Ostropestřec mariánský (Silybum Marianum) je jedno až dvouletý, statný, dekorativní bodlák. Lodyha je dole hustě, nahoře řídce listnatá, dorůstá do výšky i přes jeden metr. Listy jsou střídavé, objímavé, tuhé, na žilnatině bíle mramorované, v obrysu podlouhle eleptické, peřenoklané a ostnaté. Z vejčité, ostnatě zubaté báze vyrůstá nachový květ. Plodem jsou lesklé, hnědě skvrnité nažky velikosti asi 7 x 4 mm s bílým chmýrem, štětinky drsné, dole srostlé. Kvete od července do září.
Je to pěstovaná léčivka, původem ze Středomoří, která ale roste volně v přírodě. V teplejších oblastech se vzácně zplaňuje.
Drogou jsou plody, někdy nesprávně označované jako semena. Těsně před zralostí se celé, chmýřité hlavice uřežou a uloží na větraných, suchých místech. Lidově se dosud hojně užívá i list, trhaný na jaře v květnu a červnu, sběr mezi čtrnáctou a šestnáctou hodinou. Zřídka kdy se užívá i kořen, kopaný na jaře.
Hlavní obsahovou látkou je silymarin, což je souhrnný název pro flavolignanové sloučeniny a silici. Obsaženy jsou především flavonoidy silybin, silydianin a silycristin, dále biogenní aminy tyramin a histamin, některé aminokyseliny, cukry a množství oleje s vyšším podílem nenasycených mastných kyselin.
Droga působí ochranně na jaterní paranchym, ovlivňuje tvorbu žluči a její distribuci, proto se užívá zejména pro léčbu a doléčování chorob jater a žlučníku, a tím vlastně i celé látkové výměny.
Nemá prakticky žádné výraznější vedlejší účinky ani kontraindikace. Jediná možnost znehodnocení drogy je právě možné její žluknutí.
Ostropestřec používáme v těch případech, kdy máme podezření, že potíže nemocného mohou být spojeny s chronickou otravou nebo když léčíme její následky. Vcelku se dá říci, že ho využíváme všude tam, kde se jedná o sníženou funkci jater.
Může se také aplikovat při gynekologických a plicních potížích nebo žloutence.
Článek byl publikován s laskavým svolením časopisu Sféra
casopis-sfera.cz / gnews.cz-HeK
Komentáře
Přihlásit se · Registrovat se
Pro komentování se přihlaste nebo zaregistrujte.
…