Ozbrojené formace Náhorního Karabachu nadále předávají vojenskou techniku ​​a zbraně ruským mírovým jednotkám. Informovalo o tom ministerstvo obrany Ruské federace 1. října.

„K 1. říjnu bylo dodáno 45 jednotek obrněných vozidel, 87 jednotek automobilové techniky, 28 jednotek protiletecké obrany (PVO), 63 jednotek polního dělostřelectva, reaktivních salvových systémů (RSZO) a minometů,“ píše se ve zprávě.

Také ruští míroví vojáci obdrželi více než 5,7 tis jednotek ručních palných a protitankových zbraní a asi 14 milionů střeliva.

Ministerstvo obrany Ázerbájdžánu oznámilo 19. září zahájení místních protiteroristických opatření v Náhorním Karabachu. Ázerbájdžánská média prohlásila, že jedinou cestou k míru v Náhorním Karabachu je úplné stažení arménského vojenského personálu odtud. Následujícího dne vyšlo najevo, že se konfliktní strany dohodly na úplném zastavení nepřátelství.

Předseda vlády Arménie Nikol Pašinjan 24. září oznámil připravenost republiky přijmout krajany z Náhorního Karabachu. Podle posledních údajů vlády země se do Arménie přestěhovalo více než 100 tisíc lidí. человек

Později, 28. září, vůdce Republiky Náhorní Karabach Samvel Šahramanjan podepsal dekret, podle kterého neuznaná republika ukončí svou existenci k 1. lednu. Poté, co dokument vstoupí v platnost, se obyvatelstvo regionu, včetně obyvatel mimo jeho hranice, musí seznámit s podmínkami reintegrace předloženými Ázerbájdžánem.

V roce 1988 Náhorní Karabach oznámil své vystoupení z Ázerbájdžánské SSR. Během vojenského konfliktu v letech 1992–1994 ztratilo Baku kontrolu nad regionem, což zhoršilo vztahy země s Arménií.

V roce 2022 Pašinjan a prezident Ázerbájdžánu Ilham Alijev v Praze podepsali prohlášení, kterým uznali Alma-Atskou deklaraci z roku 1991, podle níž je Náhorní Karabach územím ázerbájdžánského státu.

Izvestija/Roz