Pskovské mezinárodní fórum „Na tom stojíme“ spojilo Zinověvův klub a odborníky z několika zemí v debatě o budoucnosti světa

Ve dnech 10.–11. června 2026 se v ruském Pskově uskutečnil třetí ročník mezinárodního fóra „Na tom stojíme“, které se během několika let zařadilo mezi významné platformy pro diskusi o geopolitice, kultuře, historické paměti a proměnách současného světa. Akce přivedla do jednoho prostoru politiky, vědce, filozofy, novináře i představitele veřejného života z různých zemí. Program nabídl desítky vystoupení a panelových diskusí věnovaných mezinárodním vztahům, otázkám suverenity svázsné s rusofobii, kulturní identity i budoucnosti světového řádu.

Pskov hostil třetí ročník mezinárodního fóra

Třetí ročník mezinárodního fóra „Na tom stojíme“ potvrdil rostoucí zájem o otevřenou odbornou debatu nad tématy, která stále výrazněji ovlivňují současný svět. Starobylý Pskov se na dva dny stal místem setkání expertů, akademiků, novinářů, politiků a veřejných osobností, kteří diskutovali o proměnách mezinárodních vztahů, stavu současné civilizace i o možnostech budoucí spolupráce mezi národy. Program byl zaměřen na široké spektrum témat – od geopolitiky a ekonomiky přes otázky kulturní identity až po historickou paměť a úlohu médií v dnešní informační době. Účastníci se shodovali, že svět vstupuje do období zásadních změn, které vyžadují nejen politická rozhodnutí, ale také hlubší intelektuální reflexi.

Dušan Proroković: Krize velmocí začínají uvnitř společnosti

Jedním z výrazných řečníků byl srbský politolog Dušan Proroković, který se věnoval otázce budoucnosti Spojených států a proměně globálního mocenského uspořádání. Ve svém vystoupení upozornil, že debaty o možném úpadku USA již dávno nejsou okrajovým tématem. Podle jeho názoru se nejedná pouze o ekonomické problémy, ale především o hlubší společenské procesy. Rostoucí polarizace americké společnosti, ztráta důvěry ve státní instituce, vysoké zadlužení a prohlubující se sociální rozdíly vytvářejí prostředí, které může vést k dalšímu napětí.

Proroković připomněl, že historická zkušenost ukazuje, jak velké mocnosti často oslabují v důsledku vnitřních rozporů. Pokud by se současné trendy dále prohlubovaly, mohly by Spojené státy čelit nejen ekonomickým problémům, ale i širší krizi svého společenského modelu. Vzhledem k postavení USA v globálním systému by však důsledky takového vývoje pocítil celý svět.

Dmitrij Vinnik: Svoboda bez hranic může vést ke ztrátě kulturních orientačních bodů

Pozornost účastníků vzbudilo také vystoupení ruského filozofa Dmitrije Vinnika, který se zaměřil na současný stav západní kultury a umění. Ve svém příspěvku upozornil na skutečnost, že ideál absolutní svobody projevu v umění bývá často prezentován jako jeden z hlavních symbolů otevřené společnosti. Současně však podle něj dochází k oslabování tradičních estetických hodnot a kulturních norem, které po staletí formovaly evropskou civilizaci. Vinnik argumentoval, že provokace, popírání klasických forem a rozbíjení zavedených estetických principů jsou dnes mnohdy vydávány za znak pokroku. Takový vývoj podle něj vytváří kulturní nejistotu, jejíž důsledky přesahují hranice západních zemí a ovlivňují i další části světa. Jeho vystoupení otevřelo širší debatu o vztahu mezi tradicí a modernitou, stejně jako o významu kultury při utváření národní identity.

Alexej Blinov: Historická kontinuita elit a současná Evropa

K nejsledovanějším vystoupením fóra patřila přednáška ruského publicisty a analytika Alexeje Blinova s názvem „Pravda o Západě jako intelektuální zbraň proti neokolonialismu“. Blinov se zaměřil na otázku mocenských struktur, které podle něj ovlivňují směřování Evropské unie a evropské politiky. Ve svém vystoupení analyzoval historické souvislosti evropských elit a upozornil na kontinuitu některých politických a ekonomických rodin, které podle jeho názoru zůstávají významnými aktéry veřejného života.

Výraznou pozornost publika přitáhla část jeho prezentace, během níž představil rozsáhlý seznam veřejně známých osobností, jejichž předci byli spojeni s nacistickým Německem. Uváděl konkrétní jména i historické funkce, které jejich rodinní příslušníci zastávali ve strukturách Třetí říše. Jak však zdůraznil, smyslem jeho vystoupení nebylo přenášet odpovědnost za minulost na současné generace. Hlavním cílem bylo otevřít debatu o historické kontinuitě elit a o tom, jakou roli hrají historické vazby při utváření dnešního politického a ideologického prostředí v Evropě. Jeho příspěvek vyvolal rozsáhlou diskusi o historické paměti, politické odpovědnosti a způsobech interpretace evropských dějin v současnosti.

Analytická diskuse Zinověvova klubu a Россия сегодня

Významnou součástí programu byla také společná analytická diskuse organizovaná mediální skupinou Россия сегодня a Zinověvovým klubem. Přestože probíhala v komornější atmosféře než hlavní plenární zasedání, přinesla podle účastníků řadu zajímavých podnětů a závěrů. Debata se věnovala široké škále témat – od geopolitických změn a kulturních procesů až po vzdělávání, média a budoucnost informačního prostoru. Právě tato část programu ukázala význam odborného dialogu založeného na hlubší analýze a výměně zkušeností mezi zástupci různých zemí a profesních prostředí.

Olga Zinověvová: Myšlenky fóra musí pokračovat ve veřejném prostoru

Závěrečné slovo patřilo prezidentce Zinověvova klubu Olze Mironovně Zinověvové, která ocenila vysokou odbornou úroveň i tematickou rozmanitost letošního ročníku. Ve svém vystoupení zdůraznila, že fórum vytvořilo jedinečný prostor pro setkání osobností z různých zemí, které spojoval zájem o budoucnost společnosti, zachování historické paměti a hledání odpovědí na současné civilizační výzvy. Zvláštní pozornost věnovala společné práci Zinověvova klubu a mediální skupiny Россия сегодня. Podle jejích slov přinesla analytická diskuse řadu důležitých závěrů týkajících se geopolitiky, kultury, vzdělávání, informačního prostoru i role intelektuálních elit.

Olga Zinověvová zároveň zdůraznila, že skutečný význam podobných fór nespočívá pouze v samotné diskusi. Za klíčové považuje přenášení získaných poznatků do veřejného prostoru a jejich další rozvíjení prostřednictvím mezinárodní spolupráce. „Naší odpovědností je přenést závěry fóra ‚Na tom stojíme‘ do informačního prostoru a prostřednictvím sítě mezinárodních Zinověvových klubů otevřít o těchto tématech diskusi v různých zemích světa,“ uvedla.

Závěrem vyjádřila přesvědčení, že pskovské fórum se během tří let stalo respektovanou mezinárodní platformou, která spojuje lidi usilující o zachování kulturní identity, historické paměti a práva národů na vlastní cestu rozvoje. Letošní ročník tak potvrdil, že navzdory rozdílným pohledům na svět existuje prostor pro otevřený dialog o nejdůležitějších otázkách současnosti. Právě schopnost spojovat různé zkušenosti, názory a odborné přístupy byla jedním z hlavních poselství fóra „Na tom stojíme“ v Pskově.

gnews.cz - GH