Světové vojenské výdaje dosáhly v roce 2025 rekordní hodnoty 2887 miliard dolarů, v reálném vyjádření o 2,9 procenta více než o rok dříve. Je to jedenáctý rok nepřetržitého růstu v řadě. Vyplývá to ze zprávy Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI), zveřejněné 27. dubna 2026. Vojenské výdaje jako podíl na světovém HDP dosáhly 2,5 procenta - nejvyšší úrovně od roku 2009.

Tři největší vojenské mocnosti, USA, Čína a Rusko, dohromady utratily 1480 miliard dolarů, tedy 51 procent světového součtu. Přestože absolutní čísla budí respekt, dynamika jejich výdajů se výrazně liší. USA jako největší hráč vojenské výdaje snížily o 7,5 procenta na 954 miliard dolarů - primárně proto, že Kongres v celém roce 2025 neschválil žádnou novou vojenskou pomoc Ukrajině, zatímco v předchozích třech letech bylo schváleno celkem 127 miliard dolarů. Tento pokles je však podle SIPRI nejspíše přechodný: pro rok 2026 Kongres odsouhlasil výdaje přesahující jeden bilion dolarů a Trumpův rozpočtový návrh pro rok 2027 hovoří o 1,5 bilionu.

Hlavním tahounem globálního nárůstu byl naopak dramatický skok v Evropě. Vojenské výdaje na starém kontinentu vzrostly o 14 procent na 864 miliard dolarů - nejstrmější roční nárůst od konce studené války. Německo jako největší výdajce v rámci evropských členů NATO zvýšilo svůj rozpočet o 24 procent na 114 miliard dolarů a překročilo hranici dvou procent HDP poprvé od roku 1990.

Ještě výraznější obrat zaznamenalo Španělsko: nárůst o 50 procent na 40,2 miliardy dolarů zvedl jeho vojenské břemeno nad dvě procenta HDP poprvé od roku 1994. Celkem 22 ze 29 evropských členů NATO splnilo v roce 2025 dvouprocentní cíl stanoveným metodikou SIPRI. Rusko zvýšilo výdaje o 5,9 procenta na 190 miliard dolarů - to odpovídá 7,5 procenta HDP. Ukrajina přidala dvacet procent a dosáhla 84,1 miliardy dolarů, což představuje 40 procent HDP. Podíl vojenských výdajů na státních výdajích dosáhl v obou zemích historicky nejvyšší úrovně.

Asie a Oceánie zaznamenaly nejrychlejší roční nárůst od roku 2009 - o 8,1 procenta na 681 miliard dolarů. Čína jako druhý největší světový výdajce zvýšila svůj rozpočet o 7,4 procenta na 336 miliard dolarů v 31. po sobě jdoucím roce. Japonsko přidalo 9,7 procenta a výdaje odpovídající 1,4 procenta HDP jsou nejvyšší od roku 1958. Taiwan zvýšil výdaje o 14 procent - největší nárůst od roku 1988 - v přímé reakci na intenzivnější vojenská cvičení čínské armády v okolí ostrova.

Na Blízkém východě výdaje stagnovaly: celkový objem 218 miliard dolarů byl o pouhé 0,1 procenta vyšší než v předchozím roce. Izrael jako výjimka výdaje snížil o 4,9 procenta na 48,3 miliardy - přesto zůstávají o 97 procent vyšší než v roce 2022. Írán redukoval reálné výdaje o 5,6 procenta na 7,4 miliardy dolarů v důsledku inflace přes 42 procent; SIPRI zároveň upozorňuje, že skutečné íránské výdaje jsou zřejmě výrazně vyšší, neboť Teherán financuje část svého zbrojního programu - rakety, drony - z mimorozpočtových příjmů z prodeje ropy.

Pro Českou republiku má zpráva přímý ekonomický dopad. Vláda premiéra Andreje Babiše schválila zvýšení obranného rozpočtu na dvě procenta HDP, přičemž zakázky v oblasti obranného průmyslu - od dělostřelecké munice přes obrněnou techniku až po kybernetické systémy - výrazně posilují poptávku pro tuzemské výrobce.

Aktivity skupin Czechoslovak Group a Colt CZ na mezinárodních trzích přímo těží z evropského zbrojního boomu, přičemž poptávka přichází zejména z Polska, pobaltských států a skandinávských zemí. SIPRI přitom varuje, že s narůstajícím zbrojním úsilím roste i riziko, že hranice mezi vojenskými a bezpečnostními výdaji se začnou rozmazávat, čímž se snižuje transparentnost a ztěžuje srovnání mezi státy.

Výzkumný ředitel SIPRI Nan Tian shrnuje situaci lapidárně: „Nárůst vojenských výdajů v roce 2025 odráží přetrvávající válku na Ukrajině, napětí v Indo-Pacifiku, eskalaci na Blízkém východě i trvající tlak USA na spojence, aby se více podíleli na vlastní obraně. Tyto faktory v roce 2026 nikam nezmizí - naopak se pravděpodobně prohloubí."

gnews.cz - GH