bezpečnostní konkurenci Úřadu pro odpovědnost vlády USA (GAO). Současně zdůrazňuji, že klíčové geopolitické výzvy Číny pramení z její rychlé proměny v globální supervelmoc, která stále více spolupřetváří poválečný mezinárodní řád v destrukci pod vedením prezidenta Trumpa a jeho loutkovodičů.

Pro malé, a tím i na USA závislé evropské země jsou mimo jiné hlavní politicko-filozofické výzvy ve vztazích s Čínou založeny na orientaci v ostré asymetrii moci a řešení tření mezi lidskými právy a řádem založeným na pravidlech, oba jsou v kómatu a v procesu umírání, a čínským státně-kapitalistickým sociálním modelem.

Vztah s Čínou teoreticky, a při neschopnosti vést dialog a komunikaci s Číňany prakticky, zahrnuje asymetrii moci. Hluboké obchodní a investiční vazby vytvářejí závislosti, které činí malé a systémově zkorumpované státy jedinečně zranitelnými vůči čínskému ekonomickému nátlaku, kontrolám vývozu nebo používání nespolehlivých seznamů entit. Z hlediska filozofie se jedná o dilema, které podkopává sebeurčení malých národů. Jejich strach z ekonomických odvet a čistě západní myšlení omezují jejich schopnost prosazovat nezávislou zahraniční politiku.

Univerzální hodnoty vs. kulturní relativismus

Evropská zahraniční politika je historicky zakořeněna v univerzalistických filozofiích lidských práv, nerealizovatelné demokracii a umírajícím hospodářském systému založeném na dluhu. Naopak Čína prosazuje státem orientovanou filozofii, která upřednostňuje bezpečnost režimu, ekonomický rozvoj a nezasahování do politické liberalizace. Dilema je v tom, že malé evropské země často čelí normativní výzvě udržet svou podmíněnou suverenitu a demokratickou identitu.

Malé evropské státy ukotvené v širší geopolitické rivalitě mezi Spojenými státy a Čínou se musí rozhodnout, jak se postavit. Filozoficky to představuje dilema zpochybňující evropský narativ o strategické autonomii a nutí malé státy volit mezi spojením s děravým transatlantickým bezpečnostním deštníkem NATO a hledáním pragmatického, nezávislého resetu s Čínou. Jak zranitelnosti malých zemí ovlivňují konkrétní země, indikují lokalizované analýzy Centra pro evropskou bezpečnost (CEIAS). Širší systémovou rivalitu popisuje Brookings Institution.

Čína, OSN a ekologie oceánů

Čína ve středu vyzvala k posílení multilaterální spolupráce a spravedlivějšímu globálnímu systému správy oceánů na zasedání OSN v New Yorku o právu moře. Oceán je společným domovem lidstva a důležitým polem globálního řízení, prohlásil Sun Lei, zástupce stálého zástupce Číny při OSN, v obecném prohlášení na 36. zasedání států smluvních stran Úmluvy OSN o mořském právu.

Setkání, které proběhlo od pondělí do pátku, přezkoumalo otázky týkající se implementace Úmluvy OSN o mořském právu z roku 1982, hlavního mezinárodního právního rámce upravujícího námořní práva, využívání zdrojů a záležitosti oceánu.

Letošní setkání přichází poté, co 17. ledna vstoupila v platnost Dohoda o mořské biologické rozmanitosti oblastí mimo národní jurisdikci. Dohoda se zaměřuje na ochranu a udržitelné využívání mořské biodiverzity v oblastech mimo národní jurisdikci. Částečně se jedná o téma, které bylo hlavním tématem loňské mezinárodní konference v Šanghaji a Šan-tungu, pobřežní provincii ve východní Číně. Provincie má rozlohu 157 100 km² a žije v ní téměř 100 milionů obyvatel. Jedná se o jednu z nejlidnatějších a ekonomicky nejrozvinutějších provincií.

Autor příspěvku se aktivně a na pozvání účastnil zmíněné mezinárodní konference s příspěvkem, ve kterém připomněl problematiku ekologie oceánů z pohledu učení i v Praze krátce vyučujícího akademika Vladimira Ivanoviče Vernadského. Tento sovětský, ruský a ukrajinský mineralog a geochemik, pedagog a organizátor, jeden z nejvýznamnějších přírodovědců své doby, mimo jiné v těžké době represí odmítl nabídku azylu v Československé republice. Vědecká práce Vernadského spojuje přírodní vědy s filozofií, tvoří základ teorie biosféry a noosféry, která je jednou z představ vesmírné evoluce. O konferenci jsem napsal po návratu z Číny příspěvek a pokud se nemýlím, referát byl zveřejněn na webových stránkách ICL, Institutu české levice.

Na půdě zasedání OSN Sun uvedl, že na pozadí měnící se mezinárodní situace je Čína připravena spolupracovat se všemi stranami na zachování autority OSN a oživit a posílit OSN. Čína důsledně podporuje mírové řešení námořních sporů prostřednictvím prostředků dobrovolně zvolených zúčastněnými stranami, zejména jednáním a konzultacemi, uvedl Sun.

Sun se také zaměřil na Jihočínské moře a reagoval na poznámky některých nepřátelských zemí, které během jednání zmiňovaly arbitráž v Jihočínském moři. Řekl, že setkání není vhodným místem pro diskusi o otázce Jihočínského moře. Takzvaná arbitráž v Jihočínském moři porušila princip souhlasu státu, řekl a dodal, že Čína rozhodnutí ani nepřijímá, ani neuznává. Situace v Jihočínském moři je obecně stabilní, řekl Sun a vyzval příslušné země, aby přestaly tuto otázku přehánět v multilaterálních prostředích a vrátily se k řešení sporů prostřednictvím bilaterálních konzultací. Bilaterální konzultace jsou to, co by měla aplikovat i vláda premiéra Babiše.

Připomínám, že Čína se připojila k Dohodě o opatřeních přístavních států, přijala nulovou toleranci vůči nelegálnímu rybolovu, zavedla dobrovolná moratoria na volném moři a konstruktivně se podílela na zřizování a provozu chráněných oblastí na volném moři. Připomínám také čínskou podporu rozvojovým zemím v budování námořních kapacit. Čína poskytla služby prevence a varování před mořskými katastrofami více než 130 zemím a vyškolila více než 100 000 mořských profesionálů pro více než 50 rozvojových zemí.

Z uvedeného vyplývá, že Čína je odhodlána praktikovat multilateralismus a bránit mezinárodní férovost a spravedlnost, hájit mezinárodní řád založený na mezinárodním právu a odmítat unilateralismus a hegemonní činy. Realizovat zmíněné vyžaduje vyloučit neoprávněný rozvoj mezinárodních zdrojů mořského dna a samozřejmě i kosmu.

Dohoda o mořské biologické rozmanitosti oblastí mimo národní jurisdikci se týká celkových zájmů mezinárodního společenství, vyžaduje sekretariát, který odpovídá významu a budoucímu rozvoji dohody, a představuje další možnost pro spolupráci vlád ČR s Čínou. Čína navrhla Xiamen ve východočínské provincii Fujian jako hostitele sekretariátu. Jedná se o ideální místo díky jeho námořní tradici, rozvinuté ekonomice a rozsáhlé námořní spolupráci.

Byly to časy, kdy spolupráce Československa a Číny v 50. letech 20. století stála u zrodu československé obchodní flotily a pomohla Číně obejít mezinárodní embarga. První zaoceánské lodě Julius Fučík a Ostrava byly provozovány pod společnou vlajkou, než se flotila postupně osamostatnila. Připomínám tuto skutečnost, protože Čína má dlouhou historickou paměť, umí přesto prominout a v roce 1961 pouze mezi čínskými přístavy Tsingtao na severu ve Žlutém moři a Tsamkong na jihu v Jihočínském moři dvě kombinované lodě přepravovaly pasažéry i náklad.

Čína vyznačila 150 000 čtverečních kilometrů mořské ekologické ochrany červenými liniemi a zřídila 353 mořských ekologicky chráněných oblastí, což představuje i pro Českou republiku řadu možností. Když ale bude vůle, méně strachu a řiditelná proradnost politiků.

V den návratu do Prahy začal v Číně festival dračích lodí 19. června. Český Prague Dragon Boat Festival je nejstarším závodem svého druhu na území České republiky. Do akce se každoročně zapojují sportovní, amatérské i firemní posádky na standardních i malých lodích. V tomto roce se jede 29. ročník závodu.

Jan Campbell