WASHINGTON - Prezident Spojených států Donald Trump v noci na pátek oznámil, že nasazení mezinárodní stabilizační síly v Pásmu Gazy je podle něj „velmi blízko“. Podle agentury Reuters má být tato mise klíčovou součástí poválečného plánu pro Gazu, který Bílý dům připravuje ve spolupráci se spojenci na Blízkém východě. Washington podle diplomatických zdrojů zahajuje jednání v Radě bezpečnosti OSN o mandátu mise, jež by měla zajistit bezpečnostní dohled, výcvik palestinské policie a podporu při obnově území.

Podle serveru Al Jazeera Trump na tiskové konferenci prohlásil, že „Gaza se vyvíjí velmi dobře“ a že do mezinárodní síly se hlásí „velmi mocné země“. Mise by podle návrhu měla působit pod mandátem OSN po dobu dvou let a mít pravomoc „použít veškerá nezbytná opatření“ k zajištění bezpečnosti.

Američtí diplomaté zároveň uvedli, že o účasti jednají s Egyptem, Katarem, Saúdskou Arábií a Spojenými arabskými emiráty. Izrael však podle izraelského ministerstva zahraničí odmítl účast tureckých ozbrojených složek, což by mohlo zkomplikovat finální podobu mise.

Jak uvedla agentura Reuters, Spojené státy chtějí návrh rezoluce předložit Radě bezpečnosti OSN ještě v průběhu listopadu. Pokud bude schválen, mohly by se první jednotky přesunout do Pásma Gazy v řádu týdnů. Cílem má být stabilizace situace po ukončení izraelské vojenské operace, ochrana civilistů a zajištění humanitární pomoci.

Trump se během stejného vystoupení vyjádřil i k Íránu. Podle Reuters uvedl, že Teherán „požádal“, zda by mohly být americké sankce zrušeny, a že on sám je „otevřen diskusi“. Prezident řekl, že Írán „má velmi tvrdé americké sankce, které mu ztěžují dělat to, co by chtěl dělat“, a že Spojené státy jsou připraveny jednat, pokud Teherán projeví „dobrou vůli“.

Zatím však neexistuje žádné oficiální potvrzení z íránské strany, že by Teherán skutečně o zrušení sankcí požádal. Jak upozorňují analytici, i v případě zájmu by šlo o složitý proces vyžadující konkrétní kroky - zejména omezení jaderného programu a návrat k mezinárodním inspekcím. Íránské vedení přitom nedávno zpochybnilo samotnou možnost obnovy rozhovorů se Spojenými státy, jak připomněla agentura AP.

Podle odborníků by obě linie Trumpovy zahraniční politiky - stabilizační mise v Gaze a možné uvolnění sankcí vůči Íránu - mohly naznačovat snahu Washingtonu převzít aktivnější roli v regionální stabilizaci po letech konfliktů. Analytici však varují, že obě otázky zůstávají vysoce citlivé: Gaza je stále zasažena humanitární krizí a Teherán si udržuje tvrdý postoj vůči americkému vlivu.

Trumpův tým ale podle zdrojů z Bílého domu věří, že kombinací diplomatického tlaku a nabídky spolupráce může Spojené státy znovu posílit jako hlavního prostředníka v blízkovýchodních jednáních. Zda se mu to podaří, ukážou nadcházející týdny, během nichž má být návrh rezoluce o mezinárodní misi oficiálně předložen OSN.

gnews.cz - GH