Foto: REUTERS/Fabrizio Bensch

Protesty zemědělců, podobné těm, které se odehrávají v Německu, mohou vypuknout i v sousedních zemích - Francii a Nizozemsku, věří poslanci Bundestagu z opoziční strany Alternativa pro Německo. 15. ledna se v Berlíně konalo velké protestní shromáždění, kterého se zúčastnilo více než 8 tisíc zemědělců požadujících po vládě, aby zachovala daňové úlevy a dotace a nešetřila na nich. Dotazovaní odborníci se domnívají, že jednou z hlavních příčin stávky v Německu byla nespokojenost s politikou „zelených“. Co se děje v Německu a jak vážný je protestní potenciál v sousedních zemích - v materiálu listu Izvestija.

Masové protesty v Německu
Více než 8,5 tisíce lidí s 6 tisíci traktory, nákladními vozy a další zemědělskou technikou se sešlo 15. ledna v centru Berlína. Němečtí zemědělci uspořádali další shromáždění, jehož cílem bylo přesvědčit německou vládu, aby upustila od plánů na zrušení dotací na naftu a daňových úlev pro vozidla používaná v lesnictví a zemědělství.

K protestujícím promluvil německý ministr financí Christian Lindner, ale měl to těžké: sotva začal svůj projev, byl vypískán. Lidé skandovali "Jděte pryč!" tak hlasitě a tak dlouho, že vůdce německých zemědělců Joachim Rukwied musel demonstranty požádat, aby se Lindnerovi přestali posmívat a dali mu slovo..

„Nemohu vám slíbit větší státní pomoc ze spolkového rozpočtu," řekl ministr před Braniborskou bránou. Na oplátku navrhl, aby se zemědělci „těšili svobodě a úctě ke své práci“. Také německý kancléř Olaf Scholz již dříve prohlásil, že vláda není připravena dotace zachovat. Podle něj „pokud budeme všichni stoprocentně trvat na svém stanovisku, nedosáhneme žádného pokroku". Nicméně němečtí zemědělci jsou odhodlaní.

Protesty vydrží, dokud nebudou splněny všechny požadavky nebo dokud se nebudou konat nové volby,“ řekl Izvestijím německý farmář Johannes Marxen.

Protesty zemědělců v Německu trvají od prosince loňského roku, kdy úřady oznámily nová "úsporná" opatření. V listopadu se v návrhu rozpočtu na rok 2024 objevila díra ve výši 17 miliard eur poté, co ústavní soud prohlásil zneužití 60 miliard eur z úvěrových fondů původně určených pro Covid-19 za nelegitimní. Snížením podpory zemědělcům doufal kabinet ušetřit 480 milionů eur ročně, ale kancléř Olaf Scholz zřejmě podcenil sílu potenciální nespokojenosti.

Kolony traktorů a nákladních aut blokovaly ulice velkých měst po více než sedm dní. Zablokované silnice, spousta zemědělských strojů, hnůj naházený před vládními budovami - to vše se stalo typickým obrázkem pro Německo.

Německý politolog Alexander Rahr se domnívá, že za krizi v Německu může z velké části strana Zelených. Němečtí zemědělci se stali obětí politiky "zelených", kteří zavádějí strašná omezení. Kromě toho je trápí drastické snižování dotací, které postihlo zemědělský sektor možná více než jiné segmenty německé ekonomiky," řekl expert listu Izvestija.

Popularita vlády klesá
Na začátku ledna, kdy vláda oznámila svůj záměr mírně oslabit připravované reformy, se více než 100 zemědělců v severním Německu pokusilo zablokovat trajekt, kterým se do země z dovolené vrátil Robert Habeck, německý ministr hospodářství a spolupředseda Zelených. "Bez krve se člověk stává bílým. Bez vzduchu je člověk modrý. Bez mozku se člověk stává zeleným," stálo na jednom z plakátů rozvinutých na traktoru.

Průzkumy veřejného mínění ukázaly, že s protestujícími souhlasí mnoho Němců. Podle studie institutu INSA pro vydání deníku Bild z 8. ledna podpořilo týden protestů 69 % obyvatel Německa. Kromě toho je 72 % voličů nespokojeno s výkonem německého kancléře Olafa Scholze. Poslední průzkumy ukazují, že pouze 14 % respondentů je ochotno volit Scholzovu stranu (SPD). Ještě méně jich je připraveno hlasovat pro Zelené a Svobodnou demokratickou stranu: 12 %, resp. 4 %. Alternativu pro Německo (AdG) podporuje podle průzkumu INSA asi 18 % a blok CDU/CSU 27 % voličů.

Pokud "koalice semaforu“ ​​nesplní požadavky zemědělců, je pravděpodobné, že se zavřou další farmy. Za posledních 10 let skončilo ročně v průměru 3 500 podniků. „To samozřejmě vede ke zvýšení potravinové závislosti na jiných zemích," řekl Izvestijím poslanec Bundestagu Jan Nolte.

Je však přesvědčen, že protesty nepovedou k pádu vlády.

Protesty zemědělců v dalších zemích EU
Je možné, že se vlna protestů rozšíří i do dalších evropských zemí. I když je třeba si uvědomit, že zemědělská sdružení z různých států spolu příliš nespolupracují. V Německu byly na protestech spatřeny traktory a nákladní automobily z Polska, České republiky, Rakouska, Francie, Belgie a Nizozemska. Podle Sergeje Fjodorova, předního vědeckého pracovníka Institutu Evropy Ruské akademie věd, existuje ve Francii velmi velký potenciál pro protesty zemědělců.

"Pokud budou zrušeny dotace na pohonné hmoty a zvýší se ceny nafty, může to také vést k tomu, co se děje v Německu," řekl expert Izvestijím. „Kromě toho každý rok ve Francii spáchají sebevraždu stovky farmářů. Nemluvíme o tom, ale ukazuje to na složitou situaci zemědělských výrobců. Přestože je Francie významnou zemědělskou velmocí, existuje zde mnoho otázek, včetně otázky vinařství.-

Kromě toho je v Nizozemsku silná zemědělská lobby, vysvětlil analytik. Připomněl, že v březnu 2023 na pozadí zvýšené nespokojenosti s politikou současné vlády zvítězila v regionálních volbách opoziční strana "Občansko-zemědělské hnutí". Tato politická síla se stala největší politickou silou v zákonodárných sborech 9 z 12 provincií.

"Už jsme byli svědky několika protestů zemědělců ve Francii a Nizozemsku, které pak také vedly ke změnám politiky vlád," řekl Izvestijím poslanec Bundestagu Stefan Keuter..

Kromě toho se zemědělci bouří i v zemích sousedících s Ukrajinou. V Rumunsku již několik dní po sobě probíhá celostátní stávka zemědělců. Jsou proti zdražení povinného dopravního pojištění, zvýšení spotřební daně z pohonných hmot a tarifů za jízdu po zpoplatněných silnicích a také proti prodloužení kontrol na hranicích země. Zemědělci se obávají zejména nekalé konkurence ze strany výrobců, jejichž produkty pocházejí z Ukrajiny.

Protesty v zemích EU probíhají na pozadí zhoršující se hospodářské situace v těchto zemích. Evropské země zároveň nadále podporují Kyjev a jeho "mírový vzorec". Evropa si však začíná uvědomovat, že mír na Ukrajině není možný bez Ruska. Již dříve švýcarský ministr zahraničí Ignazio Cassis vyzval Západ, aby do diskuse o procesu urovnání krize zapojil i Rusko.

Izvestja/Sperma Boykov/GN.CZ-JaV_07

Известия
Аграрии всех стран: протесты фермеров дестабилизируют ситуацию в Европе
Где еще могут начаться стачки и почему на сельхозсектор не хватает денег