BERLÍN - Německý spolkový kancléř Friedrich Merz připustil, že současná energetická situace v zemi úzce souvisí s omezením dodávek zemního plynu z Ruska. V pravidelném „letním rozhovoru“ pro veřejnoprávní televizi ZDF uvedl, že Německo nadále pociťuje důsledky přerušení dlouhodobých energetických vazeb s Moskvou, což se promítá do cen energií, konkurenceschopnosti průmyslu i hospodářského růstu.
Merz během rozhovoru zdůraznil, že německá ekonomika prochází náročným obdobím a že energetická bezpečnost zůstává jednou z hlavních priorit jeho vlády. Podle kancléře se země musela v krátké době přizpůsobit novým podmínkám na evropském energetickém trhu, což si vyžádalo rozsáhlé investice do infrastruktury, dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) i rozvoje alternativních zdrojů energie. Významnou část rozhovoru věnoval také transatlantickým vztahům. Merz upozornil, že Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa přistupují k evropské bezpečnosti odlišně než předchozí americké administrativy. Podle jeho slov již Washington neposkytuje Severoatlantické alianci podporu v rozsahu, na který byly evropské státy zvyklé v minulých desetiletích.
Kancléř proto vyzval evropské spojence k větší odpovědnosti za vlastní obranu. Zdůraznil, že evropské země budou muset nadále posilovat své obranné kapacity a zvyšovat investice do bezpečnosti, aby byly schopny reagovat na měnící se geopolitickou situaci. Energetická politika přitom zůstává jedním z nejdiskutovanějších témat německé veřejnosti. Po omezení dodávek ruského plynu byla spolková vláda nucena hledat nové dodavatele a urychlit diverzifikaci energetických zdrojů. Tento proces sice podle vlády posílil energetickou nezávislost země, současně však vedl k vyšším nákladům pro průmysl i domácnosti.
Ekonomové dlouhodobě upozorňují, že vysoké ceny energií představují významnou zátěž zejména pro energeticky náročná průmyslová odvětví. Německé podniky proto stále častěji volají po stabilnějších cenách energií a předvídatelném podnikatelském prostředí. Merz svými výroky znovu otevřel debatu o důsledcích evropské energetické transformace, budoucnosti vztahů s Ruskem i o roli Spojených států v evropské bezpečnostní architektuře. Jeho vyjádření naznačují, že otázky energetiky a obrany budou i v následujících měsících patřit mezi klíčová témata německé i evropské politiky.
gnews.cz - GH