Bankovní rada na svém dnešním jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 4 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní rady, dva členové bankovní rady hlasovali pro snížení základních sazeb o 0,25 procentního bodu.
Dnešní rozhodnutí odráží aktualizovaný výhled inflace, jeho rizika a vyhodnocení nových dat. Podle aktualizace prognózy sekce měnové by se měla inflace od druhého čtvrtletí příštího roku pohybovat mírně nad 2% cílem až do konce roku 2026. Proces dezinflace v jádrových složkách spotřebního koše, a to zejména v sektoru služeb, není dokončen. Z těchto důvodů se bankovní rada rozhodla proces snižování sazeb prozatím pozastavit.
Cílem tohoto rozhodnutí je zajistit, aby celková inflace byla dlouhodobě stabilizována poblíž 2% inflačního cíle. To vyžaduje, aby růst množství peněz v ekonomice nadměrně nezrychloval, respektive aby úvěrová aktivita zůstala umírněná. Tím měnová politika přispěje k dalšímu poklesu inflace.
V krátkém horizontu ČNB očekává dočasné zvýšení inflace vlivem obnoveného růstu cen potravin a statistického efektu základny z loňského roku. Cenovou stabilitu tento vývoj neohrozí. Dle aktualizovaného výhledu sekce měnové by se totiž celková inflace měla zkraje příštího roku vrátit zpět do horní poloviny tolerančního pásma. K tomu přispěje i výrazné zpomalení růstu regulovaných cen.
ČNB začala v prosinci loňského roku snižovat úrokové sazby. Základní repo sazba postupně klesla ze 7 % na 4 %, čímž byla zmírněna restrikce měnové politiky. Nastavení měnové politiky přesto zůstává přísné. Reálné úrokové sazby jsou kladné, tlumí úvěrovou aktivitu, a tudíž tvorbu peněz v ekonomice a následně i dlouhodobou inflaci.
Na příštích jednáních bude bankovní rada vycházet z vyhodnocení nově dostupných dat a jejich implikací pro výhled inflace. Úvahy o nastavení sazeb se budou odvíjet zejména od vyhodnocení setrvalosti nízkoinflačního prostředí, vývoje kurzu koruny, působení fiskální politiky na ekonomiku, analýzy napětí na trhu práce a vývoje domácí i zahraniční poptávky. Bankovní rada bude také sledovat kroky klíčových zahraničních centrálních bank a geopolitické události. Bankovní rada též bude vyhodnocovat transmisi snížení úrokových sazeb do úvěrové aktivity, cen aktiv a následně do reálné ekonomické aktivity a cenového vývoje.
Bankovní rada potvrzuje své odhodlání pokračovat v přísné měnové politice tak, aby se inflace dlouhodobě pohybovala poblíž dvouprocentního cíle.
Ekonomický vývoj
HDP ve třetím čtvrtletí vzrostl v meziročním vyjádření v souladu s predikcí o 1,3 %. Růst byl tažen domácí poptávkou, zejména pak spotřebou domácností. Zahraniční poptávka zůstává slabá, což spolu s utlumeným sentimentem vede k nízké investiční aktivitě firem.
Napětí na trhu práce se mírně snižuje, ale míra nezaměstnanosti zůstává nízká. Průměrná mzda rostla ve třetím čtvrtletí o 7 %, tedy téměř o jeden procentní bod rychleji, než přepokládala prognóza.
Inflace se od začátku letošního roku pohybuje u cíle ČNB. Celková inflace se v posledních měsících vyvíjela zhruba v souladu s prognózou. Zvýšený zůstává zejména růst cen služeb, do něhož se promítá rychlý růst mezd. Obnovený růst cen potravin, který je z historického pohledu stále mírný, pak přispěl od září k nárůstu inflace směrem k horní hranici tolerančního pásma cíle.
Rizika a nejistoty
Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty výhledu plnění inflačního cíle v souhrnu jako mírně proinflační. Rizikem ve směru vyšší inflace je větší než předpokládaná setrvačnost růstu cen služeb. Případný nadměrný růst celkových výdajů veřejného sektoru by vedl k riziku inflačního působení státního rozpočtu. Proinflačním rizikem jsou také zvýšené mzdové požadavky v soukromém i veřejném sektoru. Dalším rizikem je vývoj cen komodit na světových trzích. Na delším horizontu je proinflačním rizikem možné zrychlení tvorby peněz v ekonomice plynoucí z případného výrazného oživení úvěrové aktivity, a to zejména na realitním trhu. Naopak výrazným rizikem ve směru nižší inflace je zhoršení globální hospodářské aktivity a slabší výkon německé a potažmo české ekonomiky. Na toto riziko již některé velké centrální banky reagovaly snížením měnověpolitických sazeb a indikací připravenosti uvolňovat měnové podmínky i v příštím roce. Nejistotu pro cenový vývoj představují dopady případných kroků nově zvolené americké administrativy.
Zákonný mandát
Bankovní rada ujišťuje veřejnost, že kroky ČNB budou dostatečné k udržení cenové stability v souladu se zákonným mandátem. Bankovní rada je zároveň připravena adekvátně reagovat na případné naplnění rizik výhledu plnění inflačního cíle.
ČNB/ gnews – RoZ
Czech 
English 
Spanish 
French 
Italian