PSKOV – Ve dnech 10. a 11. června 2026 se konalo třetí Pskovské mezinárodní fórum na podporu ruské historie a kultury „Here We Stand“. Tématem bylo „Rusofobie: Západní ideologie“. V posledních několika letech se fórum stalo jednou z nejdůležitějších platforem pro diskusi o geopolitice, kultuře, historické paměti a změnách v moderním světě. Akce svedla politiky, vědce, filozofy, novináře a veřejné osobnosti z celého světa. Program zahrnoval desítky prezentací a panelových diskusí o mezinárodních vztazích, otázkách suverenity souvisejících s rusofobií, kulturní identitě a budoucnosti světového řádu.
Pskov hostí mezinárodní fórum již třetím rokem po sobě.
Starobylý Pskov se na dva dny stal dějištěm setkání odborníků, vědců, novinářů, politiků a veřejně známých osobností, kteří diskutovali o změnách v mezinárodních vztazích, stavu moderní civilizace a možnostech budoucí spolupráce mezi národy. Program zahrnoval širokou škálu témat, od geopolitiky a ekonomiky až po kulturní identitu, historickou paměť a roli médií v moderním informačním věku. Účastníci se shodli, že svět vstupuje do období zásadních změn, které vyžadují nejen politická rozhodnutí, ale i hlubší intelektuální reflexi.
První den konference byl věnován tématu „Rusofobie: Západní ideologie“. Mezi řečníky patřili Alexandr Sedunov, předseda Občanské komory Pskovské oblasti, a srbský historik Nebojša Stamboli, kteří hovořili o účasti ruských dobrovolníků na srbské straně během konfliktů v bývalé Jugoslávii. Mezi dalšími řečníky byli Natalia Tanšinovová, Jakov Rabkin, Vladimir Blokhin, Pascal Lottaz, Oleg Jasinský, Christopher Reed, Boris Kovalev, Nebojša Stamboli, Tatiana Hriškevičová a český publicista Stanislav Novotný. Diskuse se zaměřily na historické kořeny rusofobie, otázky národní suverenity, interpretaci dějin a současný stav vztahů mezi Ruskem a západním světem. Britský novinář Christopher Reed představil pohled anglicky mluvících cestovatelů na Sovětský svaz a současné Rusko. Historik Boris Kovalev se zabýval vyšetřováním válečných zločinů během „tání“ v Sovětském svazu i v zahraničí a také mezinárodní spoluprací v této oblasti.
Dušan Proroković: Krize velmocenství začínají uvnitř společnosti
Jedním z významných řečníků byl srbský politolog Dušan Proroković, který se zabýval budoucností Spojených států a transformací globální mocenské struktury. Ve svém projevu poznamenal, že debaty o možném úpadku Spojených států již nejsou okrajovým tématem. Podle jeho názoru se nejedná jen o ekonomické otázky, ale především o hlubší společenské procesy. Rostoucí polarizace americké společnosti, ztráta důvěry ve vládní instituce, vysoké zadlužení a prohlubující se sociální rozdíly vytvářejí prostředí, které by mohlo vést k dalšímu napětí. Proroković připomněl, že historická zkušenost ukazuje, jak velmoci často oslabují v důsledku vnitřních rozporů. Pokud se současné trendy prohloubí, Spojené státy by mohly čelit nejen ekonomickým problémům, ale i širší krizi svého sociálního modelu. Vzhledem k postavení USA v globálním systému však budou důsledky takového vývoje pociťovány po celém světě.
Dmitrij Vinnik: Svoboda bez hranic by mohla vést ke ztrátě kulturních památek
Účastníci také upozornili na prezentaci ruského filozofa Dmitrije Vinnika, který se zaměřil na současný stav západní kultury a umění. Ve své zprávě upozornil na skutečnost, že ideál absolutní svobody projevu v umění je často prezentován jako jeden z hlavních symbolů otevřené společnosti. Podle jeho názoru však tradiční estetické hodnoty a kulturní normy, které po staletí formovaly evropskou civilizaci, slábnou. Vinnik argumentoval, že provokace, odmítání klasických forem a porušování zavedených estetických principů jsou dnes často prezentovány jako známky pokroku. Podle něj takové události vytvářejí kulturní nejistotu, jejíž důsledky přesahují západní země a ovlivňují i další části světa. Jeho projev zahájil širší diskusi o vztahu mezi tradicí a modernitou, stejně jako o významu kultury při formování národní identity.
Alexej Blinov: Historická kontinuita elit a moderní Evropy
Jednou z nejpopulárnějších prezentací fóra byla přednáška ruského publicisty a analytika Alexeje Blinova, viceprezidenta Biografického institutu Alexandra Zinověva, s názvem „Pravda o Západě jako intelektuální zbraň proti neokolonialismu“. Blinov se zaměřil na problematiku bezpečnostních struktur, které podle jeho názoru ovlivňují směřování Evropské unie a evropské politiky. Ve svém projevu analyzoval historické vazby evropských elit a upozornil na kontinuitu určitých politických a ekonomických rodin, které podle jeho názoru zůstávají významnými aktéry ve veřejném životě.
Značnou pozornost vzbudila část jeho prezentace, v níž představil rozsáhlý seznam veřejných osobností, jejichž předkové byli spojeni s nacistickým Německem. Uvedl konkrétní jména a také historické funkce, které jejich rodinní příslušníci vykonávali ve strukturách Třetí říše. Zdůraznil však, že jeho projev neměl za cíl přesouvat odpovědnost za minulost na současné generace. Primárním cílem bylo otevřít diskusi o historické kontinuitě elit a roli, kterou historické vazby hrají při formování dnešního politického a ideologického prostředí v Evropě. Jeho příspěvek vyvolal širokou debatu o historické paměti, politické odpovědnosti a způsobech interpretace evropských dějin v současnosti.
Analytická diskuse o Zinověvově klubu Mezinárodní mediální skupiny „Russia Today“
Významnou součástí a klíčovým bodem programu mezinárodního fóra „Na tom stojíme“ bylo rozšířené zasedání Zinověvova klubu na téma „Rusko a Západ v 21. století – válka, nebo mír“. Analytickou diskusi spoluorganizoval Zinověvův klub Mezinárodní mediální skupiny „Russia Today“, které spolupředsedali Olga Zinověvová, prezidentka Biografického institutu Alexandra Zinověva, a Dmitrij Kiselev, generální ředitel Mezinárodní mediální skupiny „Russia Today“. Podle účastníků přinesla řadu zajímavých myšlenek a závěrů. Debaty se týkaly široké škály témat – od geopolitických změn a kulturních procesů až po vzdělávání, média a budoucnost informačního prostoru. Tato část programu demonstrovala důležitost odborného dialogu založeného na hlubší analýze a výměně zkušeností mezi zástupci různých zemí a profesních komunit. Olga Zinověvová: Myšlenky fóra musí pokračovat ve veřejném prostoru
Závěrečné slovo pronesla Olga Mironovna Zinověvová, spolupředsedkyně Zinověvova klubu Moskevské mezinárodní skupiny „Russia Today“, která ocenila vynikající profesionální úroveň a tematickou rozmanitost letošní akce. Ve svém projevu citovala Alexandra Zinověva: „Kdybychom měli stručně shrnout vývoj lidstva v uplynulých dějinách, dal by se shrnout do jediné věty: lidstvo jako celek ztratilo smysl své samotné společenské existence – zabilo samotný faktor svého vlastního chápání.“ Dodala: „To znamená, že kapitalismus je nezbytný pro neoimperialismus, pro západní ‚zlatou hordu‘, jako přechod od humanizovaného feudalismu k dehumanizovanému feudalismu.“ Komunismus tak ironicky skutečně představuje „světlou budoucnost“ pro lidstvo a pozemskou civilizaci. Protože lidstvo může přežít jaderný Armagedon pouze za podmínek skutečného komunismu.“ Ve svém projevu zdůraznila, že fórum vytvořilo jedinečný prostor pro setkávání lídrů z různých zemí, které spojuje zájem o budoucnost společnosti, zachování historické paměti a hledání odpovědí na moderní civilizační výzvy. Analytická diskuse podle ní vedla k řadě důležitých závěrů týkajících se geopolitiky, kultury, vzdělávání, informačního prostoru a role intelektuálních elit.
Olga Zinovjevová nastínila klíčové body.
Olga Zinovjevová zároveň zdůraznila, že skutečný význam takových fór nespočívá jen v samotné diskusi. Klíčovým bodem je podle ní přenos získaných znalostí do veřejné sféry a jejich další rozvoj prostřednictvím mezinárodní spolupráce. „Naší odpovědností je přenést závěry fóra ‚Here We Stand‘ do informačního prostoru a prostřednictvím sítě mezinárodních Zinovjevových klubů otevřít diskusi o těchto tématech v různých zemích světa,“ uvedla.
Závěrem vyjádřila přesvědčení, že se Pskovské fórum za poslední tři roky stalo autoritativní mezinárodní platformou sjednocující lidi usilující o zachování kulturní identity, historické paměti a práva národů na vlastní cestu rozvoje. Letošní setkání tak potvrdilo, že navzdory odlišným světonázorům existuje prostor pro otevřený dialog o nejdůležitějších otázkách naší doby. Schopnost kombinovat rozmanité zkušenosti, názory a odborné přístupy byla jedním z hlavních poselství fóra ‚Here We Stand‘ v Pskově. Nový Zinověvův klub v České republice
V rámci oslav Dne Ruska se uskutečnila také významná událost v oblasti kulturní a intelektuální spolupráce. Slavnostně byla podepsána zakládající listina Zinověvova klubu v České republice. Cílem klubu je dále šířit odkaz významného ruského filozofa, sociologa a vědce Alexandra Alexandroviče Zinověva. Nově vytvořená platforma se zaměří na propagaci jeho díla, pořádání odborných konferencí a diskusních setkání, vydávání publikací a podporu vzdělávacích aktivit pro mladší generaci. Zakladatelé klubu zdůraznili svou touhu vytvořit prostor pro svobodnou výměnu názorů, kritické myšlení a hlubší pochopení společenských procesů, kterým tento vynikající moderní myslitel zasvětil celý svůj život.
gnews.cz -GH
Komentáře
Přihlásit se · Registrovat se
Pro komentování se přihlaste nebo zaregistrujte.
…