ČESKÁ REPUBLIKA - Hudba je jazyk, kterému nemusíme vždy rozumět slovy, ale který v nás dokáže probudit silné emoce. A stejně jako její tóny, i některé hudební pojmy znějí tajemně či vzdáleně. Víte například, co přesně znamená slovo filharmonie? Pojďte se s Kudy z nudy podívat do světa orchestrů, dirigentů i slavných koncertních sálů a objevte zajímavosti, které jste možná netušili. Pokud nejsme znalci a milovníci klasické hudby, slovo filharmonie nám může znít podobně exoticky jako pokyny v partiturách adagio, andante, dolce, larghetto či crescendo. Pojďte se tedy s Kudy z nudy podívat na naše i evropské filharmonie, jejich příběhy i historii zblízka a podrobněji. A zajímavost? Každý letopočet končící čtyřkou přináší řadu hudebních výročí. V roce 2024 se neslavilo jen 200 let od narození hudebního skladatele Bedřicha Smetany (1824–1884), ale také výročí Leoše Janáčka (1854–1928) nebo Antonína Dvořáka (1841–1904). Právě on také dirigoval historicky první koncert České filharmonie.
1. Rok 1896 a první koncert České filharmonie
Když 4. ledna 1896 zazněly první tóny České filharmonie v pražském Rudolfinu, stál na dirigentském stupínku Antonín Dvořák, tehdy už světově proslulý skladatel. Dirigoval vlastní díla, mimo jiné Třetí slovanskou rapsodii, premiéru pěti Biblických písní, předehru Othello či slavnou Symfonii č. 9 „Z nového světa.“ Koncert se konal v sále, který dnes nese Dvořákovo jméno, a stal se základem tradice, díky níž patří Česká filharmonie mezi nejuznávanější evropské orchestry. Za více než sto let její historie se v čele orchestru vystřídali významní dirigenti jako Václav Talich, Rafael Kubelík, Václav Neumann, Jiří Bělohlávek či současný šéfdirigent Semjon Byčkov. Toho na podzim 2028 vystřídá Jakub Hrůša.
2. Nejstarší orchestry u nás hrály lázeňským hostům
Sice to je dávno, ale některé jiné orchestry mají historii ještě o hodně delší. Vůbec nejstarší velké hudební těleso v českých zemích je patrně Západočeský symfonický orchestr, jehož historie, spojená se samotným zrodem Mariánských Lázní, sahá až do roku 1821. Jako sezónní lázeňské těleso byl v roce 1835 založen Karlovarský symfonický orchestr; koncerty obou těles v obou lázeňských městech tradičně patří ke slavnostním zahájením lázeňské sezony.
Do počátku 19. století sahá také historie Severočeské filharmonie Teplice; její zakládací listina a úřední schválení orchestru nese letopočet 1838.
3. Od kapely k filharmonii
V pozdním středověku a renesanci se pro soubor hudebníků užívalo slovo kapela. V době baroka se poprvé objevilo slovo orchestr; pochází z řeckého výrazu orchéstra, označujícího prostor mezi scénou a hledištěm v antickém divadle. Orchestry se později začaly rozlišovat podle typu hudebních nástrojů hudby i velikosti, od nejmenších komorních přes symfonické až po filharmonie. V nich obvykle hraje více než sto instrumentalistů, sdružených do nástrojových skupin. Uměleckým vedoucím filharmonie je šéfdirigent, kromě něj ale velké orchestry mají také stálé a hostující dirigenty.
4. Nejstarší orchestry střední Evropy
Za vůbec nejstarší koncertní orchestr střední Evropy je považován Gewandhausorchester, tedy Orchestr lipského Gewandhausu, v současné době jeden z největších světových profesionálních orchestrů s bezmála 200 profesionálními hudebníky. Jeho historie sahá až do roku 1479, kdy městská rada v Lipsku zaměstnala pištce jako hudební doprovod městských slavností. Samotná hudební společnost byla založena v roce 1743 a 11. března měla první koncert. Dlouhou historii má i drážďanská Staatskapelle, kterou roku 1548 založil saský kurfiřt Mořic coby reprezentační dvorní těleso po vzoru ostatních evropských šlechticů. Ač by se mohl jmenovat Drážďanská filharmonie, v názvu si ponechal slovo „kapela“, čímž odkazuje na svou původní podobu a funkci.
5. Stávka a vzpoura
U zrodu České filharmonie byla stávka: 9. února 1901 vstoupili členové orchestru Národního divadla (a zároveň řádní členové spolku Česká filharmonie) do stávky proti šéfovi opery ND Karlu Kovařovicovi. O pár dní později dostali všichni stávkující výpověď a Kovařovic začal budovat nový divadelní orchestr. Propuštění hráči se ale nedali a rozhodli se založit Českou filharmonii jako samostatný symfonický orchestr.
Nebyli to jediní vzbouřenci na hudební scéně, vzpoura stála i u vzniku Berlínské filharmonie v roce 1882. Orchestr založila padesátka hráčů, kteří opustili orchestr Benjamina Bilseho kvůli jeho autoritativnímu přístupu, nízkým platům a také kvůli cestě na koncert do Varšavy, kdy měli jet vlakem čtvrtou třídou. Místo jména Frühere Bilsesche Kapelle, tedy „bývalá Bilseho kapela“, teprve po několika letech začali hrát pod jménem Berliner Philharmoniker.
6. České, moravské a slezské filharmonie
Své filharmonie mají téměř všechna krajská města v České republice. K předním a nejstarším symfonickým orchestrům v České republice patří Moravská filharmonie Olomouc, která vznikla ihned po skončení války, dne 26. května 1945. O rok později byl založen Plzeňský rozhlasový orchestr, současná Plzeňská filharmonie, a také dnešní Filharmonie Bohuslava Martinů ve Zlíně. Vznikla jako Symfonický orchestr Národního podniku Baťa, a když o dva roky později změnila název Filharmonii pracujících, jasně tím prozrazovala své hlavní poslání: přiblížit vážnou hudbu pracujícím ve zlínských továrnách. Pod dnešním názvem hraje od roku 1989.
Změnou názvu prošla i Komorní filharmonie Vysočina v Jihlavě, která se v roce 100. výročí úmrtí Gustava Mahlera přejmenovala na Filharmonii Gustava Mahlera. Svůj název několikrát změnila i současná Filharmonie Hradec Králové; byla založena v roce 1978 pod názvem Orchestr města Hradec Králové, ale dnešním názvem se hlásí k historii Filharmonie Sokola (1921–65) a Filharmonické jednoty, která ve městě vznikla už v roce 1887. Rok 1981 má v rodném listu uvedený Jihočeská filharmonie v Českých Budějovicích, která má několik desítek členů. Menším symfonickým tělesem haydnovsko-mozartovského typu je i Komorní filharmonie Pardubice, založená roku 1969.
7. Filharmonie a jejich nové domovy v Ostravě, Brně a Praze
Na novou budovu filharmonie se netěší jen Česká filharmonie v Praze, ale také velké orchestry v jiných městech. Nový koncertní sál, který z výšky připomíná pouzdro houslí, vesmírnou loď či dokonce rejnoka, se řadí mezi nejočekávanější stavby Ostravy. Rekonstrukce kulturního domu a přístavba koncertního sálu podle návrhu amerického architekta Stevena Holla přinese odpovídající zázemí pro Janáčkovu filharmonii Ostrava, která od svého založení působí v provizorních podmínkách.
Koncertní sál s přibližně 1200 místy, jedním z největších jevišť v Evropě a akustikou srovnatelnou s nejslavnějšími sály světa má mít Janáčkovo kulturní centrum v Brně v Brně. Velký koncertní sál přivítá hlavně Filharmonie Brno, která ve městě nemá vhodné prostory, kde by mohla hrát v plném obsazení. Roky zkouší v sice malebném, ale malém Besedním domě, do kterého se ani nevejde celý orchestr. Hudbu Leoše Janáčka tak konečně i v Brně (kde Leoš Janáček vytvořil prakticky celé své dílo) uslyšíte tak, jak má znít: třeba Glagolská mše s velkým varhanním sólem se nikde hrát nedá, nikam v Brně se totiž nevejde orchestr, sbor a ještě skutečné varhany.
Filharmonie a orchestry v číslech
Česká republika má překvapivě hustou síť symfonických orchestrů, filharmonií a dalších stálých hudebních těles. Podle posledních dostupných kulturních statistik pravidelně vykazuje činnost několik desítek profesionálních souborů, a to od velkých krajských filharmonií až po regionální orchestry. Dohromady každoročně odehrají tisíce koncertů a přilákají statisíce posluchačů.
Kolik jich je?
Celostátní statistiky sledují činnost zhruba čtyřiceti hudebních souborů a velkých orchestrů.
Kolik lidí hraje v orchestru?
Velký symfonický orchestr obvykle čítá přibližně 80 až 120 hráčů. U největších těles, jako je Česká filharmonie nebo Filharmonie Brno, bývá počet hudebníků vyšší.
Kolik koncertů ročně odehrají?
Nejproduktivnějším tělesem je Česká filharmonie se 400 až 500 koncerty ročně.
Česká filharmonie jako vlajková loď
Česká filharmonie patří k nejvýznamnějším českým kulturním institucím a dlouhodobě reprezentuje českou hudbu v zahraničí. V mezinárodním srovnání se řadí mezi respektované světové orchestry; časopis Gramophone ji v roce 2024 vyhlásil Orchestrem roku.
Bez veřejné podpory by to nešlo
Návštěvnost koncertů je důležitá, ale zdaleka nepokrývá všechny náklady. Provoz profesionálních orchestrů je proto výrazně závislý na podpoře měst, krajů, státu a dalších veřejných i soukromých partnerů.
kudyznudy.cz / gnews.cz