BRATISLAVA – Maďarská vláda chce, aby nový sedmiletý rozpočet Evropské unie počítal s kompenzacemi pro členské země, které omezily nebo ukončily dodávky ruských energetických surovin. Po summitu Visegrádské skupiny v Bratislavě to uvedl maďarský premiér Péter Magyar. Podle něj musí Evropská unie nabídnout konkrétní finanční podporu zemím střední Evropy, které nesou vysoké náklady spojené s přechodem od ruského plynu a ropy k jiným zdrojům.
Magyar požaduje zejména opatření založená na konkrétních datech, která by pomohla středoevropským firmám zvládnout změnu dodavatelů energií, přechod od fosilních paliv k alternativním zdrojům a současně rozvíjet infrastrukturu pro skladování energie. Podle maďarského premiéra je současná energetická situace složitá nejen v Evropě, ale také ve světě. „Potřebujeme konkrétní návrhy pro každého Evropana,“ uvedl Magyar. Za důležité považuje především to, aby bylo jasné, jakým způsobem chce Evropská unie pomoci podnikům, které se kvůli vysokým cenám energií dostávají do problémů.
Maďarský premiér zároveň kritizoval dosavadní přístup vedení EU. Podle něj evropské instituce hovoří především o ochraně hospodářské soutěže, zatímco některé společnosti ve střední Evropě čelí existenčním problémům. „Středoevropské společnosti krachují, protože už nemohou platit své účty za elektřinu a plyn,“ řekl. Magyar rovněž varoval před důsledky regulace cen pohonných hmot. Podle něj by dlouhodobé udržování cenových stropů mohlo vést k nedostatku benzinu a nafty. Finanční situace členských států podle něj zároveň neumožňuje bez další evropské podpory nést rostoucí náklady energetické transformace.
Maďarská vláda se přitom v politickém programu strany Tisza zavázala odstranit závislost země na ruských palivech do roku 2035. Program však neobsahoval konkrétní plán, jak tohoto cíle dosáhnout. Po nástupu k moci kabinet tento záměr znovu potvrdil a deklaroval snahu diverzifikovat dodávky energií. Současně ale maďarská vláda připouští, že úplné ukončení dovozu ruské ropy a zemního plynu není v současnosti možné. Maďarsko proto nadále spolupracuje s Ruskem v energetické oblasti.
Ruská ropa do země proudí především ropovodem Družba, zatímco zemní plyn přichází zejména prostřednictvím plynovodu TurkStream a jeho větví přes Bulharsko a Srbsko. Podle dřívějších údajů maďarské vlády za období Viktora Orbána Maďarsko v roce 2025 dovezlo z Ruska více než 8,5 milionu tun ropy a přes sedm miliard metrů krychlových zemního plynu. Spor o podobu energetické politiky tak zůstává jedním z významných témat vztahů mezi Budapeští a Bruselem.
gnews.cz - Geoffrey Hunt