České domácnosti platily v prvním pololetí roku 2026 za elektřinu v průměru 288,4 eura za megawatthodinu, což odpovídá přibližně 7 026 korunám. Přestože cena meziročně klesla, Česká republika zůstává podle evropských statistik mezi zeměmi s nejvyššími náklady na elektřinu. V běžném cenovém srovnání jí patří sedmé místo, při zohlednění kupní síly se však řadí na třetí pozici v Evropě.
Údaje vycházejí ze statistik evropského statistického úřadu Eurostat, který sleduje ceny energií pro domácnosti v jednotlivých členských státech Evropské unie. Výsledky ukazují, že samotná nominální cena nemusí plně vystihovat skutečnou finanční zátěž spotřebitelů. Důležitým faktorem je také kupní síla obyvatel, tedy množství zboží a služeb, které si mohou za své příjmy dovolit.
Ke zlevnění přispěly nižší obchodní ceny i změna financování obnovitelných zdrojů
Mezi hlavní důvody poklesu konečné ceny elektřiny v České republice patří snížení obchodní složky a změna způsobu financování poplatku za podporované obnovitelné zdroje energie. Tento poplatek byl přesunut ze spotřebitelů na stát, čímž se snížila částka, kterou domácnosti hradí prostřednictvím účtů za elektřinu.
Podle zveřejněných údajů tato změna představovala úsporu přibližně 599 korun za megawatthodinu. Vývoj však nebyl ve všech složkách ceny stejný. Regulovaná část, která zahrnuje zejména distribuci, přenos elektřiny a související systémové náklady, naopak meziročně vzrostla přibližně o pět procent.
Konečná cena elektřiny tak závisí nejen na situaci na energetických trzích, ale také na nastavení regulovaných poplatků a státní energetické politiky. Pro domácnosti je proto důležité sledovat vývoj jednotlivých složek účtu, nikoli pouze cenu samotné silové elektřiny.
Německo patří mezi země s vyššími cenami
V evropském srovnání platí české domácnosti méně než spotřebitelé v několika dalších zemích. Vyšší ceny byly podle uvedených údajů zaznamenány v Německu, Belgii, Rakousku, Švédsku a Polsku. Německé domácnosti platily v přepočtu přibližně 8 812 korun za megawatthodinu.
Výrazně odlišná situace je v Maďarsku, kde ceny elektřiny pro domácnosti významně ovlivňuje státní podpora. Rozdíly mezi jednotlivými zeměmi proto nelze vysvětlovat pouze vývojem velkoobchodních cen. Roli hrají také daně, regulované poplatky, podpora energetiky a národní cenová opatření.
Další vývoj mohou ovlivnit nové ceníky dodavatelů
Průměrné statistické údaje navíc nemusí přesně odpovídat částce, kterou platí konkrétní odběratel. Výsledná cena se liší podle dodavatele, distribuční sazby, místa odběru, výše spotřeby i sjednaného produktu.
Někteří dodavatelé začali své ceníky upravovat až v letních měsících roku 2026. Případné zdražení se proto nemuselo plně promítnout do údajů za první pololetí a jeho dopady mohou domácnosti pocítit až v následujících měsících.
Pro české spotřebitele tak zůstává důležitou otázkou, zda se podaří udržet pokles obchodních cen a současně omezit růst regulovaných nákladů. Dosavadní statistiky ukazují, že meziroční zlevnění samo o sobě nestačí k tomu, aby se Česká republika dostala mezi země s nižšími náklady na elektřinu v poměru ke kupní síle obyvatel.
Jan Vojtěch, šéfredaktor General News