Spojené státy podle amerických médií ustupují od snahy rychle ukončit konflikt s Íránem a sázejí více na dlouhodobý ekonomický tlak. Teherán současně tvrdí, že vyrábí více raket, než kolik jich ve válce spotřebuje. Washington navíc čelí rostoucím pochybnostem spojenců kvůli neshodám s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem ohledně dalšího postupu v Pásmu Gazy.
Americký prezident Donald Trump podle magazínu The Atlantic mění přístup ke konfliktu s Íránem. Po neúspěchu předchozích diplomatických pokusů i vojenského nátlaku má Washington nyní více spoléhat na vyčkávací strategii založenou na hospodářském tlaku.
The Atlantic uvádí, že Spojené státy omezují důraz na nové vojenské operace i přímou diplomacii a místo toho chtějí využít zpřísněné finanční sankce a námořní blokádu íránských přístavů. Cílem je postupně zvyšovat ekonomické náklady, kterým Teherán čelí, a přimět jej ke změně postoje.
Strategie však vyžaduje čas. Aktuální situace nenaznačuje rychlý návrat k dohodě. Íránský představitel ve středu agentuře Reuters řekl, že nedošlo k žádnému pokroku při obnovování červnového prozatímního ujednání se Spojenými státy. Teherán požaduje mimo jiné zmírnění sankcí a uvolnění zmrazených íránských aktiv, zatímco Washington obviňuje Írán z nesplnění závazků týkajících se Hormuzského průlivu.
Napětí současně podporuje tvrdá rétorika íránského vojenského vedení. Brigádní generál Mohammad Reza Naqdi, vysoký představitel Íránských revolučních gard, v rozhovoru pro PBS prohlásil, že Írán denně vyrábí více raket, než kolik jich odpaluje.
„Počet raket, které každý den vyrobíme, je vyšší než počet těch, které vypustíme,“ uvedl Naqdi s tím, že díky velikosti Íránu může být produkce rozmístěna na různých místech země. PBS jeho vyjádření zveřejnila v rozhovoru odvysílaném 11. srpna.
Naqdi také tvrdí, že Teherán je připraven pokračovat v konfliktu dlouhodobě. V rozhovoru naznačil, že Írán může usilovat o prodlužování války a zvyšování nákladů Spojených států tak, aby Washington odradil od dalších útoků.
Americká strategie na Blízkém východě mezitím naráží na další komplikaci v Pásmu Gazy. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítl americký patnáctibodový plán v jeho současné podobě a trvá na tom, že izraelská armáda se ze svého kontrolovaného území v Gaze nestáhne, dokud nebude Hamás plně odzbrojen.
Americký návrh počítá s odzbrojením Hamásu, postupným izraelským stažením a zapojením mezinárodních bezpečnostních sil. Přestože Washington tvrdí, že plán zůstává v platnosti a jeho jednotlivé části se mají uskutečňovat postupně, Netanjahuův postoj zvýšil pochybnosti o tom, zda jsou Spojené státy schopny přimět všechny strany k dodržování společného politického rámce.
Právě tato otázka podle zpráv médií znepokojuje některé západní i arabské diplomaty. Spor mezi Washingtonem a izraelskou vládou totiž přichází ve chvíli, kdy Trumpova administrativa současně hledá cestu z konfliktu s Íránem a snaží se stabilizovat širší Blízký východ.
Výsledkem je situace, v níž Spojené státy disponují značnou vojenskou a ekonomickou silou, ale stále obtížněji ji převádějí do konkrétních diplomatických výsledků. Írán sází na schopnost dlouhodobého odporu, Izrael odmítá ustoupit ze svých bezpečnostních požadavků a Washington se zatím snaží získat čas ekonomickým tlakem a omezením další vojenské eskalace.
gnews.cz - TK