Německo se potýká s novou vlnou zdražování, která stále výrazněji zasahuje domácnosti i průmyslové podniky. Inflace v září vystoupala na 3,3 procenta, nejvyšší úroveň od prosince 2023, zatímco ceny energií meziročně vzrostly téměř o 15 procent. Německé rodiny omezují výdaje, podniky bojují s rostoucími náklady a ekonomové varují před oslabením hospodářského oživení.

V berlínském bytě Manuela navzdory chladnému říjnovému počasí stále nezapíná topení. Zatímco v minulosti stačilo při prvním ochlazení otočit termostatem, dnes raději sáhne po teplém svetru.

„Než zapneme topení, musíme si to dvakrát rozmyslet a zeptat se sami sebe, zda je to při této teplotě skutečně nutné,“ popsala svou situaci čínské agentuře Xinhua.

Její rodina ročně zaplatí za elektřinu, vytápění a teplou vodu přibližně 3500 eur, tedy téměř 300 eur měsíčně. Rostoucí výdaje za energie, pohonné hmoty a další nezbytnosti ji nutí přehodnocovat rodinný rozpočet.

Podle evropského indexu cen energií pro domácnosti vzrostly ceny zemního plynu v Berlíně mezi únorem a zářím letošního roku přibližně o 22 procent. Manuela se navíc obává ročního vyúčtování, které může přinést další nečekané výdaje.

Zdražování se stalo největší obavou Němců

Podobné starosti mají miliony německých domácností. Podle průzkumu pojišťovny R+V nazvaného Obavy Němců 2026 se výrazného růstu životních nákladů obává 59 procent respondentů. Jde o nejčastěji zmiňovanou obavu německé veřejnosti.

Oficiální statistiky potvrzují, že tlak na rodinné rozpočty sílí. Německý spolkový statistický úřad Destatis oznámil, že meziroční inflace v září dosáhla 3,3 procenta, zatímco v srpnu činila 2,9 procenta.

Hlavním důvodem jsou energie, jejichž ceny meziročně vzrostly o 14,9 procenta. Pohonné hmoty zdražily o 37,1 procenta a topný olej dokonce o 74,9 procenta. Naopak elektřina a zemní plyn byly podle celostátního meziročního srovnání levnější než před rokem.

Politoložka Isabelle Boruckiová z Univerzity v Marburgu upozornila, že rostoucí náklady na energie, bydlení a potraviny vytlačují z rodinných rozpočtů peníze určené na volný čas, dovolené či další spotřebu.

Právě omezování výdajů domácností může mít nepříjemné důsledky pro celou ekonomiku. Slabší spotřeba dopadá na maloobchod, gastronomii i cestovní ruch a dále omezuje domácí poptávku.

Německému průmyslu hrozí další ztráty

Ještě vážnější problémy se začínají projevovat v průmyslu, který dlouhodobě představuje jeden z pilířů německé ekonomiky. Vysoké ceny energií a surovin výrazně zatěžují zejména chemické podniky, ale také výrobce automobilových součástek a další energeticky náročné provozy.

Hlavní analytik Německé průmyslové a obchodní komory DIHK Volker Treier varoval, že drahá ropa a zemní plyn mohou zvýšit německé náklady na dovoz energií až o 40 miliard eur. To odpovídá téměř jednomu procentu německého hrubého domácího produktu.

Podle Treiera by takový vývoj představoval vážnou překážku hospodářského oživení. Podniky, které nedokážou zvýšené náklady promítnout do cen výrobků, musejí počítat s nižšími zisky, omezením investic nebo propouštěním.

Konkrétním příkladem je společnost Leuna Polyamid v Sasku-Anhaltsku, která vyráběla chemické produkty a plasty využívané mimo jiné v automobilovém průmyslu.

Podnik se po neúspěšném hledání investora dostal do insolvenčního řízení a postupně ukončuje výrobu. Budoucnost více než 400 zaměstnanců zůstává nejistá. Společnost se potýkala s prudkým zdražením surovin a vysokými finančními nároky dodavatelů.

Energetická nejistota komplikuje hospodářské oživení

Německé hospodářství se zároveň stále vyrovnává s důsledky zásadní proměny evropského energetického trhu. Po začátku války na Ukrajině Berlín výrazně omezil závislost na ruských energetických surovinách a posílil dovoz z jiných zemí, včetně zkapalněného zemního plynu.

Další nejistotu přinesl konflikt na Blízkém východě, který vyvolal nové cenové tlaky na světových trzích s ropou a plynem.

Nepříznivý vývoj potvrzují také nejnovější údaje německého institutu ZEW. Jeho říjnový index očekávání investorů klesl ze zářijových 34,7 na 28,1 bodu. Vysoké ceny energií podle ekonomů oslabují kupní sílu domácností i ochotu podniků investovat.

Německo tak stojí před obtížným úkolem: zajistit stabilní a dostupné dodávky energií, udržet konkurenceschopnost průmyslu a současně pokračovat v energetické transformaci.

Dopady současné situace mezitím pociťují obyčejné rodiny. Manuela se svou rodinou letos například vynechala tradiční zahraniční dovolenou během podzimních školních prázdnin. Peníze raději odložili na nezbytné výdaje.

Příběh berlínské domácnosti tak ukazuje širší problém největší evropské ekonomiky. Rostoucí životní náklady již neomezují pouze každodenní komfort obyvatel, ale mohou postupně oslabovat spotřebu, investice i pracovní trh.

Jaroslav Holý