Vítejte zpět u China Insights Weekly. Zde jsou hlavní body:

  • Mixue vstupuje do New Yorku, čínské masové značky míří do světa
  • Vysokorychlostní železnice překonala zbytek světa dohromady, síť dosáhla 50 000 km
  • Drony začleněny do letecké legislativy, Šanghaj usiluje o vedení v oblasti eVTOL
  • Superchladná vzduchová baterie překonává omezení měřítka, dlouhodobé ukládání energie míří do průmyslu

Hlavní zprávy

Čína spouští super AI vědeckou síť, aby vyzvala americkou Genesis Mission, Meta kupuje čínský AI startup Manus

Čína spustila výkonný systém umělé inteligence integrovaný do své národní superpočítačové sítě, který je schopen autonomně plánovat a realizovat komplexní vědecké úkoly. Systém byl spuštěn 23. prosince 2025, slouží více než 1 000 institucionálním uživatelům a dokáže dokončit úkoly zhruba za jednu hodinu, které dříve trvaly celý den. Podporuje téměř 100 vědeckých pracovních postupů v oblasti materiálových věd, biotechnologií a průmyslové AI. Systém je postaven na čínské Národní superpočítačové síti (SCNet), která propojuje více než 30 superpočítačových center po celé zemi. Tato iniciativa navazuje na pekingský plán „AI+“, jehož cílem je urychlit vědecké objevy a průmyslové inovace. Krok podtrhuje strategický tlak Číny na rozvoj AI a kontrastuje s americkou Genesis Mission, která čelí přísným termínům pro první demonstrace.

Společnost Meta dosáhla dohody o akvizici Butterfly Effect, čínského startupu a vývojáře AI agenta Manus, za částku v řádu několika miliard dolarů. Tato transakce se řadí mezi třetí největší akvizice v historii Mety po WhatsAppu a Scale. Společnost byla založena v roce 2022 v čínském Wu-chanu zakladatelem Xiao Hong a dohoda byla uzavřena přibližně během deseti dnů. Xiao převezme roli viceprezidenta ve společnosti Meta, zatímco firma bude nadále fungovat nezávisle. Před akvizicí startup jednal o novém investičním kole při ocenění 2 miliardy dolarů. Manus, který dokáže autonomně využívat nástroje k řešení komplexních úloh, dosáhl v polovině prosince ročního opakovaného příjmu (ARR) ve výši 100 milionů dolarů. Podle zpráv ByteDance dříve v roce 2024 nabídla za tým 30 milionů dolarů.

Rychle rostoucí čínská spotřebitelská značka Mixue otevírá pobočky v New Yorku

Čínská nápojová značka Mixue otevřela své první dvě pobočky v New Yorku, jednu v Midtownu a druhou v Koreatownu. V roce 2024 se Mixue stala největším řetězcem v segmentu F&B na světě podle počtu prodejen a do června 2025 její síť překročila 53 000 poboček, což představuje meziroční nárůst o 22,7 %. Značka je známá levnou zmrzlinou, ovocnými čaji, mléčnými čaji, čistými čaji a čerstvě připravovanou kávou. Nabídka Mixue umožňuje úpravu sladkosti i kombinaci různých toppingů. Úspěch značky je připisován přísně kontrolovanému dodavatelskému řetězci a standardizovaným procesům. S plány na další pobočky v New Yorku chce Mixue získat pozici oblíbeného místa pro cenově dostupné, čerstvě připravované nápoje.

Čínská BYD poprvé předstihla Teslu jako největšího prodejce elektromobilů na světě

Čínská automobilka BYD poprvé překonala Teslu jako největšího světového prodejce elektrických vozidel. BYD vykázala téměř 28% nárůst prodeje bateriových elektromobilů na 2,26 milionu kusů. Tesla naproti tomu v roce 2025 dodala 1,64 milionu vozidel, což představuje přibližně 8% meziroční pokles a druhý po sobě jdoucí roční propad. Tento milník zdůrazňuje mimořádný vzestup BYD a kontrastuje s nedávnými problémy Tesly, mezi něž patří rostoucí konkurence čínských výrobců elektromobilů a dopad politických vyjádření generálního ředitele Elona Muska na reputaci firmy. Navzdory těmto potížím cena akcií Tesly nedávno dosáhla historického maxima po zprávách o úspěšných testech autonomních vozidel.

Čínská vysokorychlostní železnice překonala zbytek světa dohromady

Síť vysokorychlostních železnic v Číně překročila hranici 50 000 kilometrů a je delší než všechny ostatní vysokorychlostní systémy na světě dohromady. Rozšíření zahrnuje i nedávno otevřenou trať Xi'an–Yan'an, která zkrátila dobu cestování mezi městy ze dvou hodin na jednu. Síť nyní pokrývá 97 % měst s více než 500 000 obyvateli a představuje více než 70 % celkové světové délky vysokorychlostních tratí. Mezi klíčové linky patří trať Peking–Guangzhou o délce přes 2 000 kilometrů a linka Peking–Šanghaj, kde vlaky dosahují rychlosti až 350 km/h. Čína rovněž testuje vlaky nové generace, například CR450, který při zkouškách údajně dosáhl rychlosti 896 km/h. Peking plánuje do roku 2035 rozšířit síť na 70 000 kilometrů a financuje železniční projekty i v dalších asijských zemích v rámci iniciativy Pás a stezka.

Tomáš Kučera & Yereth Jansen

China-insights.com/gnews.cz – GH