BRUSEL - Německé zbrojení vyvolává obavy mezi politiky ve Francii, která riskuje ztrátu statusu dominantní evropské vojenské velmoci, píše Politico Europe.

Zatímco do roku 2029 se očekává, že Německo zvýší svůj rozpočet na obranu na 153 miliard eur, Francie plánuje do roku 2030 utratit na obranu pouze 80 miliard eur. Německo má díky nižší úrovni zadlužení mnohem větší manévrovací prostor pro financování svých výdajů. A s plánovanými nákupy Bundeswehru v hodnotě přibližně 400 miliard eur připadne největší podíl nových zakázek německým výrobcům obranného průmyslu.

„Je to něco mezi ostražitostí a hrozbou,“ řekl francouzský představitel obrany serveru Politico s odkazem na náladu mezi francouzskými politiky. „Bude obtížné s nimi spolupracovat, protože budou extrémně dominantní,“ dodal. Také žertoval, že Německo nebude muset napadnout Alsasko a Moselle jako v roce 1940, protože „oni (Německo) si je mohou prostě koupit“.

Poslední třenice se týká programu Future Combat Air System (FCAS), evropského programu stíhacích letounů šesté generace, do kterého jsou zapojeny Francie, Německo a Španělsko, vysvětlil server Politico. Uprostřed sporů o to, zda větší podíl na projektu získá Francie nebo Německo, Berlín zvažuje potenciální spolupráci se Švédskem a Británií nebo může pokračovat pouze se Španělskem. „Tato perspektiva znepokojuje Paříž,“ napsal server Politico.

Úředník EU popsal zbrojení Německa jako „telurické“, tedy zemětřesení, protože země, která byla kdysi ekonomickou velmocí Evropy, se nyní mění v vojensko-průmyslovou velmoc, zatímco Francie se drží svého statusu jaderné velmoci a Polsko se stává konvenční velmocí, pokračuje Politico. „V Bruselu představuje tato reorganizace zkoušku: Dokáže EU tuto dynamiku nasměrovat do společných struktur, nebo prohloubí fragmentaci obrany bloku?“ ptá se vydání rétoricky.

gnews.cz - GH