Evropské státy v těchto dnech otevřeně diskutují kroky, které ještě nedávno působily jako politicky neproveditelné. Podle informací, které uvedl server Politico a potvrdili je evropští diplomaté i vysocí představitelé EU, se mluví o možnosti společných ofenzivních kybernetických operací proti Rusku a také o náhlých vojenských cvičeních v blízkosti hranic. Téma se objevilo v souvislosti s rostoucími obavami z hybridních aktivit, sabotáží, kyberútoků a narušování kritické infrastruktury, které podle evropských představitelů přicházejí z ruské strany.
Země Evropské unie i NATO tak nyní stojí nad úvahou, zda nezměnit strategii — od dosavadního přístupu založeného převážně na obraně a reakci směrem k aktivnímu odstrašení. Politico citovalo evropské představitele, kteří upozorňují, že „pasivní reakce již nestačí“ a že Západ musí být připraven ukázat nejen schopnost se bránit, ale také možnost odpovědět.
Někteří ministři zahraničí — zejména z Pobaltí — hovoří o potřebě kroků, které budou mít reálný a viditelný účinek, nikoli pouze symbolickou rovinu diplomatických prohlášení.
Podle dostupných informací se mezi analyzovanými variantami objevují koordinované kybernetické operace mířené na infrastrukturu v Rusku a také rychlejší identifikace pachatelů hybridních útoků, aby bylo možné veřejně a politicky jednoznačně označit odpovědnost. Uvažuje se i o překvapivých vojenských manévrech v rámci NATO v blízkosti ruských hranic, jejichž smyslem by bylo vyslat jasný odstrašující signál. Diplomaté ale zdůrazňují, že vše je zatím pouze ve fázi variant a žádné rozhodnutí nebylo přijato.
Zároveň panuje obezřetnost. Jeden z evropských diplomatů, citovaný Politicem, uvedl, že jakákoli odvetná akce by musela být koncipována tak, aby umožňovala „věrohodné popření odpovědnosti“, pokud by to bylo nutné ke snížení rizika eskalace. Z vyjádření vyplývá, že strategický problém není jen v síle odvetného kroku, ale v jeho jemném politickém nastavení: jak být rozhodný, ale ne nevyprovokovatelně agresivní.
Diskuse zapadá do širšího vývoje evropské bezpečnostní politiky od roku 2022. Evropská komise, Evropská rada i NATO opakovaně varují před nárůstem hybridních operací, intenzivnějšími kyberútoky a sofistikovanějšími kampaněmi zaměřenými na oslabení evropské infrastruktury a soudržnosti. V reakci na to EU v posledních letech posiluje kybernetickou obranu, propojení zpravodajských systémů i schopnost společného strategického rozhodování. Opatření doplňují i jednotlivé státy — například Česká republika investuje do posílení armádní kyberobrany a ochrany kritických systémů.
Uvažovaný obrat směrem k ofenzivním prostředkům by však byl zásadním momentem. Znamenal by posun od defenzivního modelu k přímému odstrašení, což by mohlo zásadně změnit dynamiku vztahů s Ruskem. Zastánci tvrdšího přístupu argumentují, že bez skutečných následků bude hybridní tlak pokračovat. Kritici zase upozorňují na riziko eskalace — od kybernetické roviny k vojenské konfrontaci je, zvlášť mezi jadernými mocnostmi, kratší krok, než se může zdát.
gnews.cz – GH