V americkém Asheville vrcholí jedno z nejvýznamnějších ekonomických jednání letošního roku. Ministři financí a guvernéři centrálních bank zemí G20 řeší rekordní světové zadlužení, obchodní nerovnováhy s Čínou, energetický šok způsobený válkou s Íránem i miliardové investice do umělé inteligence. Spojené státy současně mění dosavadní směřování G20 a dávají do centra hospodářský růst, deregulaci, energii a soukromé investice. Velkou pozornost ale přitáhl také návrat ruského ministra financí Antona Siluanova k jednacímu stolu.

Dvoudenní zasedání ministrů financí a guvernérů centrálních bank G20 probíhá v Asheville v Severní Karolíně od 31. srpna do 1. září. Jde o klíčovou část amerického předsednictví G20, nikoli ještě o samotný summit hlav států a vlád, který je naplánován na prosinec v Miami. Americké ministerstvo financí už v únoru oznámilo, že chce G20 vrátit k její „core mission“ a výrazně soustředit ekonomickou agendu na růst, finanční regulaci, obchodní nerovnováhy, státní dluhy, přeshraniční platby a digitální aktiva.

Svět dluží téměř 353 bilionů dolarů

Ústředním tématem prvního dne se stal dluh. Celkové světové zadlužení se podle údajů citovaných Reuters letos vyšplhalo téměř na rekordních 353 bilionů dolarů. Americký ministr financí Scott Bessent tvrdí, že samotné rozpočtové škrty tento problém nevyřeší.

Jeho základní argument je jednoduchý: svět se z dluhu musí především „vyrůst“. Washington proto prosazuje rychlejší ekonomický růst prostřednictvím omezení administrativních překážek, vyšších investic, dostupnější energie, produktivity a technologických inovací.

Americké ministerstvo financí mezi brzdy růstu zařadilo nadměrnou regulaci, nevhodně nastavené daňové a finanční pobídky, nedostatek veřejných i soukromých investic, roztříštěnost vnitřních trhů a nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Neobvyklým krokem bylo přizvání představitelů soukromého sektoru přímo k části jednání.

AI mění tok světového kapitálu

Do stejné debaty výrazně vstoupil nový šéf americké centrální banky Kevin Warsh. Podle něj svět možná přechází z období „globálního přebytku úspor“ do éry globálního investičního boomu.

Velkou část změny představují obrovské investice do infrastruktury pro umělou inteligenci – datových center, elektráren, sítí, čipů a dalších technologických projektů. Kapitál, který v minulosti směřoval například do bezpečných amerických státních dluhopisů, nyní získává nové investiční alternativy.

To může zvýšit produktivitu a dlouhodobý růst, současně ale také udržovat vyšší výnosy státních dluhopisů a zdražovat financování vlád. Americký veřejný dluh přitom v srpnu překročil 40 bilionů dolarů.

Čína a přebytek 1,2 bilionu dolarů

Úterní část jednání se výrazně soustředí na globální obchodní nerovnováhy. Washington se chystá otevřít především otázku Číny.

Čínský obchodní přebytek dosáhl v roce 2025 téměř 1,2 bilionu dolarů a Bessent označuje takovou úroveň za dlouhodobě neudržitelnou. Chce, aby další ekonomiky G20 přehodnotily podmínky svého obchodu s Čínou a vytvořily tlak na Peking, aby více podporoval domácí spotřebu a méně spoléhal na export.

Právě zde se ukazuje jeden z paradoxů americké strategie. Washington podporuje deregulaci, odstraňování překážek investic a ekonomický růst, zároveň však cla považuje za legitimní prostředek proti státním subvencím, nadprodukci a obchodním nerovnováhám. Zda taková kombinace dlouhodobě podpoří růst, nebo naopak zvýší náklady a omezí světový obchod, zůstává jednou z hlavních otevřených otázek.

Peking americkou argumentaci odmítá. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Guo Jiakun 31. srpna uvedl, že Čína „neusiluje o obchodní přebytek“, odmítá jednostranná cla a obchodní spory chce řešit konzultacemi založenými na rovnosti, vzájemném respektu a vzájemném prospěchu.

Návrat Ruska je největším politickým symbolem jednání

Výrazně politický rozměr dostalo setkání příjezdem ruského ministra financí Antona Siluanova. Jde o jeho první osobní účast na podobném jednání G20 od začátku války na Ukrajině v roce 2022.

Siluanov navíc absolvoval samostatné bilaterální jednání se Scottem Bessentem. Ruské ministerstvo financí uvedlo, že oba ministři diskutovali o rusko-americké spolupráci ve finanční oblasti a o fungování v rámci G20. Americký představitel naopak uvedl, že tématem byl také mírový plán prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu.

Zpráva Reuters následně s odvoláním na anonymní zdroj obeznámený s průběhem jednání uvedla, že Bessent Siluanovovi sdělil, že dokud válka neskončí, Rusko nemůže očekávat ekonomické úlevy ani dohody v dalších oblastech. Americké ministerstvo financí toto konkrétní vyjádření veřejně podrobně nerozvedlo.

Samotná skutečnost, že američtí hostitelé umožnili návrat ruského ministra k jednacímu stolu a Bessent s ním vedl samostatnou schůzku, však představuje výraznou změnu proti roku 2022. Tehdy představitelé USA, Británie, Kanady a Evropské centrální banky během vystoupení ruského zástupce ze zasedání demonstrativně odešli.

Německo a Polsko protestují, Siluanov zmizel ze společné fotografie

Návrat Ruska kritizoval zejména německý ministr financí Lars Klingbeil. Podle něj nelze během pokračující války vytvářet dojem návratu k normálním vztahům s Moskvou. Polský ministr financí Andrzej Domański uvedl, že respektuje právo hostitelů určovat účastníky, zároveň však zdůraznil hlubokou nedůvěru Polska vůči Rusku.

Evropští představitelé rovněž odmítli vznik tradiční „rodinné fotografie“, pokud by na ní měl být Siluanov. Výsledná společná fotografie proto vznikla bez ruského ministra. Současně však Klingbeil připustil, že existence kanálu pro přímý dialog s Moskvou může mít význam.

Írán a energie se vracejí do centra ekonomické politiky

Jednání se odehrává v době, kdy pokračující válka s Íránem opět zasahuje světové energetické trhy. Cena ropy Brent se v úterý pohybovala nad 90 dolary za barel a nejistota kolem Hormuzského průlivu vytváří tlak na inflaci, úrokové sazby i státní rozpočty.

Bessent se současně snaží získat podporu dalších států pro další ekonomickou izolaci Teheránu. Washington připravuje nové sekundární sankce a nevylučuje zásahy proti finančním institucím, které zprostředkovávají obchod s Íránem. Čína, největší odběratel íránské ropy, americké jednostranné sankce dlouhodobě odmítá.

Právě energetická krize současně posiluje americký argument, že levná, dostupná a spolehlivá energie není pouze otázkou energetické politiky, ale základní podmínkou průmyslového růstu a dalšího rozvoje umělé inteligence.

G20 hledá nový ekonomický model

Asheville tak není pouze další schůzkou ministrů financí. Pod americkým předsednictvím se zde střetávají různé představy o tom, jak má světová ekonomika vypadat v příštích letech.

Washington prosazuje ekonomiku založenou na vyšší produktivitě, větších soukromých investicích, technologickém rozvoji, dostupné energii a menší regulační zátěži. Současně chce prostřednictvím obchodních bariér korigovat nerovnováhy, které podle něj vytváří zejména čínský ekonomický model.

Francouzský ministr financí Roland Lescure přitom upozornil, že odpovědnost neleží pouze na Číně. Podle něj potřebuje svět vyváženější ekonomiku a svůj „domácí úkol“ mají Čína, Spojené státy i Evropa.

Druhý a závěrečný den jednání v Asheville právě probíhá a konečné výsledky ani případné společné komuniké zatím zveřejněny nebyly. Jisté už ale je, že letošní americké předsednictví posouvá G20 výrazně směrem k otázkám růstu, geopolitického obchodu, energie, technologií a ekonomické bezpečnosti.

A návrat Ruska k jednacímu stolu zároveň ukazuje, že se spolu s ekonomickou agendou začíná měnit i diplomatická mapa, na které se o budoucnosti světového hospodářství rozhoduje.

gnews.cz - vah